1 Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.

2 Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.

3 Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.

4 Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.

5 Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.

6 Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.

7 Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.

8 Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.

9 Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.

10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.

11 Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.

12 Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.

13 Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.

14 Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?

15 Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.

16 Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.

17 Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.

18 Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.

19 Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.

20 Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.

21 Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.

22 Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.

23 Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.

24 Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.

1 SEGUN su antojo busca el que se desvía, Y se entremete en todo negocio.

2 No toma placer el necio en la inteligencia, Sino en lo que su corazón se descubre.

3 Cuando viene el impío, viene también el menosprecio, Y con el deshonrador la afrenta.

4 Aguas profundas son las palabras de la boca del hombre; Y arroyo revertiente, la fuente de la sabiduría.

5 Tener respeto á la persona del impío, Para hacer caer al justo de su derecho, no es bueno.

6 Los labios del necio vienen con pleito; Y su boca á cuestiones llama.

7 La boca del necio es quebrantamiento para sí, Y sus labios son lazos para su alma.

8 Las palabras del chismoso parecen blandas, Y descienden hasta lo íntimo del vientre.

9 También el que es negligente en su obra Es hermano del hombre disipador.

10 Torre fuerte es el nombre de Jehová: A él correrá el justo, y será levantado.

11 Las riquezas del rico son la ciudad de su fortaleza, Y como un muro alto en su imaginación.

12 Antes del quebrantamiento se eleva el corazón del hombre, Y antes de la honra es el abatimiento.

13 El que responde palabra antes de oir, Le es fatuidad y oprobio.

14 El ánimo del hombre soportará su enfermedad: Mas ¿quién soportará al ánimo angustiado?

15 El corazón del entendido adquiere sabiduría; Y el oído de los sabios busca la ciencia.

16 El presente del hombre le ensancha el camino, Y le lleva delante de los grandes.

17 El primero en su propia causa parece justo; Y su adversario viene, y le sondea.

18 La suerte pone fin á los pleitos, Y desparte los fuertes.

19 El hermano ofendido es más tenaz que una ciudad fuerte: Y las contiendas de los hermanos son como cerrojos de alcázar.

20 Del fruto de la boca del hombre se hartará su vientre; Hartaráse del producto de sus labios.

21 La muerte y la vida están en poder de la lengua; Y el que la ama comerá de sus frutos.

22 El que halló esposa halló el bien, Y alcanzó la benevolencia de Jehová.

23 El pobre habla con ruegos; Mas el rico responde durezas.

24 El hombre que tiene amigos, ha de mostrarse amigo: Y amigo hay más conjunto que el hermano.