1 Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
2 Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
3 Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
4 Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
5 Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
6 Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
7 Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
8 Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
9 Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
10 Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
11 Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
12 Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
13 Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
14 Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
15 Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
16 Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
17 Člověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
18 Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
19 Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
20 Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
21 Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
22 Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
23 Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
24 Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
25 Člověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
26 Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
27 Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
28 Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
29 Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
30 Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
31 Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?
1 EL peso falso abominación es á Jehová: Mas la pesa cabal le agrada.
2 Cuando viene la soberbia, viene también la deshonra: Mas con los humildes es la sabiduría.
3 La integridad de los rectos los encaminará: Mas destruirá á los pecadores la perversidad de ellos.
4 No aprovecharán las riquezas en el día de la ira: Mas la justicia librará de muerte.
5 La justicia del perfecto enderezará su camino: mas el impío por su impiedad caerá.
6 La justicia de los rectos los librará: Mas los pecadores en su pecado serán presos.
7 Cuando muere el hombre impío, perece su esperanza; Y la espectativa de los malos perecerá.
8 El justo es librado de la tribulación: Mas el impío viene en lugar suyo.
9 El hipócrita con la boca daña á su prójimo: Mas los justos son librados con la sabiduría.
10 En el bien de los justos la ciudad se alegra: Mas cuando los impíos perecen, hay fiestas.
11 Por la bendición de los rectos la ciudad será engrandecida: Mas por la boca de los impíos ella será trastornada.
12 El que carece de entendimiento, menosprecia á su prójimo: Mas el hombre prudente calla.
13 El que anda en chismes, descubre el secreto: Mas el de espíritu fiel encubre la cosa.
14 Cuando faltaren las industrias, caerá el pueblo: Mas en la multitud de consejeros hay salud.
15 Con ansiedad será afligido el que fiare al extraño: Mas el que aborreciere las fianzas vivirá confiado.
16 La mujer graciosa tendrá honra: Y los fuertes tendrán riquezas.
17 A su alma hace bien el hombre misericordioso: Mas el cruel atormenta su carne.
18 El impío hace obra falsa: Mas el que sembrare justicia, tendrá galardón firme.
19 Como la justicia es para vida, Así el que sigue el mal es para su muerte.
20 Abominación son á Jehová los perversos de corazón: Mas los perfectos de camino le son agradables.
21 Aunque llegue la mano á la mano, el malo no quedará sin castigo: Mas la simiente de los justos escapará.
22 Zarcillo de oro en la nariz del puerco, Es la mujer hermosa y apartada de razón.
23 El deseo de los justos es solamente bien: Mas la esperanza de los impíos es enojo.
24 Hay quienes reparten, y les es añadido más: Y hay quienes son escasos más de lo que es justo, mas vienen á pobreza.
25 El alma liberal será engordada: Y el que saciare, él también será saciado.
26 Al que retiene el grano, el pueblo lo maldecirá: Mas bendición será sobre la cabeza del que vende.
27 El que madruga al bien, buscará favor: Mas el que busca el mal, vendrále.
28 El que confía en sus riquezas, caerá: Mas los justos reverdecerán como ramos.
29 El que turba su casa heredará viento; Y el necio será siervo del sabio de corazón.
30 El fruto del justo es árbol de vida: Y el que prende almas, es sabio.
31 Ciertamente el justo será pagado en la tierra: Cuánto más el impío y el pecador!