1 "那时, 天国好像十个童女, 拿着她们的灯出去迎接新郎。

2 她们中间有五个是愚蠢的, 五个是聪明的。

3 那些愚蠢的拿着灯, 却没有带油;

4 但那些聪明的拿着灯, 也把油装在瓶里带来。

5 新郎很晚还没有到, 她们都打瞌睡, 而且睡着了。

6 半夜, 有人喊叫: ‘新郎来了, 快出来迎接他。’

7 那些童女都醒过来, 整理她们的灯。

8 愚蠢的对聪明的说: ‘请把你们的油分一点给我们, 我们的灯快要灭了。’

9 聪明的回答: ‘这些恐怕不够我们大家用, 不如你们自己到卖油的地方去买吧! ’

10 她们去买油的时候, 新郎来了; 准备好了的童女就和他一同进去参加婚筵, 门就关上了。

11 后来, 其余的童女也来到, 说: ‘主啊, 主啊, 给我们开门吧! ’

12 新郎却回答: ‘我实在告诉你们, 我不认识你们。’

13 所以你们要警醒, 因为不知道那日子和那时间。

14 "天国又像一个人要出外远行, 就叫自己的仆人来, 把产业交给他们。

15 他按照各人的才干, 一个给三万个银币, 一个给一万二千个银币, 一个给六千个银币(原文作"五个, 二个, 一个他连得"; 一个他连得等于六千个银币), 然后就远行去了。

16 那领了三万的马上去做生意, 另外赚了三万。

17 那领了一万二千的也是这样, 另赚了一万二千。

18 但那领了六千的, 却去把地挖开, 把主人的钱藏起来。

19 过了很久, 那些仆人的主人回来了, 要和他们算帐。

20 那领了三万个银币的, 带着另外的三万前来, 说: ‘主啊, 你交了三万给我, 你看, 我又赚了三万。’

21 主人对他说: ‘又良善又忠心的仆人哪, 你作得好! 你既然在不多的事上忠心, 我要派你管理许多的事。进来, 享受你主人的快乐吧! ’

22 那领了一万二千的也前来, 说: ‘主啊, 你交了一万二千给我, 你看, 我又赚了一万二千。’

23 主人对他说: ‘又良善又忠心的仆人哪, 你作得好! 你既然在不多的事上忠心, 我要派你管理许多的事。进来, 享受你主人的快乐吧! ’

24 那领了六千的也前来, 说: ‘主啊, 我知道你是个严厉的人, 没有撒种的地方, 你要收割; 没有散播的地方, 你要收聚。

25 所以, 我就害怕起来, 去把你的钱藏在地里。你看, 你的钱还在这里。’

26 可是主人对他说: ‘你这个又可恶又懒惰的仆人, 你既然知道我要在没有撒种的地方收割, 在没有散播的地方收聚,

27 那你就应该把我的钱存入银行, 到我回来的时候, 可以连本带利收回。

28 你们把他的六千银币拿去, 交给那个有六万的。

29 因为凡是有的, 还要给他, 他就充足有余; 凡是没有的, 就算他有什么也要拿去。

30 把这没有用的仆人丢在外面的黑暗里, 在那里必要哀哭切齿。’

31 "当人子在他的荣耀里, 带着所有的使者降临的时候, 他要坐在荣耀的宝座上。

32 万族要聚集在他面前, 他要把他们彼此分开, 好像牧羊人把绵羊和山羊分开一样:

33 把绵羊放在右边, 山羊放在左边。

34 那时, 王要对右边的说: ‘蒙我父赐福的, 来承受创世以来为你们预备好的国吧。

35 因为我饿了, 你们给我吃; 我渴了, 你们给我喝; 我作旅客, 你们接待我;

36 我赤身露体, 你们给我衣服穿; 我病了, 你们看顾我; 我在监里, 你们来看我。’

37 义人就回答: ‘主啊, 我们什么时候见你饿了就给你吃, 渴了就给你喝呢?

38 又什么时候见你作旅客就接待你, 赤身露体就给你衣服穿呢?

39 或者什么时候见你病了, 或在监里就来看你呢?’

40 王要回答他们: ‘我实在告诉你们, 你们所作的, 只要是作在我一个最小的弟兄身上, 就是作在我的身上了。’

41 "王也要对左边的说: ‘你们这被咒诅的, 离开我, 到为魔鬼和他的使者所预备的永火里去吧!

42 因为我饿了, 你们没有给我吃; 我渴了, 你们没有给我喝;

43 我作旅客, 你们没有接待我; 我赤身露体, 你们没有给我衣服穿; 我病了, 我在监里, 你们没有看顾我。’

44 他们就回答: ‘主啊, 我们什么时候见你饿了、渴了、作旅客、赤身露体、病了, 或在监里, 却没有服事你呢?’

45 王要回答他们: ‘我实在告诉你们, 这些事你们既然没有作在一个最小的身上, 就是没有作在我的身上了。’

46 他们要进入永远的刑罚, 义人却要进入永生。"

1 Tehdy podobno bude království nebeské desíti pannám, kteréžto vzavše lampy své, vyšly proti Ženichovi.

2 Pět pak z nich bylo opatrných, a pět bláznivých.

3 Ty bláznivé vzavše lampy své, nevzaly s sebou oleje.

4 Opatrné pak vzaly olej v nádobkách svých s lampami svými.

5 A když prodléval Ženich, zdřímaly se všecky a zesnuly.

6 O půlnoci pak stal se křik: Aj, Ženich jde, vyjděte proti němu.

7 Tedy vstaly všecky panny ty, a ozdobily lampy své.

8 Bláznivé pak opatrným řekly: Udělte nám oleje vašeho, nebo lampy naše hasnou.

9 I odpověděly opatrné, řkouce: Bojíme se, že by se snad ani nám i vám nedostalo, jděte raději k prodavačům a kupte sobě.

10 A když odešly kupovati, přišel Ženich, a které hotovy byly, vešly s ním na svadbu, i zavříny jsou dveře.

11 Potom pak přišly i ty druhé panny, řkouce: Pane, pane, otevři nám.

12 A on odpověděv, řekl: Amen, pravím vám, neznámť vás.

13 Bdětež tedy; neb nevíte dne ani hodiny, v kterou Syn člověka přijde.

14 Neb tak se díti bude, jako když člověk jeden, jda na cestu, povolal služebníků svých a poručil jim statek svůj.

15 I dal jednomu pět hřiven, jinému pak dvě, a jinému jednu, každému podle možnosti jeho, i odšel hned.

16 Odšed pak ten, kterýž vzal pět hřiven, těžel jimi, i vydělal jiných pět hřiven.

17 Též i ten, kterýž vzal dvě, získal jiné dvě.

18 Ale ten, kterýž vzal jednu, odšed, zakopal ji v zemi, a skryl peníze pána svého.

19 Po mnohém pak času přišel pán služebníků těch, i činil počet s nimi.

20 A přistoupiv ten, kterýž byl pět hřiven vzal, podal jiných pěti hřiven, řka: Pane, pět hřiven dal jsi mi, aj, jiných pět hřiven získal jsem jimi.

21 I řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.

22 Přistoupiv pak ten, kterýž byl dvě hřivně vzal, dí: Pane, dvě hřivně jsi mi dal, aj, jiné dvě jimi získal jsem.

23 Řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.

24 Přistoupiv pak i ten, kterýž vzal jednu hřivnu, řekl: Pane, věděl jsem, že jsi ty člověk přísný, žna, kde jsi nerozsíval, a sbíraje, kde jsi nerozsypal,

25 I boje se, odšel jsem a skryl hřivnu tvou v zemi. Aj, teď máš, což tvého jest.

26 A odpovídaje pán jeho, řekl mu: Služebníče zlý a lenivý, věděl jsi, že žnu, kdež jsem nerozsíval, a sbírám, kdež jsem nerozsypal,

27 Protož měl jsi ty peníze mé dáti penězoměncům, a já přijda, vzal byl bych, což jest mého, s požitkem.

28 Nu vezmětež od něho tu hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.

29 (Nebo každému majícímu bude dáno, a budeť hojně míti, od nemajícího pak i to, což má, budeť odjato.)

30 A toho neužitečného služebníka uvrztež do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.

31 A když přijde Syn člověka v slávě své, a všickni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své,

32 A shromážděni budou před něj všickni národové. I rozdělí je na různo, jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů.

33 A postavíť ovce zajisté na pravici své, kozly pak na levici.

34 Tedy dí Král těm, kteříž na pravici jeho budou: Pojďte požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím, vám připraveným od ustanovení světa.

35 Nebo jsem lačněl, a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem býval, a přijali jste mne;

36 Nah jsem byl, a přioděli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně.

37 Tedy odpovědí jemu spravedliví, řkouce: Pane, kdy jsme tě vídali lačného, a krmili jsme tebe, žíznivého, a dávaliť jsme nápoj?

38 Aneb kdy jsme tě viděli hostě, a přijali jsme tebe, anebo nahého, a přioděli jsme tebe?

39 Aneb kdy jsme tě viděli nemocného, aneb v žaláři, a přicházeli jsme k tobě?

40 A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili.

41 Potom dí i těm, kteříž na levici budou: Jděte ode mne zlořečení do ohně věčného, kterýž jest připraven ďáblu i andělům jeho.

42 Neboť jsem lačněl, a nedali jste mi jísti; žíznil jsem, a nedali jste mi píti;

43 Hostem jsem byl, a nepřijali jste mne; nah, a neodívali jste mne; nemocen a v žaláři jsem byl, a nenavštívili jste mne.

44 Tedy odpovědí jemu i oni, řkouce: Pane, kdy jsme tebe vídali lačného, neb žíznivého, aneb hostě, nebo nahého, neb nemocného, aneb v žaláři, a neposloužili jsme tobě?

45 Tedy odpoví jim, řka: Amen pravím vám: Čehož jste koli nečinili jednomu z nejmenších těchto, mně jste nečinili.

46 I půjdou tito do trápení věčného, ale spravedliví do života věčného.