Deuteronômio 1

Moisés reconta a partida de Horebe

1 Estas são as palavras que Moisés falou a todo o Israel *Dt 4.46além do Jordão, no deserto, na *Dt 2.8Arabá, defronte de Sufe, entre Parã, Tofel, Labã, Hazerote e Di-Zaabe. 2 É viagem de onze dias desde *Êx 3.1;17.6Horebe, pelo caminho do monte *Gn 32.3Seir, até *Nm 32.8Cades-Barneia. 3 No ano *Nm 33.38quadragésimo, no undécimo mês, no primeiro dia do mês, falou Moisés aos filhos de Israel *Dt 4.1-2conforme tudo o que Jeová lhe havia ordenado com relação a eles, 4 depois de ter *Nm 21.24-25derrotado a Seom, rei dos amorreus, que habitava em Hesbom, e a Ogue, rei de Basã, que habitava em Astarote, em Edrei. 5 Além do Jordão, na terra de Moabe, resolveu Moisés explicar esta lei, dizendo: 6 Jeová, nosso Deus, *Nm 10.11-13falou-nos em Horebe: Assaz vos tendes demorado neste monte. 7 Voltai, ponde-vos a caminho e ide *Dt 11.24;Gn 15.18;Js 10.40à região montanhosa dos amorreus e a todos os lugares vizinhos da Arabá, da região montanhosa, da Sefelá, do *Gn 12.9Neguebe, da costa marítima, terra dos cananeus e do Líbano, até o grande rio, o rio Eufrates. 8 Eis que vos entreguei esta terra; entrai e possuí a terra que Jeová *Gn 26.3;Êx 33.1;Nm 14.23;32.11prometeu com juramento a vossos pais, a Abraão, a Isaque e a Jacó, a eles e à sua semente depois deles.

A nomeação de auxiliares

9 Eu vos disse nesse tempo: *Êx 18.18,24Não posso sozinho levar-vos; 10 Jeová, vosso Deus, vos *Dt 10.22;26.5;Gn 15.5;22.17tem multiplicado, e em multidão sois hoje como as estrelas do céu. 11 Jeová, Deus de vossos pais, vos faça mil vezes mais numerosos do que sois e vos abençoe, como vos prometeu. 12 Como posso sozinho levar o vosso peso, a vossa carga e a vossa contenda? 13 *Êx 18.21Tomai-vos homens sábios, e entendidos, e experimentados, segundo as vossas tribos, e pô-los-ei por cabeças sobre vós. 14 Respondestes-me: É bom fazer o que disseste. 15 Tomei, pois, os cabeças das vossas tribos, homens sábios e entendidos e fi-los cabeças sobre vós, capitães de mil, capitães de cem, e capitães de cinquenta, e capitães de dez, e oficiais, segundo as vossas tribos. 16 Mandei aos vossos juízes nesse tempo, dizendo: Ouvi as causas entre vossos irmãos e julgai com justiça entre um homem e seu irmão ou o estrangeiro que está com ele. 17 *Dt 10.17;16.19;24.17Ao julgardes, não vos deixareis levar de respeitos humanos. Do mesmo modo, ouvireis o pequeno como o grande; não temereis o rosto de homem algum, porque o juízo é de Deus. A *Êx 18.19,23causa que for demasiado difícil para vós, a trareis para mim, e ouvi-la-ei. 18 *Êx 18.20Ordenei-vos nesse tempo tudo o que deveis fazer.

Como foram enviados os espias

19 Tendo partido de *Dt 1.2Horebe, passamos por todo aquele *Dt 2.7;8.15;32.10grande e medonho deserto que vistes, no caminho da *Dt 1.7região montanhosa dos amorreus, como Jeová, nosso Deus, nos ordenou; e chegamos a *Dt 1.2Cades-Barneia. 20 Então, eu vos disse: Sois chegados à região montanhosa dos amorreus, a qual Jeová, nosso Deus, nos está dando. 21 Eis que Jeová, teu Deus, te entregou a terra; sobe e toma posse dela, como te prometeu Jeová, Deus de teus pais; não temas, nem te assustes. 22 Então, *Nm 13.1todos vós chegastes a mim e dissestes: Enviemos homens adiante de nós, que nos espiem a terra e nos ensinem o caminho por que devemos subir e as cidades a que devemos ir. 23 Isso me pareceu bem, e tomei doze homens dentre vós, um homem de cada tribo; 24 *Nm 13.21-25eles, tendo-se posto a caminho, subiram a região montanhosa, e chegaram ao vale de Escol, e espiaram a terra. 25 Tendo tomado do fruto da terra nas mãos, no-lo trouxeram e nos informaram, dizendo: É terra boa a que Jeová, nosso Deus, nos está dando.

A incredulidade do povo

26 Porém *Nm 14.1-4não quisestes subir e fostes rebeldes à ordem de Jeová, vosso Deus. 27 *Sl 106.25Murmurastes nas vossas tendas e dissestes: Porque Jeová nos odiou, tirou-nos da terra do Egito, para nos entregar nas mãos dos amorreus, a fim de nos destruir. 28 Para onde estamos nós subindo? Nossos irmãos fizeram que se derretesse nosso coração, dizendo: O povo é maior e mais alto do que nós, as cidades são grandes e fortificadas até o céu. Também vimos ali *Dt 9.2;Nm 13.28,33os filhos dos anaquins. 29 Então, eu vos disse: Não tremais, nem tenhais medo deles. 30 Jeová, vosso Deus, que vai adiante de vós, *Dt 3.22;20.4;Êx 14.14ele mesmo pelejará por vós, segundo tudo o que fez por vós no Egito, diante dos vossos olhos; 31 e no deserto, em que vistes como *At 13.18Jeová, vosso Deus, vos levou, como um homem leva a seu filho, em todo o caminho por que andastes, até chegardes a este lugar. 32 Apesar disso, continuastes descrendo a Jeová, vosso Deus, 33 *Nm 9.15-23que foi adiante de vós no caminho, para vos procurar o lugar em que devíeis acampar: de noite no fogo, para vos mostrar o caminho por onde devíeis andar, e de dia na nuvem.

O povo derrotado em Hormá

34 Tendo Jeová, pois, ouvido a voz das vossas palavras, indignou-se e *Nm 14.28-30jurou, dizendo: 35 Certamente, nenhum destes homens, esta geração perversa, verá a boa terra que prometi, com juramento, dar a vossos pais, 36 exceto Calebe, filho de Jefoné. Ele a verá; e a terra que pisou, *Nm 14.24;Js 14.9dá-la-ei a ele e a seus filhos, pois perseverou em seguir a Jeová. 37 *Nm 20.12Também contra mim se irou Jeová por causa de vós, dizendo: *Nm 27.13,18Igualmente tu lá não entrarás. 38 Josué, filho de Num, que te serve, *Nm 14.30entrará para ali; anima-o, porque *Dt 3.28;31.7;Nm 34.17;Js 11.23ele fará que Israel a receba por herança. 39 *Nm 14.3,31Vossos pequeninos, de quem dissestes que seriam por presa, e vossos filhos, que hoje não têm conhecimento do bem nem do mal, esses lá entrarão, e a eles darei a terra, e a possuirão. 40 Porém vós *Nm 14.25voltai e parti para o deserto pelo caminho do mar Vermelho.

41 *Nm 14.40Então, me respondestes: Pecamos contra Jeová; nós subiremos e pelejaremos, de acordo com tudo o que Jeová, nosso Deus, nos ordenou. Vós vos armastes, cada um dos seus instrumentos de guerra, e vos mostrastes temerários subindo ao monte. 42 *Nm 14.41-43Disse-me Jeová: Dize-lhes: Não subais, nem pelejeis, porque não estou no meio de vós; para que não sejais feridos diante dos vossos inimigos. 43 Assim vos falei, e não escutastes; antes, *Nm 14.44rebelastes contra a ordem de Jeová, fostes presunçosos e subistes ao monte. 44 *Nm 14.45Os amorreus, que habitavam naquele monte, saíram ao vosso encontro e vos perseguiram, como o fazem as abelhas, derrotando-vos em Seir, até Hormá. 45 Tendo voltado, chorastes diante de Jeová; porém Jeová não vos ouviu a vós, nem inclinou os ouvidos a vós. 46 Assim ficastes *Dt 2.7,14muitos dias em Cades, segundo os dias que ali ficastes.

1 Tato jsou slova, kteráž mluvil Mojžíš ke všemu lidu Izraelskému před Jordánem na poušti, na rovinách proti moři Rudému, mezi Fáran a Tofel a Lában a Hazerot a Dizahab. 2 Jedenácte dní cesty jest od Oréb přes hory Seir až do Kádesbarne. 3 Stalo se pak čtyřidcátého léta, jedenáctého měsíce, v první den téhož měsíce, že mluvil Mojžíš synům Izraelským všecky věci, kteréž jemu byl přikázal Hospodin oznámiti jim, 4 Kdyžto již byl zabil Seona, krále Amorejského, kterýž bydlil v Ezebon, a Oga, krále Bázan, kterýž bydlil v Astarot, zabil v Edrei. 5 Před Jordánem, v zemi Moábské, počal Mojžíš vysvětlovati zákona tohoto, řka: 6 Hospodin Bůh náš mluvil k nám na Orébě, řka: Dosti jste již na hoře této bydlili. 7 Obraťte se, táhněte a jděte k hoře Amorejských, na všecko vůkolí její, buď na roviny, na hory, na údolí, na poledne, i na břehy mořské, k zemi Kananejské a k Libánu, až k řece veliké, k řece Eufrates. 8 Ej, ukázal jsem vám tu zemi; vejdětež do ní, a dědičně vládněte jí, kterouž s přísahou zaslíbil dáti Hospodin otcům vašim, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, i semeni jejich po nich. 9 A mluvil jsem k vám toho času, řka: Nemohuť sám nésti vás. 10 Hospodin Bůh váš rozmnožil vás, a hle, rozmnoženi jste dnes jako hvězdy nebeské. 11 (Hospodin Bůh otců vašich rozmnožiž vás nad to, jakž jste nyní, tisíckrát více, a požehnej vám, jakož jest mluvil vám.) 12 Kterak bych nesl sám práci vaši, břímě vaše a nesnáze vaše? 13 Vydejte z sebe muže moudré a opatrné, a zkušené z pokolení svých, abych je vám představil. 14 I odpověděli jste mi a řekli jste: Dobráť jest ta věc, kterouž jsi učiniti rozkázal. 15 Vzav tedy přední z pokolení vašich, muže moudré a zkušené, ustanovil jsem je knížaty nad vámi, hejtmany nad tisíci, setníky, padesátníky, desátníky a správce v pokoleních vašich. 16 Přikázal jsem také soudcům vašim toho času, řka: Vyslýchejte pře mezi bratřími svými, a suďte spravedlivě mezi mužem a bratrem jeho, i mezi příchozím jeho. 17 Nebudete přijímati osoby v soudu; jakž malého tak i velikého slyšeti budete, nebudete se báti žádného, nebo Boží soud jest. Jestliže byste pak měli jakou věc nesnadnou, vznesete na mne, a vyslyším ji. 18 Přikázal jsem vám, pravím, toho času všecko, co byste činiti měli. 19 Potom pak hnuvše se z Oréb, přešli jsme všecku poušť tuto velikou a hroznou, kterouž jste viděli, jdouce cestou k hoře Amorejských, jakož nám byl přikázal Hospodin Bůh náš, a přišli jsme až do Kádesbarne. 20 I řekl jsem vám: Přišli jste až k hoře Amorejské, kterouž Hospodin Bůh náš dává nám. 21 Ej, dal Hospodin Bůh tvůj tu zemi tobě; vstupiž a vládni jí, jakož řekl Hospodin Bůh otců tvých tobě; neboj se, aniž se strachuj. 22 Vy pak všickni přistoupili jste ke mně a řekli jste: Pošleme muže před sebou, kteříž by nám shlédli zemi, a oznámili by nám něco o cestě, kterouž bychom vstoupiti měli, i města, do nichž bychom přijíti měli. 23 Kterážto řeč líbila se mně, a vzal jsem z vás dvanácte mužů, jednoho muže z každého pokolení. 24 A oni obrátivše se a vstoupivše na horu, přišli až k údolí Eškol a shlédli zemi. 25 Nabrali také s sebou ovoce země té, a přinesli nám, a oznámili nám o těch věcech, řkouce: Dobráť jest země, kterouž Hospodin Bůh náš dává nám. 26 A však jste nechtěli jíti, ale odpírali jste řeči Hospodina Boha svého. 27 A reptali jste v staních svých, řkouce: Proto že nás v nenávisti měl Hospodin, vyvedl nás z země Egyptské, aby nás vydal v ruce Amorejského, a zahladil nás. 28 Kam bychom šli? Bratří naši zstrašili srdce naše, pravíce: Lid ten jest větší a vyšší nežli my, města veliká a hrazená až k nebi, ano i syny Enakovy tam jsme viděli. 29 I řekl jsem vám: Nebojte se, ani se strachujte jich. 30 Hospodin Bůh váš, kterýž jde před vámi, onť bojovati bude za vás rovně tak, jakž učinil s vámi v Egyptě, před očima vašima. 31 Ano i na poušti viděl jsi, kterak nesl tebe Hospodin Bůh tvůj, jako nosí člověk syna svého, a to po vší cestě, kterouž jste šli, až jste přišli na toto místo. 32 A ani tak uvěřili jste Hospodinu Bohu svému, 33 Kterýž k vyhledání vám místa, na kterémž byste se klásti měli, v noci předcházel vás cestou v ohni, aby vám ukázal cestu, kterouž byste měli jíti, a v oblace ve dne. 34 Uslyšel pak Hospodin hlas řečí vašich, a rozhněval se, a přisáhl, řka: 35 Jistě že nižádný z lidí těchto pokolení zlého neuzří země té dobré, kterouž jsem s přísahou zaslíbil dáti otcům vašim, 36 Kromě Kálefa, syna Jefonova; tenť ji uzří, a jemu dám zemi, po níž chodil, i synům jeho, proto že cele následoval Hospodina. 37 Ano i na mne rozhněval se Hospodin příčinou vaší, řka: Také ani ty nevejdeš tam. 38 Jozue, syn Nun, kterýž stojí před tebou, onť vejde tam, jeho posilň, nebo on rozdělí ji losem Izraelovi. 39 A dítky vaše, o kterýchž jste pravili, že v loupež budou, a synové vaši, kteříž ještě neznají dobrého ani zlého, oni vejdou do ní, a jim dám ji; oni dědičně ji obdrží. 40 Vy pak obrátíce se, jděte na poušť cestou k moři Rudému. 41 A odpověděvše, řekli jste ke mně: Zhřešiliť jsme Hospodinu. My vstoupíme a budeme bojovati podlé toho všeho, jakž rozkázal nám Hospodin Bůh náš. A vzavše všickni odění svá válečná na sebe, hotovi jste byli vstoupiti na horu. 42 Hospodin pak řekl mi: Rci jim: Nevstupujte a nebojujte, neboť nejsem u prostřed vás, abyste nebyli poraženi před nepřátely svými. 43 A když jsem vám to mluvil, neuposlechli jste, nýbrž odporni jste byli řeči Hospodinově, a všetečně vstoupili jste na horu. 44 Tedy vytáhl Amorejský, kterýž bydlil na té hoře, proti vám, a honili vás, jako činívají včely, a potřeli vás na hoře Seir až do Horma. 45 A navrátivše se, plakali jste před Hospodinem, ale neuslyšel Hospodin hlasu vašeho, a uší svých nenaklonil k vám. 46 I zůstali jste v Kádes za mnohé dny, podlé počtu dnů, v nichž jste tam byli.