1 Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.5 Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.

1 EL hombre que reprendido endurece la cerviz, De repente será quebrantado; ni habrá para él medicina.2 Cuando los justos dominan, el pueblo se alegra: Mas cuando domina el impío, el pueblo gime.3 El hombre que ama la sabiduría, alegra á su padre: Mas el que mantiene rameras, perderá la hacienda.4 El rey con el juicio afirma la tierra: Mas el hombre de presentes la destruirá.5 El hombre que lisonjea á su prójimo, Red tiende delante de sus pasos.6 En la prevaricación del hombre malo hay lazo: Mas el justo cantará y se alegrará.7 Conoce el justo la causa de los pobres: Mas el impío no entiende sabiduría.8 Los hombres escarnecedores enlazan la ciudad: Mas los sabios apartan la ira.9 Si el hombre sabio contendiere con el necio, Que se enoje ó que se ría, no tendrá reposo.10 Los hombres sanguinarios aborrecen al perfecto: Mas los rectos buscan su contentamiento.11 El necio da suelta á todo su espíritu; Mas el sabio al fin le sosiega.12 Del señor que escucha la palabra mentirosa, Todos sus ministros son impíos.13 El pobre y el usurero se encontraron: Jehová alumbra los ojos de ambos.14 El rey que juzga con verdad á los pobres, Su trono será firme para siempre.15 La vara y la corrección dan sabiduría: Mas el muchacho consentido avergonzará á su madre.16 Cuando los impíos son muchos, mucha es la prevaricación; Mas los justos verán la ruina de ellos.17 Corrige á tu hijo, y te dará descanso, Y dará deleite á tu alma.18 Sin profecía el pueblo será disipado: Mas el que guarda la ley, bienaventurado él.19 El siervo no se corregirá con palabras: Porque entiende, mas no corresponde.20 ¿Has visto hombre ligero en sus palabras? Más esperanza hay del necio que de él.21 El que regala á su siervo desde su niñez, A la postre será su hijo:22 El hombre iracundo levanta contiendas; Y el furioso muchas veces peca.23 La soberbia del hombre le abate; Pero al humilde de espíritu sustenta la honra.24 El aparcero del ladrón aborrece su vida; Oirá maldiciones, y no lo denunciará.25 El temor del hombre pondrá lazo: Mas el que confía en Jehová será levantado.26 Muchos buscan el favor del príncipe: Mas de Jehová viene el juicio de cada uno.27 Abominación es á los justos el hombre inicuo; Y abominación es al impío el de rectos caminos.