1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.14 Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš.15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.

1 Ki te noho tahi korua ko te rangatira ki te kai, ata whakaaroa marietia tera i tou aroaro:2 Whakapakia he maripi ki tou korokoro, ki te mea he tangata kakai koe.3 Kaua e hiahia ki ana mea reka: he kai tinihanga hoki era.4 Kaua e taruke ki te mea taonga: kati tau mea ki tou matauranga.5 E anga mai ranei ou kanohi ki taua mea korekore nei? He pono hoki ka whai parirau te taonga, koia ano kei te ekara, rere ana whaka te rangi.6 Kaua e kainga te kai a te tangata kanohi kino, kei minamina hoki koe ki ana mea reka.7 Ko tana hoki e mea ai i roto i a ia, pera tonu ia: E kai, e inu; koia tana kupu ki a koe; kahore ia ona ngakau ki a koe.8 Ko te kongakonga i kainga e koe, ka ruakina e koe, ka maumauria ano hoki au kupu reka.9 Kaua e korero ki nga taringa o te kuware; ka whakahawea hoki ia ki te whakaaro nui o au kupu.10 Kei whakanekehia e koe te rohe tawhito; kei haere koe ki nga mara a te pani:11 No te mea he kaha to ratou kaiwhakaora; ka tohea e ia ta ratou tohe ki a koe.12 Anga atu tou ngakau ki te ako, me ou taringa ki nga kupu o te matauranga.13 Kaua e tohungia te whiu ki te tamaiti: ki te patua hoki ia e koe ki te rakau, e kore ia e mate.14 Tatatia ia e koe ki te rakau, a ka whakaorangia e koe tona wairua i te reinga.15 E taku tama, ki te whakaaro nui tou ngakau, ka koa hoki toku ngakau, ae ra, toku nei ano:16 Ae ra, ka hari oku whatumanawa, ina korero ou ngutu i nga mea tika.17 Kei hae tou ngakau ki te hunga hara; engari kia wehi koe ki a Ihowa, a pau noa te ra.18 He pono hoki tera ano he whakautu; e kore ano hoki tau i tumanako ai e hatepea atu.19 Whakarongo ra, e taku tama, kia whai whakaaro hoki koe, a whakatikaia tou ngakau i te ara.20 Kei uru ki te hunga kakai waina; ki te hunga pukukai kikokiko:21 No te mea ka tutuki tahi te tangata inu raua ko te tangata kakai ki te rawakore; he tawhetawhe hoki te kakahu a te momoe mo te tangata.22 Whakarongo ki tou papa nana koe; kaua hoki e whakahawea ki tou whaea ina ruruhi ia.23 Hokona te pono, kaua hoki e whakawhitiwhitia; ae ra, te whakaaro nui, te ako hoki, me te matauranga.24 Nui atu hoki te koa o te papa o te tangata tika; a, ko te tangata e whanau he tama whakaaro nui mana, ka hari ia ki a ia.25 Kia hari tou papa raua ko tou whaea, ina, kia koa te wahine i whanau ai koe.26 E taku tama, homai tou ngakau ki ahau, kia manako ano hoki ou kanohi ki aku ara.27 No te mea he rua hohonu te wahine kairau; he poka kuiti te wahine ke.28 Ae ra, ka whanga ia ano he kaipahua, a ka whakatokomahatia e ia nga tangata poka ke.29 Ko wai e aue? Ko wai e tangi? Ko wai e totohe? Ko wai e ngangautia? Ko wai e maru, he mea takekore? Ko wai e whero tonu ona kanohi?30 Ko te hunga e noho roa ana ki te waina; ko te hunga e haere ana ki te rapu i te waina whakaranu.31 Kaua e titiro ki te waina i te mea e whero ana, ina puta tona kara i roto i te kapu, ina mania tona heke.32 Tona tukunga iho ano he nakahi e ngau ana, koia ano kei te wero a te neke.33 E kite hoki ou kanohi i nga mea rereke, a ka puta he kupu rereke i tou ngakau.34 Ae ra, ka rite koe ki te tangata e takoto ana i waenga moana, ki te tangata ranei e takoto ana i te tihi o te rewa.35 A ka mea koe, Patua ana ahau e ratou, a kihai ahau i mamae; tatatia ana ahau e ratou, a kihai ahau i mohio: a hea ahau ara ake ai? Ka rapua ano e ahau.