1 耶稣上了船, 过到自己的城来。
2 有人把一个躺在床上的瘫子带到他那里。耶稣看见他们的信心, 就对瘫子说: "孩子, 放心! 你的罪赦了。"
3 有几位经学家彼此说: "这个人在说僭妄的话。"
4 耶稣看出他们所想的, 就说: "你们心里为什么存着恶念呢?
5 说‘你的罪赦了’, 或说‘起来行走’, 哪一样容易呢?
6 然而为了要使你们知道人子在地上有赦罪的权柄, (他就对瘫子说: )起来, 拿起你的床, 回家去吧。"
7 他就起来回家去了。
8 群众看见, 就起了敬畏的心, 颂赞那把这样的权柄赐给人的 神。
9 耶稣从那里往前走, 看见一个人, 名叫马太, 坐在税关那里, 就对他说: "来跟从我! "他就起来跟从了耶稣。
10 耶稣在屋里吃饭的时候, 有很多税吏和罪人来与他和门徒一起吃饭。
11 法利赛人看见了, 就对他的门徒说: "你们的老师为什么跟税吏和罪人一起吃饭呢?"
12 耶稣听见了, 就说: "健康的人不需要医生, 有病的人才需要,
13 ‘我喜爱怜悯, 不喜爱祭祀’, 你们去想一想这话的意思吧。我来不是要召义人, 而是要召罪人。"
14 那时, 约翰的门徒前来问耶稣: "为什么我们和法利赛人常常禁食, 你的门徒却不禁食呢?"
15 耶稣回答: "新郎跟宾客在一起的时候, 宾客怎能哀痛呢?但到了时候, 新郎就要从他们中间被取去, 那时他们就要禁食了。
16 没有人会拿一块新布补在旧衣服上, 因为补上的会把衣服扯破, 裂的地方就更大了。
17 也没有人会把新酒装在旧皮袋里, 如果这样, 皮袋就会胀破, 酒就漏出来, 皮袋也损坏了。人总是把新酒装在新皮袋里, 这样, 两样都可以保全。"
18 耶稣对他们说话的时候, 有一位会堂的主管走来跪在他面前, 说: "我的女儿刚死了, 但请你来按手在她身上, 她必活过来。"
19 于是耶稣和门徒起来跟着他去了。
20 有一个女人, 患了十二年的血漏病, 她走到耶稣背后, 摸他衣服的繸子,
21 因为她心里说: "只要摸到他的衣服, 我就必痊愈。"
22 耶稣转过来看见她, 就说: "女儿, 放心! 你的信心使你痊愈了。"从那时起, 那女人就好了。
23 耶稣进了那主管的家, 看见有吹笛的人和喧哗的群众,
24 就说: "出去! 这女孩不是死了, 只是睡了。"他们就嘲笑他。
25 耶稣赶走众人之后, 进去拉着女孩的手, 女孩就起来了。
26 这消息传遍了那一带。
27 耶稣离开那里的时候, 有两个瞎子跟着他, 喊着说: "大卫的子孙, 可怜我们吧! "
28 耶稣进了房子, 他们来到他那里。耶稣问他们: "你们信我能作这些事吗?"他们回答: "主啊, 我们信。"
29 于是耶稣摸他们的眼睛, 说: "照你们的信心给你们成就吧。"
30 他们的眼睛就看见了。耶稣严严地嘱咐他们: "千万不可让人知道。"
31 他们却出去, 把他所作的事传遍了那一带。
32 他们出去的时候, 有人带着一个被鬼附着的哑巴来见耶稣。
33 耶稣把鬼赶走之后, 哑巴就说话了。众人都很惊奇, 说: "这样的事, 在以色列从来没有见过。"
34 但法利赛人说: "他不过是靠鬼王赶鬼罢了。"
35 耶稣走遍各城各乡, 在各会堂里教导人, 宣扬天国的福音, 医治各种疾病、各种病症。
36 他看见群众, 就怜悯他们, 因为他们困苦无依, 像没有牧人的羊一样。
37 他就对门徒说: "庄稼多, 工人少;
38 所以你们应当求庄稼的主派工人去收割。"
1 A vstoupiv na lodí, přeplavil se, a přišel do města svého.
2 A aj, přinesli mu šlakem poraženého, ležícího na loži. A viděv Ježíš víru jejich, dí šlakem poraženému: Doufej, synu, odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji.
3 A aj, někteří z zákoníků řekli sami v sobě: Tento se rouhá.
4 A viděv Ježíš myšlení jejich, řekl: Proč vy myslíte zlé věci v srdcích vašich?
5 Nebo co jest snáze říci, to-li: Odpouštějí se tobě hříchové? čili říci: Vstaň a choď?
6 Ale abyste věděli, žeť má moc Syn člověka na zemi odpouštěti hříchy, tedy dí šlakem poraženému: Vstaň, vezmi lože své, a jdi do domu svého.
7 Tedy vstal a odšel do domu svého.
8 A vidouce to zástupové, divili se a velebili Boha, kterýž dal takovou moc lidem.
9 A jda odtud Ježíš, uzřel člověka sedícího na cle, jménem Matouše. I dí mu: Pojď za mnou. A on vstav, šel za ním.
10 I stalo se, když seděl za stolem v domu jeho, a aj, mnozí celní a hříšníci přišedše, stolili s Ježíšem a s učedlníky jeho.
11 A vidouce to farizeové, řekli učedlníkům jeho: Proč s celnými a hříšníky jí Mistr váš?
12 Ježíš pak uslyšev to, řekl jim: Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale nemocní.
13 Jděte vy raději a učte se, co jest to: Milosrdenství chci a ne oběti. Nebo nepřišel jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.
14 Tehdy přistoupili k němu učedlníci Janovi, řkouce: Proč my a farizeové postíme se často, učedlníci pak tvoji se nepostí?
15 I řekl jim Ježíš: Zdaliž mohou synové Ženichovi rmoutiti se, dokudž s nimi jest Ženich? Ale přijdou dnové, když bude od nich odjat Ženich, a tehdyť se budou postiti.
16 Žádný zajisté nepřišívá záplaty sukna nového k rouchu vetchému; nebo ta záplata jeho odtrhla by ještě nějaký díl od roucha, a tak větší by díra byla.
17 Aniž lejí vína nového do nádob starých; sic jinak rozpuknou se sudové, a víno se vyleje, a sudové se zkazí. Ale víno nové lejí do nových nádob, a bývá obé zachováno.
18 A když on toto k nim mluvil, aj, kníže jedno přistoupilo a klanělo se jemu, řka: Pane dcera má nyní umřela. Ale pojď, vlož na ni ruku svou, a budeť živa.
19 A vstav Ježíš, šel za ním, i učedlníci jeho.
20 (A aj, žena, kteráž nemocí svou trápena byla ode dvanácti let, přistoupivši pozadu, dotkla se podolka roucha jeho.
21 Nebo řekla sama v sobě: Dotknu-li se jen toliko roucha jeho, uzdravena budu.
22 Ježíš pak obrátiv se a uzřev ji, řekl: Doufej, dcero, víra tvá tě uzdravila. A zdráva učiněna jest žena od té chvíle.)
23 Přišed pak Ježíš do domu knížete, a uzřev tu trubače a zástup hlučící,
24 Řekl jim: Odejdětež; nebť neumřela děvečka, ale spí. I posmívali se jemu.
25 A když byl vyhnán zástup, všed tam, ujal ji za ruku její; i vstala jest děvečka.
26 A roznesla se pověst ta po vší té zemi.
27 A když šel odtud Ježíš, šli za ním dva slepí, volajíce a řkouce: Smiluj se nad námi, Synu Davidův.
28 A když všel do domu, přistoupili k němu ti slepí. I dí jim Ježíš: Věříte-li, že to mohu učiniti? Řekli jemu: Ovšem, Pane.
29 Tedy dotekl se očí jejich, řka: Podle víry vaší staniž se vám.
30 I otevříny jsou oči jejich. Zapověděl jim pak tuze Ježíš, řka: Viztež, ať nižádný o tom nezví.
31 Ale oni vyšedše, rozhlásali jej po vší té zemi.
32 A když oni vycházeli, aj, přivedli mu člověka němého, majícího ďábelství.
33 A když vyvrhl ďábelství, mluvil jest němý. I divili se zástupové, řkouce: Že nikdy se nic takového neukázalo v lidu Izraelském.
34 Farizeové pak pravili: Mocí knížete ďábelského vymítá ďábly.
35 I obcházel Ježíš všecka města i městečka, uče v školách jejich a káže evangelium království, a uzdravuje všelikou nemoc i všeliký neduh v lidu.
36 A když hleděl na zástupy, slitovalo se mu jich, že byli tak opuštěni a rozptýleni jako ovce, nemajíce pastýře.
37 Tedy dí učedlníkům svým: Žeň zajisté jest mnohá, ale dělníků málo.
38 Protož proste Pána žni, ať vypudí dělníky na žeň svou.