1 Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.5 Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.

1 Ko te tangata he maha nei nga riringa i tona he, a ka whakapakeke i tona kaki, ka whatiia ohoreretia ia; te taea te rongoa.2 Ka whakanuia te hunga tika, ka koa te iwi; ka kingi te tangata kino, ka aue te iwi.3 Ko te tangata e matenui ana ki te whakaaro nui e whakahari ana i tona papa; ko te tangata ia e piri ana ki nga wahine kairau, he maumau taonga tana.4 Ma te whakawa a te kingi e mau ai te whenua; ka whakataka ia e te tangata e tango ana i nga mea homai noa.5 Ko te tangata e whakapati ana ki tona hoa, e whakatakoto kupenga ana mo ona waewae.6 He rore kei roto i te he o te tangata kino; ko te tangata tika ia he waiata tana, he koa.7 E mahara ana te tangata tika ki te take a te rawakore: kahore o te tangata kino whakaaro kia mohiotia e ia.8 Ma nga tangata whakahi e tahu te pa kia mura: ko ta te hunga whakaaro nui ia he whakatahuri atu i te riri.9 Ki te totohe te tangata whakaaro nui ki te tangata wairangi, ahakoa riri ia, kata ranei, kahore he tanga.10 E mauahara ana te tangata whakaheke toto ki te tangata i te ngakau tapatahi: tena ko te hunga tika, ka whai ratou kia whakaorangia ia.11 E tuakina ana e te wairangi tona riri katoa ki waho: e puritia mai ana ia e te tangata whakaaro nui, e pehia ana.12 Ki te whakarongo te rangatira ki te teka, he kino katoa ana tangata.13 E tutaki ana te rawakore raua ko te kaitukino ki a raua; ko Ihowa te kaiwhakamarama o nga kanohi o raua tokorua.14 Ko te kingi e pono ana tana whakawa mo nga rawakore, ka whakapumautia tona torona ake ake.15 Ko te whiu, ko te riri i te he, he mea homai era i te whakaaro nui: tena ko te tamaiti mahue noa, ka whakama i a ia tona whaea.16 Ka tokomaha te hunga kino, ka nui te he: ka kite ia te hunga tika i to ratou hinganga.17 Pakia tau tama, a ka whai okiokinga koe i a ia; ae ra, he ahuareka tana e homai ai ki tou wairua.18 Ki te kahore he whakakitenga, ka kore te iwi e tupato: ko te kaipupuri ia i te ture, ka hari ia.19 Ehara te kupu i te papaki mo te pononga: ahakoa hoki ia matau, e kore ia e rongo.20 Ka kite ranei koe i te tangata kaika ki te korero? engari te wairangi ka totika ake i a ia.21 Ko te tangata e penapena ana i tana pononga mai o te tamarikitanga, ka waiho ia e ia i te mutunga hei tama tupu.22 He whakaoho whawhai ta te tangata pukuriri: he nui rawa hoki te he o te tangata aritarite.23 Ka whakaititia iho te tangata e tona whakapehapeha: ka whai honore ia te tangata ngakau papaku.24 Ko te tangata e whakauru ana ki ta te tahae, e kino ana ki tona ake wairua: e rongo ana ia i te kanga, kahore e kiki.25 He rore e homai ana e te wehi ki te tangata: ko te tangata ia e whakawhirinaki ana ki a Ihowa ka mawhiti.26 He tokomaha e whai ana kia paingia e te rangatira: otiia i ahu mai i a Ihowa te whakawa mo te tangata.27 He mea whakarihariha ki te hunga tika te tangata whakahaere he; a he mea whakarihariha hoki ki te tangata kino te tangata he tika tona ara.