Deuteronômio 12

O único lugar de culto é o escolhido pelo Senhor

1 Estes são os estatutos e os juízos que cuidareis de cumprir na terra que Jeová, Deus de vossos pais, vos deu para a possuirdes por *Dt 4.9todos os dias que viverdes sobre a terra. 2 Certamente, destruireis todos os lugares em que as nações que vós possuireis serviram aos seus deuses, sobre os altos montes, e sobre os outeiros, e debaixo de toda árvore frondosa. 3 *Dt 7.5Deitareis abaixo os seus altares, e quebrareis as suas colunas, e queimareis a fogo os seus Aserins; cortareis as imagens esculpidas de seus deuses e fareis perecer o seu nome daquele lugar. 4 Não procedereis de modo semelhante para com Jeová, vosso Deus. 5 *Dt 12.11,13;Êx 20.24Porém ao lugar que Jeová, vosso Deus, escolher de todas as vossas tribos para ali pôr o seu nome, sim, à sua habitação recorrereis e para lá vireis: 6 A esse lugar trareis os vossos holocaustos, e os vossos sacrifícios, e os vossos dízimos, e as ofertas alçadas da vossa mão, e os vossos votos, e as vossas ofertas voluntárias, e os primogênitos do vosso gado e do vosso rebanho. 7 Ali, comereis diante de Jeová, vosso Deus, e vos *Dt 12.12,18;Dt 14.26;28.47regozijareis, vós e as vossas casas, em todas as coisas em que meterdes a mão, nas quais Jeová, vosso Deus, vos tiver abençoado. 8 Não procedereis em nada como hoje procedemos aqui, fazendo cada um tudo o que bem lhe parece aos seus olhos; 9 pois até agora não entrastes no *Dt 3.20;25.19;Sl 95.11descanso e na *Dt 4.21herança que Jeová, vosso Deus, vos está dando. 10 Mas, quando passardes o Jordão e habitardes na terra que Jeová, vosso Deus, vos faz herdar, e *Js 11.23ele vos der descanso de todos os vossos inimigos ao redor, de sorte que habiteis seguros; 11 ao *Dt 12.5lugar que escolher Jeová, vosso Deus, para ali fazer habitar o seu nome, a esse lugar trareis tudo o que eu vos ordeno: os vossos holocaustos, os vossos sacrifícios, os vossos dízimos, as ofertas alçadas da vossa mão e tudo o que há de melhor que oferecerdes a Jeová, cumprindo votos. 12 Vós *Dt 12.7vos regozijareis diante de Jeová, vosso Deus, vós, vossos filhos, vossas filhas, vossos servos, vossas servas e o *Dt 12.18-19;26.11-13levita que está das vossas portas para dentro, porquanto convosco *Dt 10.9não tem parte nem herança. 13 *Dt 12.5,11Guarda-te de ofereceres os teus holocaustos em todo lugar que vires; 14 mas, no lugar que Jeová escolher numa das tuas tribos, ali oferecerás os teus holocaustos e ali farás tudo o que eu te ordeno.

15 *Dt 12.20-23Todavia, poderás matar e comer carne dentro das tuas portas, conforme todo o desejo da tua alma, segundo a bênção de Jeová, teu Deus, que te concedeu; o imundo e o limpo, comerá dela, como da *Dt 12.22;14.5gazela e como do veado. 16 *Lv 17.10-12Tão somente não comerás o sangue; *Dt 15.23derramá-lo-ás como água sobre a terra. 17 *Dt 12.26Dentro das tuas portas não poderás comer o dízimo do teu pão, do teu mosto e do teu azeite, nem os primogênitos do teu gado ou do teu rebanho, nem qualquer das tuas ofertas votivas, nem as tuas ofertas voluntárias, nem as ofertas alçadas da tua mão; 18 porém as comerás diante de Jeová, teu Deus, no *Dt 12.5lugar que ele escolher, tu, teu filho, tua filha, o teu servo, a tua serva e o *Dt 12.12levita que está das tuas portas para dentro; e *Dt 12.7te regozijarás em todas as coisas nas quais meteres a mão. 19 Guarda-te de desamparares o levita por todo o tempo que viveres na tua terra.

A lei acerca do comer carne

20 Quando Jeová, teu Deus, dilatar o teu território, como te prometeu, e disseres: Comerei carne, porquanto a tua alma deseja comer carne, poderás comer carne, conforme todo o desejo da tua alma. 21 Se estiver longe de ti o lugar que Jeová, teu Deus, escolher para ali pôr o seu nome, matarás do teu gado e do teu rebanho que Jeová te houver dado, como te ordenei, e comerás dentro das tuas portas, conforme todo o desejo da tua alma. 22 Como se come a gazela e o veado, assim comerás essas carnes; delas comerá igualmente o imundo e o limpo. 23 Somente firma-te em *Dt 12.16não comeres o sangue, pois o sangue é a vida. Não comerás a vida com a carne. 24 Não o comerás; derramá-lo-ás sobre a terra como água. 25 Não o comerás, para *Dt 4.40que te vá bem a ti e a teus filhos depois de ti, quando fizeres o que é reto aos olhos de Jeová. 26 *Dt 12.17Somente tomarás as tuas coisas sagradas que tiveres, as tuas ofertas votivas e irás ao lugar que Jeová escolher. 27 Oferecerás os teus holocaustos, a carne e o sangue, sobre o altar de Jeová, teu Deus; e o sangue dos teus sacrifícios derramar-se-á sobre o altar de Jeová, teu Deus, e *Lv 3.1-17comerás a carne. 28 Observa e ouve todas estas palavras que eu te ordeno, para *Dt 4.40que te vá bem a ti e a teus filhos depois de ti, para sempre, quando fizeres o que é bom e reto aos olhos de Jeová, teu Deus.

29 Quando Jeová, teu Deus, exterminar de diante de ti as nações, no meio das quais tu estás entrando para as possuir, e as desapossares e habitares na sua terra, 30 guarda-te de seres seduzido para as seguires, depois que forem destruídas de diante de ti. Não indagues acerca dos seus deuses, dizendo: De que modo serviam estas nações aos seus deuses? Do mesmo modo também farei eu. 31 *Dt 9.5Não procederás de modo semelhante para com Jeová, teu Deus, porque elas têm feito aos seus deuses todas as abominações, que Jeová odeia; *Dt 18.10;Lv 18.21;Sl 106.37pois eles até queimam aos seus deuses seus filhos e suas filhas.

32 *Dt 4.2Tudo quanto eu te ordeno, isso cuidarás de fazer; a isso nada acrescentarás, nem disso nada diminuirás.

1 Tato jsou ustanovení a soudové, kterýchž ostříhati budete, činíce je v zemi, kterouž Hospodin Bůh otců tvých dá tobě, abys dědičně vládl jí po všecky dny, v nichž živi budete na zemi. 2 Zkazíte do gruntu všecka místa, na nichž sloužili národové, (kteréž vy dědičně opanujete), bohům svým, na vrších vysokých a na pahrbcích, a pod každým stromem ratolestným. 3 Oltáře jejich zbořte, a obrazy jejich ztlucte, háje také jejich ohněm spalte a rytiny bohů jejich stroskotejte, a vyhlaďte jméno jejich z místa toho. 4 Neučiníte tak Hospodinu Bohu svému, 5 Ale kteréž by místo vyvolil Hospodin Bůh váš ze všech pokolení vašich, aby položil jméno své tu, a bydlil na něm, hledati ho, a tam choditi budete. 6 Tam také přinášeti budete zápaly své a oběti i desátky své, oběti rukou svých i sliby své, dobrovolné oběti své, i prvorozené z skotů a bravů svých, 7 A jísti budete tam před Hospodinem Bohem svým, a veseliti se budete v každé věci, k níž přičiníte ruky své, vy i domové vaši, v nichž požehnal tobě Hospodin Bůh tvůj. 8 Nebudete dělati tak, jakž my nyní zde činíme, jeden každý což se mu dobrého vidí. 9 Nebo až dosavad nepřišli jste k odpočinutí a dědictví, kteréž Hospodin Bůh tvůj dává tobě. 10 Ale když přejdouce Jordán, bydliti budete v zemi, kterouž Hospodin Bůh váš dá vám, abys jí vládl právem dědičným, a odpočinutí dá vám ode všech vůkol nepřátel vašich, a bydliti budete bezpečně: 11 Tedy k místu tomu, kteréž by vyvolil Hospodin Bůh váš, aby tam přebývalo jméno jeho, přinášeti budete všecky věci, kteréž já přikazuji vám, zápaly své, oběti své a desátky své, a oběti rukou svých a všecko, což předního jest v slibích vašich, kteréž byste činili Hospodinu. 12 A veseliti se budete před Hospodinem Bohem svým, vy i synové vaši i dcery vaše, služebníci vaši i děvky vaše, i Levíta, kterýž jest v branách tvých, nebo nemají dílu a dědictví s vámi. 13 Vystříhej se, abys neobětoval zápalných obětí svých na žádném místě, kteréž bys sobě obhlédl. 14 Ale na tom místě, kteréž by vyvolil Hospodin v jednom z pokolení tvých, tam obětovati budeš zápaly své, a tam učiníš všecko, což já přikazuji tobě. 15 A však jestliže by se kdy zalíbilo duši tvé, zabiješ sobě, a jísti budeš maso vedlé požehnání Hospodina Boha svého, kteréž by dal tobě ve všech městech tvých; nečistý i čistý jísti je bude, jako srnu i jelena. 16 Krve toliko jísti nebudete, na zemi vycedíte ji jako vodu. 17 Nebudeš moci jísti v městě svém desátků obilí svého, vína a oleje svého, i prvorozených skotů a bravů svých, i všeho, k čemuž se slibem zavážeš, dobrovolných obětí svých a obětí rukou svých. 18 Ale před Hospodinem Bohem svým jísti je budeš na místě, kteréž vyvolil Hospodin Bůh tvůj, ty i syn tvůj i dcera tvá, služebník tvůj a děvka tvá, i Levíta, kterýž jest v branách tvých, a veseliti se budeš před Hospodinem Bohem svým ve všech věcech, k nimž bys přičinil ruky své. 19 Vystříhejž se, abys neopouštěl Levítů v zemi své po všecky dny své. 20 Když rozšíří Hospodin Bůh tvůj pomezí tvé, jakož mluvil tobě, a řekl bys sám v sobě: Budu jísti maso, proto že žádá duše tvá jísti maso, vedlé vší líbosti své jísti budeš maso. 21 Jestliže by daleko bylo od tebe místo, kteréž vyvolí Hospodin Bůh tvůj, aby přebývalo tam jméno jeho, zabiješ hovado z skotů neb bravů svých, kteréž by dal Hospodin tobě, jakžť jsem přikázal tobě, a jísti budeš v městě svém, vedlé vší líbosti duše své. 22 Jakž se jídá srna a jelen, tak je jísti budeš; nečistý i čistý bude je jísti. 23 Toliko buď stálý, abys krve nejedl; nebo krev jest duše, protož nebudeš jísti duše s masem jejím. 24 Nejeziž jí, ale na zem ji vyceď jako vodu. 25 Nebudeš jísti jí, aby tobě dobře bylo i synům tvým po tobě, když bys činil, což dobrého jest před očima Hospodinovýma. 26 Ale posvěcené věci své, kteréž bys měl, a což bys slíbil, vezmeš, a doneseš na místo, kteréž vyvolí Hospodin, 27 A obětovati budeš oběti své zápalné, maso a krev, na oltář Hospodina Boha svého; ale krev jiných obětí tvých vylita bude na oltář Hospodina Boha tvého, maso pak jísti budeš. 28 Ostříhej a poslouchej všech slov těchto, kteráž já přikazuji tobě, aby tobě dobře bylo i synům tvým po tobě až na věky, když bys činil, což dobrého a pravého jest, před očima Hospodina Boha svého. 29 Když by pak vyplénil Hospodin Bůh tvůj od tváři tvé národy ty, k nimž ty tudíž vejdeš, abys dědičně vládl jimi, a dědičně je opanoval, a bydlil v zemi jejich, 30 Vystříhej se, abys neuvázl v osídle, jda za nimi, když by již vyhlazeni byli od tváři tvé. Nevyptávej se na bohy jejich, říkaje: Jak jsou sloužili národové ti bohům svým, tak i já učiním. 31 Neučiníš tak Hospodinu Bohu svému, nebo všecko, což v ohavnosti má Hospodin, a čehož nenávidí, činili bohům svým; také i syny své a dcery své ohněm pálili ke cti bohům svým. 32 Cožkoli já přikazuji vám, ostříhati budete, činíce to; nepřidáte k tomu, aniž co z toho ujmete.