Falar

Plány selžou bez společné porady, kdežto při množství rádců se uskuteční.

Provérbios 15:22

Mnohomluvnost nezůstává bez přestoupení, kdežto kdo krotí své rty, je prozíravý.

Provérbios 10:19

Když tvůj bratr zhřeší, jdi a pokárej ho mezi čtyřma očima; dá-li si říci, získal jsi svého bratra.

Mateus 18:15

Utrhač, kudy chodí, roznáší důvěrnosti, kdežto kdo je duchem věrný, ukryje to.

Provérbios 11:13

Chválu vzdejte Hospodinu a vzývejte jeho jméno, uvádějte národům ve známost jeho skutky,

Salmos 105:1

Při modlitbě pak nemluvte naprázdno jako pohané; oni si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov.

Mateus 6:7

V moci jazyka je život i smrt, kdo ho rád používá, nají se jeho plodů.

Provérbios 18:21

neodplácejte zlým za zlé ani urážkou za urážku, naopak žehnejte; vždyť jste byli povoláni k tomu, abyste se stali dědici požehnání.

1 Pedro 3:9

Člověk má radost, když může dát odpověď, jak je dobré slovo v pravý čas!

Provérbios 15:23

Dítky, nemilujme pouhým slovem, ale opravdovým činem.

1 João 3:18

Kdo hlídá svá ústa, střeží svůj život, kdo se pošklebuje, toho stihne zkáza.

Provérbios 13:3

Otevři svá ústa za němého, za právo všech postižených,

Provérbios 31:8

Proto vše, co jste řekli ve tmě, bude slyšet na světle, co jste šeptem mluvili v tajných úkrytech, bude se hlásat ze střech.

Lucas 12:3

Vlídná odpověď odvrací rozhořčení, kdežto slovo, které ubližuje, popouzí k hněvu.

Provérbios 15:1

Všichni přece mnoho chybujeme. Kdo nechybuje slovem, je dokonalý muž a dovede držet na uzdě celé své tělo.

Tiago 3:2

I pošetilec, když mlčí, může být pokládán za moudrého, nechá-li rty zavřené, za rozumného.

Provérbios 17:28

Slova z úst moudrému příjemně plynou, kdežto hlupáka vlastní rty pohlcují.

Eclesiastes 10:12

Pravím vám, že z každého planého slova, jež lidé promluví, budou skládat účty v den soudu.

Mateus 12:36

Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.

Romanos 10:9

Mírný jazyk je stromem života, kdežto pokřivený rozkládá ducha.

Provérbios 15:4

Dobrý člověk z dobrého pokladu svého srdce vydává dobré a zlý ze zlého vydává zlé. Jeho ústa mluví, čím srdce přetéká.

Lucas 6:45

Tak také Duch přichází na pomoc naší slabosti. Vždyť ani nevíme, jak a za co se modlit, ale sám Duch se za nás přimlouvá nevyslovitelným lkáním.

Romanos 8:26

Z mých úst plně zní tvá chvála, den co den tě oslavuji.

Salmos 71:8

Pamatujte si, moji milovaní bratří: každý člověk ať je rychlý k naslouchání, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu;

Tiago 1:19

Z vašich úst ať nevyjde ani jedno špatné slovo, ale vždy jen dobré, které by pomohlo, kde je třeba, a tak posluchačům přineslo milost.

Efésios 4:29