Deuteronômio 20

As leis acerca da guerra

1 Quando saíres à peleja contra os teus inimigos e vires cavalos, e carros, e povo mais numeroso do que tu, *Dt 3.22;7.18;31.6,8não terás medo deles; porque está contigo Jeová, teu Deus, que te fez subir da terra do Egito. 2 Quando estiveres para entrar na peleja, o sacerdote se chegará, e falará ao povo, 3 e lhe dirá: Ouvi, ó Israel, vós estais hoje para entrardes na peleja contra os vossos inimigos. Não se amoleça o vosso coração; *Dt 20.1;Js 23.10não tenhais medo, nem tremais, nem vos atemorizeis por causa deles, 4 porque Jeová, vosso Deus, *Dt 1.30é quem vai convosco a pelejar por vós contra os vossos inimigos, para vos salvar. 5 Os oficiais dirão ao povo: Que homem há que tenha edificado uma casa nova e não a tenha dedicado? Vá-se e torne para sua casa, não suceda que morra na peleja, e outro homem a dedique. 6 Que homem há que tenha plantado uma vinha, e não a tenha desfrutado? Vá-se e torne para sua casa, não suceda que morra na peleja, e outro homem a desfrute. 7 *Dt 24.5Que homem há que se tenha desposado com uma mulher e não a tenha recebido? Vá-se e torne para sua casa, não suceda que morra na peleja, e outro homem a receba. 8 Dirão mais os oficiais ao povo: *Jz 7.3Que homem há que seja medroso e de coração tímido? Vá-se e torne para sua casa, não suceda que se derreta o coração de seus irmãos como o seu coração. 9 Quando os oficiais tiverem acabado de falar ao povo, designarão capitães das hostes, para estarem em frente do povo.

10 Quando te aproximares duma cidade para pelejar contra ela, oferecer-lhe-ás a paz. 11 Se ela se submeter em paz e te abrir as portas, todo o povo que se achar nela será sujeito a trabalhos forçados e te servirá. 12 Se não fizer paz contigo, porém te fizer guerra, sitiá-la-ás. 13 Quando Jeová, teu Deus, a entregar nas tuas mãos, passarás ao fio da espada todos os homens que nela houver; 14 porém as mulheres, e os pequeninos, e o gado, e tudo o que estiver na cidade, todos os despojos dela, por presa tua os tomarás; e sustentar-te-ás dos despojos dos teus inimigos que Jeová, teu Deus, te deu. 15 Assim farás a todas as cidades que estiverem mais longe de ti, que não são das cidades destas nações. 16 *Dt 7.1-5;Êx 23.31-33Porém nas cidades destes povos que Jeová, teu Deus, te está dando por herança, nada que tem fôlego deixarás com vida, 17 mas destruí-lo-ás totalmente: aos heteus, aos amorreus, aos cananeus, aos ferezeus, aos heveus, aos jebuseus, como Jeová, teu Deus, te ordenou; 18 para que vos não ensinem a fazer *Dt 9.5segundo todas as suas abominações que fizeram aos seus deuses; e assim pecareis contra Jeová, vosso Deus.

19 Quando sitiares uma cidade por muito tempo, pelejando contra ela para a tomar, não destruirás o seu arvoredo, metendo nele o machado. Porque dele poderás comer, não o cortarás; pois é a árvore do campo homem, para que fosse sitiada por ti? 20 Somente as árvores cujos frutos souberes que não se comem, destruí-las-ás, e as cortarás, e, contra a cidade que pelejar contra ti, edificarás obras de sítio até que ela caia.

1 Když bys vytáhl na vojnu proti nepřátelům svým, a uzřel bys koně a vozy, a lid větší, nežli ty máš, neboj se jich, nebo Hospodin Bůh tvůj s tebou jest, kterýž tě vyvedl z země Egyptské. 2 A když byste se již potýkati měli, přistoupí kněz, a mluviti bude k lidu, 3 A dí jim: Slyš, Izraeli, vy jdete dnes k boji proti nepřátelům svým, nebudiž strašlivé srdce vaše, nebojte se a nestrachujte, ani se jich lekejte. 4 Nebo Hospodin Bůh váš, kterýž jde s vámi, bojovati bude za vás proti nepřátelům vašim, aby zachoval vás. 5 Potom mluviti budou hejtmané k lidu, řkouce: Jest-li kdo z vás, ješto vystavěl dům nový, a ještě nepočal bydliti v něm, odejdi a navrať se do domu svého, aby nezahynul v bitvě, a někdo jiný aby nezačal bydliti v něm. 6 A kdo jest, ješto štípil vinici, a ještě nepřišla k obecnému užívání, odejdi a navrať se k domu svému, aby snad nezahynul v bitvě, aby někdo jiný k obecnému užívání nepřivedl jí. 7 A kdo jest, ješto by měl zasnoubenou manželku, a ještě by jí nepojal, odejdi a navrať se do domu svého, aby neumřel v boji, a někdo jiný nevzal jí. 8 Přidadí i toto hejtmané, mluvíce k lidu, a řeknou: Kdo jest bázlivý a lekavého srdce, odejdi a navrať se do domu svého, aby nezemdlil srdce bratří svých, jako jest srdce jeho. 9 A když přestanou hejtmané mluviti k lidu, tedy představí lidu vůdce houfů. 10 Když přitáhneš k některému městu, abys ho dobýval, podáš jemu pokoje. 11 Jestliže pokoj sobě podaný přijmou a otevrou tobě, všecken lid, kterýž by nalezen byl v něm, pod plat uvedeni jsouce, tobě sloužiti budou. 12 Pakli by v pokoj s tebou nevešli, ale bojovali proti tobě, oblehneš je; 13 A když by je Hospodin Bůh tvůj dal v ruku tvou, tedy zbiješ v něm ostrostí meče všecky pohlaví mužského. 14 Ženy pak, dítky a hovada, i cožkoli bylo by v městě, všecky kořisti jeho rozbituješ sobě, a užívati budeš kořistí nepřátel svých, kteréž by dal tobě Hospodin Bůh tvůj. 15 Tak učiníš všechněm městům daleko vzdáleným od tebe, kteráž nejsou z měst národů těchto. 16 Z měst pak lidu toho, kterýž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví, žádné duše živiti nebudeš, 17 Ale dokonce vyhladíš je: Hetea, Amorea, Kananea, Ferezea, Hevea a Jebuzea, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj, 18 Aby vás neučili činiti vedlé všech ohavností svých, kteréž činí bohům svým, i hřešili byste proti Hospodinu Bohu svému. 19 Když oblehneš město některé, za dlouhý čas dobývaje ho, abys je vzal, nezkazíš stromů jeho, sekerou je vytínaje, nebo z nich ovoce jísti budeš; protož jich nevysekáš, (nebo potrava člověka jest strom polní), chtěje užívati jich k obraně své. 20 A však stromoví, kteréž znáš, že nenese ovoce ku pokrmu, pohubíš a posekáš, a vzděláš ohrady proti městu tomu, kteréž s tebou bojuje, dokudž ho sobě nepodmaníš.