Deuteronômio 2

A jornada desde Cades até Zerede

1 Então, *Nm 21.4voltamos e partimos para o deserto pelo caminho do mar Vermelho, como Jeová me falou; e muitos dias rodeamos o *Dt 1.2monte Seir. 2 Jeová disse: 3 Assaz tendes andado em roda deste monte; voltai-vos para o norte. 4 *Nm 20.14-21Ordena ao povo, dizendo: Vós ides passar pelo território de vossos irmãos, filhos de Esaú, que habitam em Seir. *Êx 15.15Terão medo de vós; portanto, guardai-vos bem. 5 Não os provoqueis, porque não vos darei da sua terra nem sequer o que pisar a planta dum pé; pois a Esaú dei o monte Seir por possessão. 6 Comprareis deles por dinheiro comida para comerdes e também deles comprareis água para beberdes. 7 Pois Jeová, teu Deus, te há abençoado em toda a obra das tuas mãos; conheceu o teu caminho por *Dt 1.19este grande deserto; *Dt 2.14;Nm 14.33-34;32.13estes quarenta anos Jeová, teu Deus, tem estado contigo; nada te há faltado. 8 Assim passamos de nossos irmãos, filhos de Esaú, que habitam em Seir, do caminho da *Dt 1.1Arabá, de Elate e de Eziom-Geber.

Tendo voltado, passamos pelo caminho do deserto de Moabe. 9 Então, Jeová me disse: Não molestes a Moabe, nem lhe faças guerra, porque não te darei da sua terra por possessão; pois dei *Dt 2.18,29;Nm 21.15,28Ar em possessão *Gn 19.36-37aos filhos de Ló 10 (Os emins dantes habitavam nela, povo grande, numeroso e alto, como os anaquins. 11 Também eles são considerados *Dt 2.20;Gn 14.5refains, como os anaquins; porém os moabitas lhes chamam emins. 12 Os *Dt 2.22horeus também habitavam dantes em Seir, mas os filhos de Esaú os desapossaram; e, tendo-os destruído diante de si, habitavam no lugar deles, *Nm 21.25,35assim como Israel fez à terra da sua possessão que Jeová lhes deu.). 13 Levantai-vos, agora, e passai a torrente de Zerede. Passamos, pois, a torrente de Zerede. 14 Os dias em que caminhamos de Cades-Barneia até termos passado a torrente de Zerede foram *Dt 2.7trinta e oito anos; até que se extinguiu do meio do arraial *Nm 14.29-35;26.64-65;Sl 106.26;1Co 10.5toda a geração dos homens de guerra, como Jeová lhes havia jurado. 15 *Jd 5Também a mão de Jeová foi contra eles, para os fazer perecer do meio do arraial, até serem extintos.

A travessia de Ar e Arnom

16 Quando *Dt 2.14todos os homens de guerra foram extintos pela morte dentre o povo, 17 disse-me Jeová: 18 Tu vais passar, hoje, o território de Moabe, a saber, *Dt 2.9Ar. 19 Quando chegares defronte dos filhos de Amom, não os molestes, nem lhes faças guerra; porque não te darei da terra dos filhos de Amom por possessão, pois a dei em possessão aos *Dt 2.9filhos de Ló 20 (Esta também é considerada terra de *Dt 2.11refains. Nela habitavam dantes refains, mas os amonitas lhes chamam zanzumins, 21 povo grande, e numeroso, e alto, como os anaquins; Jeová os destruiu diante dos amonitas; e estes, tendo-os desapossado, habitavam no lugar deles; 22 assim como fez pelos filhos de Esaú, que habitam em Seir, quando de diante deles destruiu os *Dt 2.12horeus. Os filhos de Esaú, tendo-os desapossado, habitaram no lugar deles até este dia; 23 e os *Js 13.3avins, que habitavam em vilas até Gaza, foram destruídos pelos *Gn 10.14;1Cr 1.12caftorins que saíram de *Jr 47.4;Am 9.7Caftor e habitaram no lugar deles.). 24 Levantai-vos, parti e passai a torrente de Arnom; eis que entreguei nas tuas mãos a Seom, o amorreu, rei de Hesbom, e a sua terra; entra a desapossá-lo e faze-lhe a guerra. 25 Hoje, começarei a meter o *Dt 11.25;Êx 23.27;Js 2.9terror e o medo de ti aos povos que estão debaixo de todo o céu, de sorte que, ao ouvirdes a tua fama, *Êx 15.14-16tremam e se angustiem por causa de ti.

Conquista de Hesbom e de Basã

26 *Nm 21.21-32Então, do deserto de Quedemote, enviei mensageiros a Seom, rei de Hesbom, com palavras de paz, dizendo: 27 Deixa-me passar pela tua terra; apenas pela estrada real irei; não me desviarei nem para a direita nem para a esquerda. 28 Vender-me-ás por dinheiro a comida, para que eu coma; e dar-me-ás por dinheiro a água, para que eu beba. Tão somente deixa-me passar a pé; 29 assim como me fizeram os filhos de Esaú, que habitam em Seir, e os moabitas, que habitam em *Dt 2.9Ar; até que eu passe o Jordão e entre na terra que Jeová, nosso Deus, nos está dando. 30 Mas Seom, rei de Hesbom, não nos quis deixar passar por sua terra, porque Jeová, teu Deus, lhe endureceu o espírito e lhe fez obstinado o coração, para to entregar nas mãos, como hoje se vê. 31 Disse-me, pois, Jeová: Eis que comecei a entregar-te Seom e a sua terra; entra a desapossá-lo, para que recebas por herança a sua terra. 32 Então, Seom nos saiu ao encontro, ele e todo o seu povo, para nos dar batalha em Jaza. 33 Jeová, nosso Deus, no-lo entregou, e ferimo-lo, a ele, e a seus filhos, e a todo o seu povo. 34 Tomamos-lhes, nesse tempo, todas as cidades, e fizemos *Dt 3.6perecer totalmente os homens de cada cidade com as mulheres e os pequeninos, e não deixamos sobrevivente algum; 35 *Dt 3.7somente o gado, guardamo-lo por presa para nós, juntamente com o despojo das cidades que havíamos tomado. 36 *Dt 3.12;4.48Desde Aroer, que está à beira da torrente de Arnom, e, desde a cidade que está no vale da torrente até Gileade, não houve cidade tão alta que não pudéssemos tomá-la; tudo no-lo entregou Jeová, nosso Deus; 37 *Dt 2.19somente à terra dos filhos de Amom, a ela não chegaste, a saber, a toda a banda da torrente de Jaboque, e às cidades da região montanhosa, e a tudo o que Jeová, nosso Deus, nos proibiu.

1 Potom obrátivše se, táhli jsme na tu poušť cestou k moři Rudému, jakož mluvil Hospodin ke mně, a obcházeli jsme horu Seir za dlouhý čas, 2 Až mi řekl Hospodin takto: 3 Dosti jste již obcházeli horu tuto, obraťtež se k straně půlnoční. 4 A lidu přikaž, řka: Půjdete přes pomezí bratří svých synů Ezau, kteříž bydlí v Seir. Ačkoli budou se vás báti, hleďte však pilně, 5 Abyste jich nedráždili; nebo nedám vám z země jejich ani šlepěje nožné, proto že v dědictví Ezau dal jsem horu Seir. 6 Pokrmů koupíte od nich za peníze, a jísti budete, i vody také ku pití za peníze od nich jednati budete. 7 Nebo Hospodin Bůh tvůj požehnal tobě při všeliké práci rukou tvých, a zná, že jdeš přes poušť velikou tuto; již čtyřidceti let Hospodin Bůh tvůj byl s tebou, aniž jsi měl v čem nedostatku. 8 A šli jsme od bratří našich, synů Ezau, kteříž bydlí v Seir, s cesty polní od Elat a od Aziongaber, a uchýlili jsme se, abychom šli cestou po poušti Moábské. 9 I řekl mi Hospodin: Neškoď Moábským, ani jich popouzej k boji, nebo nedám tobě v zemi jejich dědictví, poněvadž synům Lot dal jsem Ar v dědictví. 10 (Emim prvé bydlili v ní, lid veliký a mnohý, a vysokého zrostu, jako Enakim. 11 Oni také za obry držáni byli jako Enakim, ale Moábští říkali jim Emim. 12 V Seir pak bydlili prvé Horejští, kteréž synové Ezau vyhnali, a zahladili je před tváří svou, a bydlili tu místo nich, jako učinil Izrael v zemi vládařství svého, kterouž jim dal Hospodin.) 13 Nyní vstanouce, přejděte potok Záred. I přešli jsme potok Záred. 14 Èasu pak, v němž jsme šli z Kádesbarne, až jsme přešli potok Záred, bylo let třidceti osm, dokavadž nebyl vyhlazen všecken věk mužů bojovných z prostřed stanů, jakož jim přisáhl Hospodin. 15 Nebo ruka Hospodinova byla proti nim k setření jich z prostředku stanů, dokudž nevyhladil jich. 16 I stalo se, když všickni muži ti bojovní vyhynuli z prostředku lidu, 17 Že mluvil Hospodin ke mně, řka: 18 Ty přejdeš dnes pomezí Moábské k městu Ar, 19 A přiblížíš se k synům Ammon. Nessužujž jich a nepopouzej jich k boji, nebo nedám tobě v zemi synů Ammon dědictví, poněvadž synům Lotovým dal jsem ji k vládařství. 20 (I ona také držána byla za zemi obrů; nebo obrové před tím bydlili v ní, kterýmž Ammoninští říkali Zamzomim, 21 Lid veliký a mnohý, a vysokého zrostu, jako Enakim. Ale zahladil je Hospodin před tváří jejich, a vešli v dědictví jejich, a bydlili na místě jejich, 22 Jakož učinil synům Ezau bydlícím v Seir, pro něž vyhladil Horejské před tváří jejich, i vešli v dědictví jejich, a bydlili na místě jejich až do dnešního dne. 23 Hevejské také, kteříž bydlili v Azerim až do Gáza, Kaftorejští, kteříž vyšli z Kaftor, zahladili je, a bydlili na místě jejich.) 24 Vstanouce, beřte se a přejděte potok Arnon. Hle, dal jsem v ruce tvé Seona, krále Ezebon Amorejského, a zemi jeho; začniž jí vládnouti, a bojuj válečně proti němu. 25 Dnes počnu pouštěti strach a lekání se tebe na lidi, kteříž jsou pode vším nebem, tak že kteřížkoli uslyší pověst o tobě, třásti a lekati se budou tváři tvé. 26 I poslal jsem posly z pouště Kedemot k Seonovi, králi Ezebon, s slovy pokojnými, řka: 27 Nechť projdu skrze zemi tvou, přímo cestou půjdu, neuchýlím se ani na pravo ani na levo. 28 Pokrmů za peníze prodáš mi, abych jedl, vody také za peníze dáš mi, a píti budu; toliko pěšky projdu, 29 Jakož mi učinili synové Ezau, kteříž bydlí v Seir, a Moábští, kteříž bydlí v Ar, dokudž nepřejdu Jordánu, jda k zemi, kterouž Hospodin Bůh náš dává nám. 30 Ale nechtěl dopustiti Seon, král Ezebon, abychom prošli zemi jeho; nebo byl zatvrdil Hospodin Bůh tvůj ducha jeho, a ztužil srdce jeho, aby dal jej v ruce tvé, jakož se vidí podnes. 31 (Nebo řekl mi byl Hospodin: Aj, již jsem počal v moc dávati tobě Seona i zemi jeho; začniž jí vládnouti, abys dědičně obdržel zemi jeho.) 32 A vytáhl byl Seon proti nám, on i všecken lid jeho k boji do Jasa. 33 I dal jej nám Hospodin Bůh náš, a porazili jsme ho s syny jeho i se vším lidem jeho. 34 Vzali jsme také toho času všecka města jeho, a dali jsme v prokletí lid těch všech měst, i ženy i děti, žádného nepozůstavivše. 35 Toliko hovada rozebrali jsme sobě, a kořisti z měst, kterýchž jsme dobyli. 36 Od Aroer jenž jest na břehu potoka Arnon, a od města, kteréž jest v údolí, až do Galád nebylo města, kteréž by ostáti mohlo před námi; všecka nám dal Hospodin Bůh náš. 37 Toliko k zemi synů Ammon nepřiblížils se, ani k žádné krajině ležící při potoku Jabok, ani k městům na horách, a k žádnému místu, kteréž zapověděl Hospodin Bůh náš.