1 耶稣对他们讲一个比喻， 论到人必须常常祈祷， 不可灰心。

2 他说： "某城里有一个法官， 不惧怕 神， 也不尊敬人。

3 那城里有一个寡妇， 常常来到他那里， 说： ‘求你给我伸冤， 使我脱离我的对头！ ’

4 他多次不肯， 后来心里说： ‘我虽然不惧怕 神， 也不尊敬人，

5 只是因为这寡妇常常来麻烦我， 就给她伸冤吧， 免得她不断地来缠扰我。’"

6 主说： "你们听听这不义的法官所说的话吧。

7 难道 神不会为昼夜呼吁他的选民伸冤吗？难道 神会耽误他们吗？

8 我告诉你们， 他要快快地给他们伸冤。然而人子来的时候， 在世上找得到这种信心吗？"

1 Pověděl jim také i podobenství, kterak by potřebí bylo vždycky se modliti a neoblevovati,

2 Řka: Byl jeden soudce v městě jednom, kterýž se Boha nebál a člověka nestyděl.

3 Byla pak vdova jedna v témž městě. I přišla k němu, řkuci: Pomsti mne nad protivníkem mým.

4 A on nechtěl za dlouhý čas. Ale potom řekl sám v sobě: Ač se Boha nebojím, a člověka nestydím,

5 Však že mi pokoje nedá tato vdova, pomstím jí, aby naposledy přijduci, neuhaněla mne.

6 I dí Pán: Slyšte, co praví soudce nepravý.

7 A což by pak Bůh nepomstil volených svých, volajících k němu dnem i nocí, ačkoli i prodlévá jim?

8 Pravímť vám, žeť jich brzo pomstí. Ale když přijde Syn člověka, zdaliž nalezne víru na zemi?