1 Ecco, un re regnerà secondo giustizia e i prìncipi governeranno con equità. 2 Un uomo sarà come un riparo dal vento, come un rifugio contro l’uragano, come dei corsi di acqua in luogo arido, come l’ombra di una grande roccia in una terra che langue. 3 Gli occhi di quelli che vedono non saranno più accecati e gli orecchi di quelli che odono staranno attenti. 4 Il cuore degli sconsiderati capirà la saggezza, e la lingua dei balbuzienti parlerà spedita e distinta. 5 Lo scellerato non sarà più chiamato nobile e l’impostore non sarà più chiamato magnanimo. 6 Poiché lo scellerato proferisce scelleratezze e il suo cuore si dà all’iniquità per commettere cose empie e dire cose malvagie contro l’Eterno; per lasciare vuoto lo stomaco di chi ha fame e far mancare la bevanda a chi ha sete. 7 Le armi dell’impostore sono malvagie; egli forma disegni criminosi per distruggere il misero con parole bugiarde e il bisognoso quando afferma il giusto. 8 Ma l’uomo nobile forma nobili disegni, e si impegna per cose nobili.

9 O donne spensierate, alzatevi, e ascoltate la mia voce! O figlie troppo fiduciose, porgete orecchio alla mia parola! 10 Fra un anno e qualche giorno voi tremerete, o donne troppo fiduciose, poiché la vendemmia è passata, e non si farà raccolta. 11 Abbiate spavento, o donne spensierate! tremate, o troppo fiduciose! Spogliatevi, denudatevi, mettetevi il cilicio ai fianchi, 12 picchiandovi il seno a causa dei campi una volta così belli, e delle vigne una volta così feconde. 13 Sulla terra del mio popolo cresceranno pruni e rovi; sì, su tutte le case di piacere della città gaia. 14 Poiché il palazzo sarà abbandonato, la città rumorosa sarà resa deserta, la collina e la torre saranno per sempre ridotte in caverne, in luogo di spasso per gli onagri e di pascolo per le greggi, 15 finché su di noi sia sparso lo Spirito dall’alto e il deserto divenga un frutteto, e il frutteto sia considerato come una foresta. 16 Allora la rettitudine abiterà nel deserto e la giustizia avrà la sua dimora nel frutteto. 17 Il frutto della giustizia sarà la pace e l’effetto della giustizia, tranquillità e sicurezza per sempre. 18 Il mio popolo abiterà in un soggiorno di pace, in dimore sicure, in quieti luoghi di riposo. 19 Ma la foresta cadrà sotto la grandine, e la città sarà profondamente abbassata. 20 Beati voi che seminate in riva a tutte le acque e che lasciate andare libero il piede del bue e dell’asino!

1 Aj, v spravedlnosti kralovati bude král, a knížata v soudu panovati budou. 2 Nebo bude muž ten jako skrýše před větrem, a schrana před přívalem, jako potokové vod na místě suchém, jako stín skály veliké v zemi vyprahlé. 3 A oči vidoucích nebudou blíkati, a uši slyšících pozorovati budou. 4 Pročež srdce bláznů nabude umění, a jazyk zajikavých prostranně a světle mluviti bude. 5 Nebudeť více nazýván nešlechetný šlechetným, a skrbný nebude slouti štědrým. 6 Proto že nešlechetný o nešlechetnosti mluví, a srdce jeho skládá nepravost, jak by provodil ošemetnost, a mluvil proti Hospodinu scestné věci, jak by znuzil duši lačného, a nápoj žíznivému odjal. 7 Také i usilování skrbného jsou škodlivá; nebo nešlechetnosti obmýšlí, jak by k záhubě přivedl ponížené slovy lživými, a mluvil proti nuznému před soudem. 8 Ješto šlechetný obmýšlí šlechetné věci, a takovýť při tom, což šlechetného jest, státi bude. 9 Ženy lhostejné, vstaňte, slyšte hlas můj; dcery bezpečně sobě počínající, ušima pozorujte řeči mé. 10 Za mnohé dny a léta vichrovány budete, ó vy v bezpečnosti bydlící; nebo přestane vinobraní, a klizení úrod nepřijde. 11 Třestež se strachem, ó lhostejné, pohnětež se, bezpečně sobě počínající; svlecte se, a obnažte se, a přepašte se po bedrách. 12 Kvílíce nad prsy, nad poli výbornými a nad kmeny úrodnými. 13 Na zemi lidu mého trní a hloží vzejde, anobrž na všech domích veselých a městě plésajícím. 14 Nebo rozkošný palác opuštěn bude, hluk města přestane, hrad vysoký a věže obráceny budou v jeskyně na věčnost, k radosti divokým oslům, a ku pastvišti stádům. 15 Dokudž nebude vylit na nás duch s výsosti, a nebude obrácena poušť v pole úrodné, a pole úrodné za les počítáno. 16 I bude na poušti soud bydliti, a spravedlnost na poli úrodném přebývati. 17 A zjeví se skutek spravedlnosti, pokoj, ovoce, pravím, spravedlnosti, pokoj a bezpečnost až na věky. 18 Nebo bydliti bude lid můj v obydlí pokojném, totiž v příbytcích nejbezpečnějších a v odpočívání nejpokojnějším, 19 Byť pak i krupobití spadlo na les, a velmi sníženo bylo město. 20 Blaze vám, kteříž sejete na všelikých místech úrodných, vypouštějíc tam vola i osla.