1 Poslouchejte mne, následovníci spravedlnosti, kteříž hledáte Hospodina, pohleďte na skálu, odkudž vyťati jste, a na hlubokost jámy, z níž vykopáni jste. 2 Pohleďte na Abrahama otce vašeho, a na Sáru, kteráž vás porodila, že jsem jej jediného povolal, a požehnal jsem jemu, i rozmnožil jej. 3 Nebo potěší Hospodin Siona, potěší všech pustin jeho, a učiní poušť jeho přerozkošnou, a pustinu jeho podobnou zahradě Hospodinově. Radost a veselí bude nalezeno v něm, díkčinění, a hlas žalmů zpívání. 4 Pozorujte mne, lide můj, a rodino má, nastavte mi uší; nebo zákon ode mne vyjde, a soud svůj za světlo národům vystavím. 5 Blízko jest spravedlnost má, vyjdeť spasení mé, a ramena má národy souditi budou. Na mneť ostrovové čekají, a po mém rameni touží. 6 Pozdvihněte k nebi očí svých, a popatřte na zem dolů. Nebesa zajisté jako dým zmizejí, a země jako roucho zvetší, a obyvatelé její též podobně zemrou: ale spasení mé na věky zůstane, a spravedlnost má nezahyne. 7 Poslouchejte mne, kteříž znáte spravedlnost, lide, v jehož srdci jest zákon můj; nebojte se útržky lidí bídných, a hanění jejich neděste se. 8 Nebo jako roucho zžíře je mol, a jako vlnu zžíře je červ, ale spravedlnost má na věky zůstane, a spasení mé od národu do pronárodu. 9 Probuď se, probuď se, oblec se v sílu, ó rámě Hospodinovo, probuď se, jako za dnů starodávních a národů předešlých. Zdaliž ty nejsi to, kteréžs poplénilo Egypt, a ranilo draka? 10 Zdaliž ty nejsi to, kteréžs vysušilo moře, vody propasti veliké, kteréžs obrátilo hlubiny mořské v cestu, aby přešli ti, jenž byli vysvobozeni? 11 A tak ti, kteréž vykoupil Hospodin, ať se navrátí, a přijdou na Sion s prozpěvováním, a veselé věčné ať jest na hlavě jejich; radosti a veselé ať dojdou, zámutek pak a úpění ať utekou. 12 Já, já jsem utěšitel váš. Jakáž jsi ty, že se bojíš člověka smrtelného, a syna člověka trávě podobného? 13 Že se zapomínáš na Hospodina učinitele svého, kterýž roztáhl nebesa, a založil zemi, a že se děsíš ustavičně každého dne prchlivosti ssužujícího, jakž se jen postrojí, aby hubil? Ale kdež jest pak ta prchlivost toho, kterýž ssužuje? 14 Pospíšíť, aby zajatý propuštěn byl; neboť neumře v jámě, aniž bude míti jaký nedostatek chleba svého. 15 Jáť jsem zajisté Hospodin Bůh tvůj, kterýž rozděluje moře, jehož vlny zvuk vydávají. Hospodin zástupů jest jméno mé, 16 Kterýž jsem vložil slova svá v ústa tvá, a stínem ruky své přikryl jsem tě, abys štípil nebesa, a založil zemi, a řekl Sionu: Lid můj jsi ty. 17 Probuď se, probuď, povstaň, Jeruzaléme, kterýž jsi pil z ruky Hospodinovy kalich prchlivosti jeho, kvasnice z kalicha hrůzy vypil jsi, i vyvážil. 18 Žádný jí nevedl ze všech synů, kterýchž naplodila, a žádný jí neujal za ruku její ze všech synů, kteréž vychovala. 19 Toto dvé tě potkalo, (kdo tě politoval?) zpuštění a setření, hlad a meč. Kdo tě potěšoval? 20 Synové tvoji omráčeni jsouc, leží na rozcestí všech ulic, jako bůvol v leči, plni jsouce prchlivosti Hospodinovy, žehrání Boha tvého. 21 A protož slyš nyní toto, ztrápená a opilá, ale ne vínem: 22 Takto praví Pán tvůj, Hospodin a Bůh tvůj, vedoucí při lidu svého: Aj, beru z ruky tvé kalich hrůzy, i kvasnice kalicha prchlivosti mé, nebudeš ho píti více. 23 Ale dám jej do ruky těch, jenž tě ssužují, kteříž říkali duši tvé: Sehni se, ať přes tě přejdeme, jimž jsi podkládala jako zemi hřbet svůj, a jako ulici přecházejícím.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.
Izbăvirea și întoarcerea
1 „Ascultați-MăVers. 7., voiRom. 9:30,31,32., care umblați după neprihănire, care căutați pe Domnul! Priviți spre stânca din care ați fost ciopliți, spre gaura gropii din care ați fost scoși. 2 Uitați-văRom. 4:1,16.Evr. 11:11,12. la părintele vostru Avraam și spre Sara, care v-a născut, căciGen. 12:1,2. l-am chemat când era numai el singur, l-amGen. 24:1,35. binecuvântat și înmulțit. 3 Tot astfel, Domnul are milăPs. 102:13. Cap. 40:1. Vers. 12. Cap. 52:9. de Sion și mângâie toate dărâmăturile lui. El va face pustia lui caGen. 13:10.Ioel 2:3. un rai și pământul lui uscat ca o grădină a Domnului. Bucuria și veselia vor fi în mijlocul lui, mulțumiri și cântări de laudă. 4 Ia aminte spre Mine dar, poporul Meu, pleacă urechea spre Mine, neamul Meu! CăciCap. 2:3;42:4. din Mine va ieși Legea și voi pune Legea Mea luminăCap. 42:6. popoarelor. 5 NeprihănireaCap. 46:13;56:1.Rom. 1:16,17. Mea este aproape, mântuirea Mea se va arăta, și brațelePs. 67:4;98:9. Mele vor judeca popoarele, ostroaveleCap. 60:9. vor nădăjdui în Mine și se vor încrede înRom. 1:16. brațul Meu. 6 RidicațiCap. 40:26. ochii spre cer și priviți în jos pe pământ! Căci cerurilePs. 102:26.Mat. 24:35.2 Pet. 3:10,12. vor pieri ca un fum, pământulCap. 50:9. se va preface în zdrențe ca o haină și locuitorii lui vor muri ca niște muște, dar mântuirea Mea va dăinui în veci și neprihănirea Mea nu va avea sfârșit. 7 Ascultați-MăVers. 1., voi, care cunoașteți neprihănirea, popor care ai înPs. 37:31. inimă Legea Mea! NuMat. 10:28.Fapte 5:41. te teme de ocara oamenilor și nu tremura de ocările lor! 8 CăciCap. 50:9. îi va mânca molia ca pe o haină și-i va roade viermele cum roade lâna, dar neprihănirea Mea va dăinui în veci și mântuirea Mea se va întinde din veac în veac." 9 Trezește-tePs. 44:23. Cap. 52:1., trezește-te și îmbracă-tePs. 93:1.Apoc. 11:17. cu putere, braț al Domnului! Trezește-te, caPs. 44:1. în zilele de odinioară și în veacurile din vechime! OareIov 26:12. n-ai doborât Tu EgiptulPs. 87:4;89:10. și n-ai străpuns balaurulPs. 74:13,14. Cap. 27:1.Ezec. 29:3.? 10 Nu ești Tu Acela care ai uscatExod 14:21. Cap. 43:16. marea, apele adâncului celui mare, și ai croit în adâncimile mării un drum pentru trecerea celor răscumpărați? 11 Astfel, ceiCap. 35:10. răscumpărați de Domnul se vor întoarce, vor veni în Sion cu cântări de biruință și o bucurie veșnică le va încununa capul; îi va apuca veselia și bucuria, iar durerea și gemetele vor fugi. 12 „Eu, Eu vă mângâiVers. 3.2 Cor. 1:3.. Dar cine ești tu, ca să te temi dePs. 118:6. omul cel muritor și de fiul omului, care trece ca iarbaCap. 40:6.1 Pet. 1:24., 13 și să uiți pe Domnul, care te-a făcut, careIov 9:8.Ps. 104:2. Cap. 40:22;42:5;44:24. a întins cerurile și a întemeiat pământul? De ce să tremuri necontenit toată ziua înaintea mâniei asupritorului, când umblă să te nimicească? UndeIov 20:7. este mânia asupritorului? 14 În curând, cel încovoiat sub fiare va fi dezlegat; nuZah. 9:11. va muri în groapă și nu va duce lipsă de pâine. 15 Eu sunt Domnul Dumnezeul tău, careIov 26:12.Ps. 74:13.Ier. 31:35. stârnesc marea și fac să-i urle valurile și al cărui Nume este Domnul oștirilor. 16 Eu punDeut. 18:18. Cap. 59:21.Ioan 3:34. cuvintele Mele în gura ta și te acopărCap. 49:2. cu umbra mâinii Mele, ca să întindCap. 65:17;66:22. ceruri noi și să întemeiez un pământ nou și să zic Sionului: ‘Tu ești poporul Meu!’" 17 Trezește-teCap. 52:1., trezește-te! Scoală-te, Ierusalime, care aiIov 21:20.Ier. 25:15,16. băut din mâna Domnului potirul mâniei Lui, care ai băutDeut. 28:28,34.Ps. 60:3;75:8.Ezec. 23:32-34.Zah. 12:2.Apoc. 14:10., ai sorbit până în fund potirul amețelii! 18 Căci nu este niciunul care să-l călăuzească din toți copiii pe care i-a născut, nu este niciunul care să-l ia de mână din toți copiii pe care i-a crescut. 19 Amândouă aceste lucruri ți s-au întâmplatCap. 47:9. – dar cine te va plânge? – pustiirea și dărăpănarea, foametea și sabia: cumAmos 7:2. să te mângâi eu? 20 FiiiPlâng. 2:11,12. tăi, leșinați, zăceau în toate colțurile ulițelor, ca cerbul într-un laț, plini de mânia Domnului și de mustrarea Dumnezeului tău. 21 De aceea, nenorocitule, beat ce ești, darVers. 17.Plâng. 3:15. nu de vin, ascultă: 22 Așa vorbește Domnul tău, Domnul Dumnezeul tău, careIer. 50:34. apără pe poporul Lui: „Iată că îți iau din mână potirul amețelii, potirul mâniei Mele, ca să nu mai bei din el, 23 și îlIer. 25:17,26,28.Zah. 12:2. voi pune în mâna asupritorilor tăi, carePs. 66:11,12. îți ziceau: ‘Îndoaie-te, ca să trecem peste tine!’ Îți făceai atunci spinarea ca un pământ și ca o uliță pentru trecători."