Deuteronômio 9

Moisés lembra aos israelitas as suas murmurações e infidelidades

1 Ouve, ó Israel; tu estás passando, hoje, o Jordão, para entrares e possuíres nações maiores e mais poderosas do que tu, cidades grandes e muradas até o céu, 2 um povo grande e alto, filhos dos anaquins, a quem tu conheces e de quem tu tens ouvido dizer: *Nm 13.22,28,33;Js 11.21-22Quem poderá resistir aos filhos de Anaque? 3 Sabe, hoje, que Jeová, teu Deus, é o que passa adiante de ti como *Dt 4.24um fogo devorador. Ele os destruirá e os subjugará diante de ti; assim os desapossarás, e depressa os farás perecer, como Jeová te prometeu. 4 Depois que Jeová, teu Deus, os tiver lançado fora de diante de ti, não digas no teu coração: *Dt 9.7,24;Dt 31.27Por causa da minha justiça é que Jeová me introduziu nesta terra para a possuir; porque *Dt 12.31;18.9-14;Lv 18.3,24-30por causa da maldade destas nações é que Jeová as está desapossando de diante de ti. 5 Não é pela tua justiça, nem pela retidão do teu coração que entras a possuir a sua terra; mas pela maldade destas nações é que Jeová, teu Deus, as está desapossando de diante de ti e para estabelecer o que Jeová prometeu, com juramento, a teus pais, a Abraão, a Isaque e a Jacó.

6 Sabe que não é pela tua justiça que Jeová, teu Deus, te está dando esta boa terra para a possuíres; porque tu és *Dt 9.13;Dt 10.16;31.27um povo de cerviz dura. 7 Lembra-te, não te esqueças de que modo provocaste a ira de Jeová, teu Deus, no deserto; *Nm 14.22desde o dia em que saístes da terra do Egito até chegardes a este lugar, tendes sido rebeldes contra Jeová. 8 Também *Êx 32.7-10em Horebe provocastes a ira de Jeová, e Jeová irou-se contra vós ao ponto de vos destruir. 9 Quando subi o monte para receber as tábuas da aliança que Jeová fez convosco, fiquei no monte quarenta dias e quarenta noites; *Dt 8.3;9.18;Êx 24.18não comi pão, nem bebi água. 10 Jeová deu-me as tábuas de pedra, *Dt 4.13escritas com o dedo de Deus; nelas estava escrito segundo todas as palavras que Jeová vos falou no monte, do meio do fogo, no dia da assembleia. 11 *Dt 9.9Ao fim de quarenta dias e quarenta noites, deu-me Jeová as tábuas de pedra, isto é, as tábuas da aliança. 12 *Êx 32.7-8Disse-me Jeová: Levanta-te, desce depressa daqui, porque o teu povo, que tiraste do Egito, já se corrompeu; cedo se desviaram do caminho que lhes ordenei; fizeram para si uma imagem fundida. 13 Disse-me mais Jeová: Vi este povo, e eis que é um povo de cerviz dura. 14 *Êx 32.10Deixa-me, para que eu os destrua e apague o seu nome de debaixo do céu; farei de ti uma nação mais poderosa e maior do que esta. 15 *Êx 32.15-19Então, me virei e desci do monte, e ardia o monte em fogo; as duas tábuas da aliança estavam em ambas as minhas mãos. 16 Olhei, e eis que havíeis pecado contra Jeová, vosso Deus; vós vos tínheis feito um bezerro fundido; depressa, vos tínheis desviado do caminho que Jeová vos ordenara. 17 Peguei nas duas tábuas, arrojei-as das minhas mãos e quebrei-as diante dos vossos olhos. 18 *Êx 34.28Prostrei-me perante Jeová, *Dt 10.10como dantes, quarenta dias e quarenta noites; *Dt 9.9não comi pão, nem bebi água, *Êx 34.9por causa de todo o vosso pecado que cometestes, fazendo o que era mau à vista de Jeová, para o irritardes. 19 *Hb 12.21Eu estava atemorizado pela ira e furor com os quais se irou Jeová contra vós, ao ponto de vos destruir. *Êx 34.10Mas ainda essa vez Jeová me ouviu. 20 Jeová estava muito irado contra Arão, ao ponto de o destruir; orei por Arão também ao mesmo tempo. 21 *Êx 32.20Então, tomei o vosso pecado, o bezerro que tínheis feito, e o queimei no fogo, e o pisei, moendo-o bem, até que se desfez em pó; o seu pó deitei na corrente que descia do monte.

22 Irritastes também a Jeová em *Nm 11.3Taberá, em *Êx 17.7Massá e em *Nm 11.34Quibrote-Hataavá. 23 Quando Jeová vos enviou a Cades-Barneia, dizendo: Subi e tomai posse da terra que vos dei, rebelastes contra o mandamento de Jeová, vosso Deus, e não lhe destes crédito, nem ouvistes a sua voz. 24 *Dt 9.7Tendes sido rebeldes contra Jeová desde o dia em que vos conheci.

25 *Dt 9.18Assim, me prostrei diante de Jeová; quarenta dias e quarenta noites estive prostrado, porque Jeová dissera que vos destruiria. 26 *Êx 32.11-13Orei a Jeová, dizendo: Deus Jeová, não destruas o teu povo e a tua herança que remiste com a tua grandeza e que tiraste do Egito com mão poderosa. 27 Lembra-te dos teus servos, Abraão, Isaque e Jacó; não atentes para a dureza deste povo, nem para a sua maldade, nem para o seu pecado; 28 para que não diga o povo da terra de que nos tiraste: Por não poder Jeová introduzi-los na terra que lhes prometeu e por odiá-los, tirou-os para fazer morrer no deserto. 29 Contudo, eles são o teu povo e a *Sl 106.40tua herança que tiraste com a tua *Dt 4.34grande força e com o teu braço estendido.

1 Slyš, Izraeli, ty přejdeš dnes přes Jordán, abys vejda, dědičně vládl národy většími a silnějšími, než jsi ty, městy velikými a ohrazenými až k nebi, 2 Lidem velikým a vysokým, syny Enakovými, o kterýchž víš, a o kterýchž jsi slyšel praviti: Kdo se postaví proti synům Enakovým? 3 Protož věziž dnes, že Hospodin Bůh tvůj, kterýž jde před tebou, jest jako oheň spalující. On vyhladí je, a on sníží je před tebou; i vyženeš je a vyhladíš je rychle, jakož mluvil tobě Hospodin. 4 Neříkejž v srdci svém, když by je zapudil Hospodin Bůh tvůj od tváři tvé, řka: Pro spravedlnost mou uvedl mne Hospodin, abych dědičně obdržel zemi tuto, tak jako pro bezbožnost národů těch Hospodin vyhnal je od tváři tvé. 5 Ne pro spravedlnost svou a pravost srdce svého ty jdeš, abys dědičně obdržel zemi jejich, ale pro bezbožnost národů těch Hospodin Bůh tvůj vyhání je od tváři tvé, a aby splnil slovo, kteréž s přísahou zaslíbil otcům tvým, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi. 6 Protož věziž, že ne pro spravedlnost tvou Hospodin Bůh tvůj dává tobě zemi tu výbornou, abys dědičně držel ji, poněvadž jsi lid tvrdé šíje. 7 Pamatujž a nezapomínej, že jsi k hněvu popouzel Hospodina Boha svého na poušti; hned od toho dne, když jsi vyšel z země Egyptské, až jste přišli na místo toto, odporni jste byli Hospodinu. 8 Také i na Orébě popudili jste k hněvu Hospodina, a rozhněval se na vás Hospodin, aby vás shladil. 9 Když jsem vstoupil na horu, abych vzal dsky kamenné, dsky smlouvy, kterouž učinil s vámi Hospodin, tehdáž jsem trval na hoře čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí, chleba nejeda a vody nepije. 10 I dal mi Hospodin dvě dsky kamenné, psané prstem Božím, na nichž byla všecka ta slova, kteráž mluvil vám Hospodin na hoře z prostředku ohně v den shromáždění. 11 Po skonání pak čtyřidceti dnů a čtyřidceti nocí dal mi Hospodin dvě dsky kamenné, dsky smlouvy. 12 I řekl mi Hospodin: Vstana, sstup rychle odsud, nebo poškvrnil se lid tvůj, kterýž jsi vyvedl z Egypta; sešli brzy s cesty, kterouž jsem jim přikázal, a učinili sobě slitinu. 13 Mluvil také Hospodin ke mně, řka: Viděl jsem lid ten, a jistě lid tvrdošijný jest. 14 Pusť mne, ať je setru, a zahladím jméno jejich pod nebem, tebe pak učiním v národ větší a silnější, nežli jest tento. 15 Tedy obrátiv se, sstoupil jsem s hory, (hora pak hořela ohněm), dvě dsky smlouvy maje v obou rukou svých. 16 Když jsem pak pohleděl a uzřel jsem, že jste zhřešili Hospodinu Bohu vašemu, udělavše sobě tele lité, (brzy jste byli sešli s cesty, kterouž přikázal vám Hospodin): 17 Pochytiv ty dvě dsky, povrhl jsem je z obou rukou svých, a polámal jsem je před očima vašima. 18 A padna, ležel jsem před Hospodinem jako i prvé, čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí, chleba nejeda a vody nepije, pro všecky hříchy vaše, kterýmiž jste byli zhřešili, činíce to, což zlého jest před očima Hospodinovýma, a popouzejíce jeho. 19 Nebo bál jsem se prchlivosti a hněvu, kterýmž se byl popudil Hospodin proti vám, aby zahladil vás, a uslyšel mne Hospodin i tehdáž. 20 Na Arona též rozhněval se byl Hospodin náramně, tak že ho zahladiti chtěl; tedy modlil jsem se také za Arona téhož času. 21 Hřích pak váš, kterýž jste byli učinili, totiž tele, vzav, spálil jsem je ohněm a zdrobil jsem je, tluka je dobře, dokudž nebylo setříno na prach. Potom vsypal jsem prach jeho do potoka, kterýž tekl s té hory. 22 Ano i v Tabbera a v Massah a v Kibrot Hattáve popouzeli jste Hospodina k hněvu. 23 A když vás poslal Hospodin z Kádesbarne, řka: Vstupte a opanujte zemi tu, kterouž jsem vám dal, odporni jste byli řeči Hospodina Boha svého, a nevěřili jste jemu, aniž jste uposlechli hlasu jeho. 24 Odporni jste byli Hospodinu od toho dne, jakž jsem vás poznal. 25 A padna, ležel jsem před Hospodinem čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí, v nichž jsem rozprostíral se; nebo řekl Hospodin, že vás chce zahladiti. 26 I modlil jsem se Hospodinu, řka: Panovníče Hospodine, nezatracujž lidu svého, a to dědictví svého, kteréž jsi vykoupil velikomocností svou, kteréž jsi vyvedl z Egypta v ruce silné. 27 Rozpomeniž se na služebníky své, Abrahama, Izáka a Jákoba; nepatřiž na tvrdost lidu tohoto, na bezbožnost jeho a na hříchy jeho, 28 Aby neřekli obyvatelé země té, z níž jsi nás vyvedl: Proto že nemohl Hospodin uvésti jich do země, kterouž zaslíbil jim, aneb že je měl v nenávisti, vyvedl je, aby je pobil na poušti. 29 Však oni jsou lid tvůj a dědictví tvé, kteréž jsi vyvedl v síle své veliké a v rameni svém vztaženém.