1 Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho.2 Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.3 Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.4 Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, řka:5 Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.6 I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest. Sélah.7 Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou osvědčovati. Já zajisté Bůh, Bůh tvůj jsem.8 Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou nebyli.9 Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.10 Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.11 Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.12 Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.13 Zdaliž jídám maso z volů, a pijím krev kozlovou?14 Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;15 A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.16 Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,17 Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.18 Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.19 Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.20 Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.21 To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já tobě podobný budu? Nýbrž trestati tě budu, a představímť to před oči tvé.22 Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.23 Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.

1 Salmo di Asaf. IL Signore, l’Iddio degl’iddii, ha parlato, ed ha gridato alla terra, Dal sol Levante, infino al Ponente.2 Iddio è apparito in gloria, Da Sion, luogo di compiuta bellezza.3 L’Iddio nostro verrà, e non se ne starà cheto; Egli avrà davanti a sè un fuoco divorante, E d’intorno a sè una forte tempesta.4 Egli griderà da alto al cielo, Ed alla terra, per giudicare il suo popolo;5 E dirà: Adunatemi i miei santi, I quali han fatto meco patto con sacrificio.6 E i cieli racconteranno la sua giustizia; Perciocchè egli è Iddio Giudice. Sela7 Ascolta, popol mio, ed io parlerò; Ascolta, Israele, ed io ti farò le mie protestazioni. Io sono Iddio, l’Iddio tuo.8 Io non ti riprenderò per li tuoi sacrificii, Nè per li tuoi olocausti che mi sono continuamente presentati.9 Io non prenderò giovenchi dalla tua casa, Nè becchi dalle tue mandre.10 Perciocchè mie sono tutte le bestie delle selve; Mio è tutto il bestiame che è in mille monti.11 Io conosco tutti gli uccelli de’ monti; E le fiere della campagna sono a mio comando.12 Se io avessi fame, io non te lo direi; Perciocchè il mondo, e tutto quello ch’è in esso, è mio.13 Mangio io carne di tori, O bevo io sangue di becchi?14 Sacrifica lode a Dio, E paga all’Altissimo i tuoi voti.15 E invocami nel giorno della distretta, Ed io te ne trarrò fuori, e tu mi glorificherai16 Ma all’empio Iddio ha detto: Che hai tu da far a raccontare i miei statuti, Ed a recarti il mio patto in bocca?17 Conciossiachè tu odii correzione, E getti dietro a te le mie parole.18 Se tu vedi un ladro, tu prendi piacere d’essere in sua compagnia; E la tua parte è con gli adulteri.19 Tu metti la tua bocca al male, E la tua lingua congegna frode.20 Tu siedi, e parli contro al tuo fratello, E metti biasimo sopra il figliuol di tua madre.21 Tu hai fatte queste cose, ed io mi sono taciuto; E tu hai pensato, che del tutto io era simile a te. Io ti arguirò, e te le spiegherò in su gli occhi.22 Deh! intendete questo, voi che dimenticate Iddio; Che talora io non rapisca, e non vi sia alcuno che riscuota.23 Chi sacrifica lode mi glorifica, E chi addirizza la sua via, Io gli mostrerò la salute di Dio