1 Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.2 Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.3 Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.4 Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.5 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.6 Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.7 Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.8 Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.9 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.10 Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.11 Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.12 Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.13 Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.14 Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.15 Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.16 Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.17 Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.18 Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.19 Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.20 Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.21 Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.22 Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.23 Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.24 Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.25 Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.26 Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.27 Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.28 Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.29 Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.

1 He pai ke te rawakore e haere ana i runga i tona tapatahi, i te ngutu whanoke, i te whakaarokore.2 Na ehara hoki i te mea pai kia kaua he matauranga mo te wairua; a, ko te tangata e hohoro ana ona waewae, ka hara.3 E whakaparoritia ana te ara o te tangata e tona wairangi: e amuamu ana hoki tona ngakau ki a Ihowa.4 Ma te rawa ka tokomaha atu ai nga hoa aroha: e wehea atu ana ia te rawakore i tona hoa aroha.5 E kore te kaiwhakapae teka e whakaharakoretia; e kore hoki e mawhiti te tangata korero teka.6 He tokomaha e whai kia manakohia e te tangata ringa mahora; he hoa aroha hoki nga tangata katoa no te tangata e homai mea ana.7 E kino ana nga teina katoa o te rawakore ki a ia: na nui ke atu te mataratanga atu o ona hoa i a ia! Whai noa ana kupu i a ratou, heoi kua riro ratou.8 Ko te tangata e mea ana ki te whakaaro nui mona, e aroha ana ki tona wairua ake: ko te tangata e pupuri ana i te matauranga, ka tutaki ki te pai.9 E kore te kaiwhakapae teka e whakaharakoretia; ka huna hoki te tangata korero teka.10 E kore e tau te noho rangatira ki te whakaarokore; he makere rawa te noho ko te pononga hei rangatira mo nga rangatira.11 Ko te ngarahu tupato ka pupuri i tona riri; a hei whakakororia mona te whakarere noa iho i te he.12 Ko te riri o te kingi rite tonu ki te hamama o te raiona; ko tana manako ia ano he tomairangi i runga i te tarutaru.13 He aitua mo tona papa te tamaiti whakaarokore: a, ko nga ngangare a te wahine, me te maturuturu puputu tonu.14 He whare, he taonga i tuku iho i nga matua: ko te hoa wahine mahara i a Ihowa.15 Ma te mangere e mea kia moe i te moe reka; ka matekai hoki te wairua o te rora.16 Ko te tangata e pupuri ana i te whakahau e pupuri ana i tona wairua: engari ko te tangata kore whakaaro ki ona ara ka mate.17 Ko te tangata e ohaoha ana ki te rawakore e whakatarewa moni ana ki a Ihowa, a ka utua ki a ia tana mahi atawhai.18 Pakia tau tama, i te mea kua whai manakohanga; kaua hoki tou ngakau e whai tonu i te whakangaromanga mona.19 Ko te tangatariri nui mana e waha tona he: ki te whakaora hoki koe i a ia, ka waiho tonu tena hei mahi mau.20 Whakarongo ki te kupu tohutohu, tahuri mai hoki ki te ako, kia whai whakaaro ai koe i tou mutunga iho.21 He maha nga whakaaro i roto i te ngakau o te tangata; e tu tonu ana ia ta Ihowa tikanga.22 Ko te hiahia o te tangata te aronga o tana atawhai: engari te rawakore i te tangata teka.23 Ko te wehi ki a Ihowa te ara ki te ora: a, ko te tangata kei a ia tera, ka noho makona; e kore tetahi he e pa ki a ia.24 E kuhua ana e te mangere tona ringa ki te rihi, e kore rawa nei e whakahokia e ia ki tona mangai.25 Pakia te tangata whakahi, a ka tupato nga kuware: akona hoki te tangata mahara, a ka mohio ia ki te matauranga.26 Ko te tangata e pahua ana i tona papa, e pei atu ana hoki i tona whaea, he tama ia e whakama ai, e ingoa kino ai hoki.27 Kati, e taku tama, te whakarongo ki te ako hei mea kau e kotiti atu ai i nga kupu o te matauranga.28 E whakahi ana te kaiwhakaatu he ki te whakawa; e horomia ana hoki te kino e te mangai o te hunga kino.29 Kua rite he whakawa mo nga whakahi, he whiu mo te tuara o nga whakaarokore.