1 Tato jsou slova smlouvy, kteráž přikázal Hospodin Mojžíšovi učiniti s syny Izraelskými v zemi Moábské, mimo onu smlouvu, kterouž učinil s nimi na Orébě. 2 I svolav Mojžíš všecken lid Izraelský, řekl jim: Vy sami viděli jste všecky věci, kteréž učinil Hospodin před očima vašima v zemi Egyptské, Faraonovi, i všechněm služebníkům jeho, i vší zemi jeho, 3 Zkušování veliká, kteráž viděly oči tvé, znamení i zázraky ty veliké. 4 A však nedal vám Hospodin srdce k srozumění, a očí k vidění, a uší k slyšení až do tohoto dne. 5 A vedl jsem vás čtyřidceti let po poušti, nezvetšela roucha vaše na vás, a obuv vaše neztrhala se na nohách vašich. 6 Chleba jste nejedli, vína a nápoje opojného jste nepili, abyste poznali, že já jsem Hospodin Bůh váš. 7 A když jste přišli na toto místo, vytáhl Seon, král Ezebon, a Og, král Bázan, proti nám k boji, a porazili jsme je, 8 A vzali jsme zemi jejich, i dali jsme ji v dědictví pokolení Rubenovu a Gádovu, a polovici pokolení Manassesova. 9 Ostříhejtež tedy slov smlouvy této a čiňte je, aby se vám šťastně vedlo všecko, což byste činili. 10 Vy všickni dnes stojíte před Hospodinem Bohem svým, knížata vaše v pokoleních vašich, starší vaši a úředníci vaši, všickni muži Izraelští, 11 Dítky vaše i ženy vaše, i příchozí vaši, kteříž bydlejí u prostřed stanů vašich, i ten, kterýž dříví seká, i ten, kterýž váží vodu, 12 Abyste vešli v smlouvu Hospodina Boha svého, a v přísahu jeho, v kteroužto smlouvu Hospodin Bůh tvůj dnes vchází s tebou, 13 Aby tě sobě dnes postavil za lid, a on byl tobě za Boha, jakož mluvil tobě, a jakož s přísahou zaslíbil otcům tvým, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi. 14 A ne s vámi samými činím smlouvu tuto a přísahu tuto, 15 Ale i s každým tím, jenž tuto dnes s námi stojí před Hospodinem Bohem naším, i s tím, jehož není tuto dnes s námi. 16 Nebo vy víte, kterak jsme bydlili v zemi Egyptské, a kterak jsme šli prostředkem těch národů, až jsme naskrze prošli. 17 A viděli jste ohavnosti jejich i modly jejich, dřevo i kámen, stříbro i zlato, kteréž jest při nich. 18 Hleďtež, ať nebývá mezi vámi muže, aneb ženy, aneb čeledi, aneb pokolení, jehož by srdce odvrátilo se dnes od Hospodina Boha našeho, a šel by sloužiti bohům těch národů; ať nebývá mezi vámi kořene plodícího jed a hořkost. 19 I stalo by se, že uslyše takový slova zlořečení tohoto, dobrořečil by sobě v srdci svém, řka: Pokoj míti budu, bychť pak i chodil podlé žádosti srdce svého; i přidal by opilou žíznivé. 20 Nechceť Hospodin odpustiti takovému, nebo tehdáž rozpálí se prchlivost Hospodinova a zůřivost jeho proti takovému člověku, tak že připadne na něj všeliké zlořečení, o kterémž psáno jest v knize této; i vyhladí Hospodin jméno jeho pod nebem. 21 A odloučí jej Hospodin s jeho zlým ode všech pokolení Izraelských, vedlé všech zlořečení smlouvy zapsané v této knize zákona, 22 Tak že řekne věk potomní, synové vaši, kteříž povstanou po vás, i cizozemec, kterýž přijde z země daleké, (když uzří rány země této, i neduhy její, kteréž uvedl na ni Hospodin, 23 Sirou a solí vypálenou všecku tu zemi, a že se nemůž síti, ani co vzcházeti, ani jaké byliny růsti na ní, rovně jako na místě, kdež jest podvrácena Sodoma a Gomora, Adama a Seboim, kteréž podvrátil Hospodin v hněvě svém a v prchlivosti své), 24 Řeknou všickni národové: Proč jest tak učinil Hospodin zemi této? Kteraký jest to hněv prchlivosti jeho náramné? 25 A bude odpovědíno: Proto že opustili smlouvu Hospodina Boha otců svých, kterouž učinil s nimi, když je vyvedl z země Egyptské. 26 Nebo odcházejíce, sloužili bohům cizím a klaněli se jim, bohům, kterýchž neznali, kteříž se s nimi také ničímž dobrým nezdělili. 27 I rozhněvala se prchlivost Hospodinova na tu zemi, tak že uvedl na ni všecko zlořečení zapsané v knize této. 28 Protož vyplénil je Hospodin z země jejich v hněvě, v rozpálení a v prchlivosti veliké, a vyvrhl je do země jiné, jakž to ukazuje dnešní den. 29 Věci skryté jsou Hospodina Boha našeho, věci pak zjevené ty jsou naše a synů našich, abychom plnili všecka slova zákona tohoto.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.
Înnoirea legământului
1 Iată cuvintele legământuluiCap. 5:2,3. pe care a poruncit lui Moise Domnul să-l încheie cu copiii lui Israel în țara Moabului, afară de legământul pe care-l încheiase cu ei la Horeb. 2 Moise a chemat pe tot Israelul și le-a zis: „AțiExod 19:4. văzut tot ce a făcut Domnul sub ochii voștri, în țara Egiptului, lui Faraon, tuturor supușilor lui și întregii lui țări: 3 marileCap. 4:34;7:19. încercări pe care ți le-au văzut ochii, minunile și semnele acelea mari. 4 Dar DomnulIs. 6:9,10;63:17.Ioan 8:43.Fapte 28:26,27.Efes. 4:18.2 Tes. 2:11,12. nu v-a dat minte să pricepeți, nici ochi să vedeți, nici urechi să auziți până în ziua de azi. 5 Totuși El zice: ‘Eu v-amCap. 1:3;8:2. călăuzit patruzeci de ani în pustie; haineleCap. 8:4. nu vi s-au învechit pe voi și încălțămintea nu vi s-a învechit în picior; 6 pâine n-ați mâncatExod 16:12. Cap. 8:3.Ps. 78:24,25. și n-ați băut nici vin, nici băutură tare, ca să cunoașteți că Eu sunt Domnul Dumnezeul vostru.’ 7 AțiNum. 21:23,24,33. Cap. 2:32;3:1. ajuns în locul acesta; Sihon, împăratul Hesbonului, și Og, împăratul Basanului, ne-au ieșit înainte, ca să ne bată, și i-am bătut. 8 Le-am luat țara și am dat-o înNum. 32:33. Cap. 3:12,13. stăpânire rubeniților, gadiților și la jumătate din seminția manasiților. 9 Să păzițiCap. 4:6.Ios. 1:7.1 Împ. 2:3. dar cuvintele legământului acestuia și să le împliniți, caIos. 1:7. să izbutiți în tot ce veți face. 10 Astăzi stați înaintea Domnului Dumnezeului vostru voi toți, căpeteniile semințiilor voastre, bătrânii voștri, mai-marii oștirii voastre, toți bărbații din Israel, 11 copiii voștri, nevestele voastre și străinul care este în mijlocul taberei tale, de la celIos. 9:21,23,27. ce-ți taie lemne până la cel ce-ți scoate apă. 12 Stai ca să intri în legământ cu Domnul Dumnezeul tău, în legământul acesta încheiat cu jurământNeem. 10:29. și pe care Domnul Dumnezeul tău îl încheie cu tine în ziua aceasta, 13 ca să te facă aziCap. 28:9. poporul Lui și El să fie Dumnezeul tău, cum ți-aExod 6:7. spus și cum a juratGen. 17:7. părinților tăi Avraam, Isaac și Iacov. 14 Nu numai cu voi încheiIer. 31:31-33.Evr. 8:7,8. legământul acesta încheiat cu jurământ, 15 ci atât cu cei ce sunt aici printre noi, de față, în ziua aceasta înaintea Domnului Dumnezeului nostru, câtFapte 2:39.1 Cor. 7:14. și cu cei ce nu sunt aici printre noi în ziua aceasta.
Binecuvântarea și blestemul înnoite
16 Știți cum am locuit în țara Egiptului și cum am trecut prin mijlocul neamurilor pe care le-ați străbătut. 17 Ați văzut urâciunile și idolii lor, lemnul și piatra, argintul și aurul, care erau la ele. 18 Să nu fie între voi nici bărbat, nici femeie, nici familie și nici seminție a căror inimăCap. 11:16. să se abată azi de la Domnul Dumnezeul nostru, ca să se ducă să slujească dumnezeilor neamurilor acelora. SăFapte 8:23.Evr. 12:15. nu fie printre voi nicio rădăcină care să aducă otravă și pelin. 19 Nimeni, după ce a auzit cuvintele legământului acestuia încheiat cu jurământ, să nu se laude în inima lui și să zică: ‘Voi avea pace chiar dacă aș urma după pornirileNum. 15:39.Ecl. 11:9. inimii mele și chiar dacă aș adăugaIs. 30:1. beția la sete.’ 20 Pe acelaEzec. 14:7,8. Domnul nu-l va ierta. Ci atunci mâniaPs. 74:1. și geloziaPs. 79:5.Ezec. 23:25. Domnului se vor aprinde împotriva omului aceluia, toate blestemele scrise în cartea aceasta vor veni peste el, și Domnul îi va ștergeCap. 9:14. numele de sub ceruri. 21 Domnul îl vaMat. 24:51. despărți, spre pieirea lui, din toate semințiile lui Israel și-i va face după toate blestemele legământului scris în această carte a legii. 22 Vârsta de oameni care vor veni, copiii voștri care se vor naște după voi și străinul care va veni dintr-o țară depărtată, la vederea urgiilor și bolilor cu care va lovi Domnul țara aceasta – 23 la vederea pucioaseiPs. 107:34.Ier. 17:6.Ţef. 2:9., a sării și arderii întregului ținut, unde nu va fi nici sămânță, nici rod, nici iarbă care să crească, întocmai caGen. 19:24,25.Ier. 20:16. la surparea Sodomei, Gomorei, Admei și Țeboimului, pe care le-a nimicit Domnul în mânia și urgia Lui –, 24 toate neamurile vor zice: ‘Pentru ce1 Împ. 9:8,9.Ier. 22:8,9. a făcut Domnul astfel țării acesteia? Pentru ce această mânie aprinsă, această mare urgie?’ 25 Și li se va răspunde: ‘Pentru că au părăsit legământul încheiat cu ei de Domnul Dumnezeul părinților lor, când i-a scos din țara Egiptului; 26 pentru că s-au dus să slujească altor dumnezei și să se închine înaintea lor, dumnezei pe care ei nu-i cunoșteau și pe care nu li-i dăduse Domnul. 27 De aceea S-a aprins Domnul de mânie împotriva acestei țări și a adusDan. 9:11,13,14. peste ea toate blestemele scrise în cartea aceasta. 28 Domnul i-a smuls1 Împ. 14:15.2 Cron. 7:20.Ps. 52:5.Prov. 2:22. din țara lor cu mânie, cu urgie, cu o mare iuțime și i-a aruncat într-o altă țară, cum se vede azi.’ 29 Lucrurile ascunse sunt ale Domnului Dumnezeului nostru, iar lucrurile descoperite sunt ale noastre și ale copiilor noștri, pe vecie, ca să împlinim toate cuvintele legii acesteia.