1 耶稣看见群众， 就上了山； 他坐下之后， 门徒来到他跟前，
2 他就开口教训他们：
3 "心灵贫乏的人有福了， 因为天国是他们的。
4 哀痛的人有福了， 因为他们必得安慰。
5 温柔的人有福了， 因为他们必承受地土。
6 爱慕公义如饥如渴的人有福了， 因为他们必得饱足。
7 怜悯人的人有福了， 因为他们必蒙怜悯。
8 内心清洁的人有福了， 因为他们必看见 神。
9 使人和平的人有福了， 因为他们必称为 神的儿子。
10 为义遭受迫害的人有福了， 因为天国是他们的。
11 人若因我的缘故辱骂你们， 迫害你们， 并且捏造各样坏话毁谤你们， 你们就有福了。
12 你们应该欢喜快乐， 因为你们在天上的赏赐是大的； 在你们以前的先知， 他们也曾这样迫害。
13 "你们是地上的盐； 如果盐失了味， 怎能使它再咸呢？结果毫无用处， 唯有丢在外面任人践踏。
14 你们是世上的光。建在山上的城是无法隐藏的；
15 人点了灯， 不会放在量器底下， 而是放在灯台上， 就照亮一家人。
16 照样， 你们的光也应当照在人前， 让他们看见你们的好行为， 又颂赞你们在天上的父。
17 "你们不要以为我来是要废除律法和先知； 我来不是要废除， 而是要完成。
18 我实在告诉你们， 就算天地过去， 律法的一点一画也不会废去， 全部都要成就。
19 因此， 无论谁废除诫命中最小的一条， 又这样教导人， 他在天国中必称为最小的； 但若有人遵行这些诫命， 并且教导人遵行， 他在天国中必称为大。
20 我告诉你们， 你们的义若不胜过经学家和法利赛人的义， 就必不能进天国。
21 "你们听过有这样吩咐古人的话： ‘不可杀人， 杀人的必被判罪。’
22 可是我告诉你们， 凡是向弟兄发怒的， 必被判罪。人若说弟兄是‘拉加’， 必被公议会审判； 人若说弟兄是‘摩利’， 必难逃地狱的火。
23 所以你在祭坛上献供物的时候， 如果在那里想起你的弟兄对你不满，
24 就当在坛前放下供物， 先去与弟兄和好， 然后才来献你的供物。
25 趁着你和你的对头还在路上的时候， 要赶快与他和解， 免得他抓你去见法官， 法官把你交给狱警， 关在监里。
26 我实在告诉你， 除非你还清最后一分钱， 否则决不能从那里出来。
27 "你们听过有这样的吩咐： ‘不可奸淫。’
28 可是我告诉你们， 凡是看见妇女就动淫念的， 心里已经犯了奸淫。
29 如果你的右眼使你犯罪， 就把它挖出来丢掉； 宁可失去身体的一部分， 胜过全身被丢进地狱里。
30 如果你的右手使你犯罪， 就把它砍下来丢掉； 宁可失去身体的一部分， 胜过全身进到地狱里去。
31 "又有这样的吩咐： ‘人若休妻， 就应当给她休书。’
32 可是我告诉你们， 凡休妻的， 如果不是因她不贞， 就是促使她犯奸淫； 无论谁娶了被休的妇人， 也就是犯奸淫了。
33 "你们又听过有这样吩咐古人的话： ‘不可背约， 向主许的愿都要偿还。’
34 可是我告诉你们， 总不可发誓， 不可指着天发誓， 因为天是 神的宝座；
35 不可指着地发誓， 因为地是 神的脚凳； 不可指着耶路撒冷发誓， 因为它是大君王的京城；
36 也不可指着自己的头发誓， 因为你不能使一根头发变白或变黑。
37 你们的话， 是就说‘是’， 不是就说‘不是’； 如果再多说， 就是出于那恶者。
38 "你们听过有这样的吩咐： ‘以眼还眼， 以牙还牙。’
39 可是我告诉你们， 不要与恶人对抗， 有人打你的右脸， 把另一边也转过来让他打；
40 有人要告你， 想拿你的衬衫， 就连外套也让他拿去。
41 有人要强迫你走一里路， 就陪他走两里。
42 有求你的， 就给他； 想借贷的， 也不可拒绝。
43 "你们听过有这样的吩咐： ‘当爱你的邻舍， 恨你的仇敌。’
44 可是我告诉你们， 当爱你们的仇敌， 为迫害你们的祈祷，
45 好叫你们成为你们天父的儿子； 因为他使太阳照恶人， 也照好人； 降雨给义人， 也给不义的人。
46 如果你们只爱那些爱你们的人， 有什么赏赐呢？税吏不也是这样作吗？
47 如果你们单问候你们的弟兄， 有什么特别呢？教外人不也是这样作吗？
48 所以你们要完全， 正如你们的天父是完全的。"
1 Vida pak Ježíš zástupy, vstoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu učedlníci jeho.
2 I otevřev ústa svá, učil je, řka:
3 Blahoslavení chudí duchem, nebo jejich jest království nebeské.
4 Blahoslavení lkající, nebo oni potěšeni budou.
5 Blahoslavení tiší, nebo oni dědictví obdrží na zemi.
6 Blahoslavení, kteříž lačnějí a žíznějí spravedlnosti, nebo oni nasyceni budou.
7 Blahoslavení milosrdní, nebo oni milosrdenství důjdou.
8 Blahoslavení čistého srdce, nebo oni Boha viděti budou.
9 Blahoslavení pokojní, nebo oni synové Boží slouti budou.
10 Blahoslavení, kteříž protivenství trpí pro spravedlnost, neb jejich jest království nebeské.
11 Blahoslavení jste, když vám zlořečiti budou lidé a protivenství činiti, a mluviti všecko zlé o vás, lhouce, pro mne.
12 Radujte se a veselte se, nebo odplata vaše hojná jest v nebesích. Takť zajisté protivili se prorokům, kteříž byli před vámi.
13 Vy jste sůl země. Jestliže sůl zmařena bude, čím bude osolena? K ničemuž se nehodí více, než aby byla ven vyvržena a od lidí potlačena.
14 Vy jste světlo světa. Nemůžeť město na hoře ležící skryto býti.
15 Aniž rozsvěcují svíce a stavějí ji pod kbelec, ale na svícen; i svítí všechněm, kteříž v domu jsou.
16 Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré, a slaví Otce vašeho, jenž jest v nebesích.
17 Nedomnívejte se, že bych přišel rušiti Zákon anebo Proroky. Nepřišelť jsem rušiti, ale naplniti.
18 Amen zajisté pravím vám: Dokudž nepomine nebe i země, jediná literka aneb jediný puňktík nepomine z Zákona, až se všecky věci stanou.
19 Protož zrušil-li by kdo jedno z přikázání těchto nejmenších a učil by tak lidi, nejmenší slouti bude v království nebeském. Kdož by pak koli činil i jiné učil, ten veliký slouti bude v království nebeském.
20 Nebo pravím vám: Nebude-liť hojnější spravedlivost vaše nežli zákoníků a farizeů, nikoli nevejdete do království nebeského.
21 Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezabiješ. Pakli by kdo zabil, povinen bude státi k soudu.
22 Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož se hněvá na bratra svého bez příčiny, povinen k soudu státi. Kdož by pak řekl bratru svému: Rácha, povinen bude před radou státi; a kdož by řekl: Blázne, povinen bude pekelný oheň trpěti.
23 Protož obětoval-li bys dar svůj na oltář, a tu bys se rozpomenul, že bratr tvůj má něco proti tobě,
24 Nechejž tu daru svého před oltářem a jdi, prve smiř se s bratrem svým, a potom přijda, obětuj dar svůj.
25 Vejdi v dobrou vůli s protivníkem svým rychle, dokudž jsi s ním na cestě, ať by snad nedal tebe protivník tvůj soudci, a soudce dal by tě služebníku, a byl bys uvržen do žaláře.
26 Amen pravím tobě: Nevyjdeš odtud nikoli, dokudž i toho posledního haléře nenavrátíš.
27 Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezcizoložíš.
28 Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož by pohleděl na ženu ku požádání jí, již zcizoložil s ní v srdci svém.
29 Jestliže pak oko tvé pravé horší tě, vylupiž je a vrz od sebe; nebť jest užitečněji tobě, aby raději zahynul jeden úd tvůj, nežli by celé tělo tvé uvrženo bylo do ohně pekelného.
30 A pakli ruka tvá pravá horší tě, utniž ji a vrz od sebe; nebo užitečněji jest tobě, aby zahynul raději jeden úd tvůj, nežli by všecko tělo tvé uvrženo bylo do pekelného ohně.
31 Též řečeno jest: Kdož by koli propustil manželku svou, aby jí dal lístek rozloučení.
32 Jáť pak pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, kromě příčiny cizoložstva, uvodí ji v cizoložstvo, a kdož propuštěnou pojme, cizoloží.
33 Opět slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nebudeš křivě přisahati, ale splníš Pánu přísahy své.
34 Ale jáť pravím vám: Abyste nepřisahali všelijak, ani skrze nebe, nebo stolice Boží jest,
35 Ani skrze zemi, nebo podnož jeho jest, ani skrze Jeruzalém, nebo město velikého Krále jest.
36 Ani skrze hlavu svou budeš přisahati, nebo nemůžeš jednoho vlasu učiniti bílého aneb černého.
37 Ale buď řeč vaše: Jistě, jistě; nikoli, nikoli. Což pak nad to více jest, to od toho zlého jest.
38 Slyšeli jste, že řečeno jest: Oko za oko, a zub za zub.
39 Jáť pak pravím vám: Abyste neodpírali zlému. Ale udeří-li tě kdo v pravé líce tvé, nasaď jemu i druhého.
40 A tomu, kdož se s tebou chce souditi a sukni tvou vzíti, nech mu i pláště.
41 A nutil-li by tě kdo jíti s sebou míli jednu, jdi s ním dvě.
42 A prosícímu tebe dej, a od toho, kdo by chtěl vypůjčiti od tebe, neodvracuj se.
43 Slyšeli jste, že řečeno jest: Milovati budeš bližního svého, a nenáviděti budeš nepřítele svého.
44 Ale jáť vám pravím: Milujte nepřátely vaše, dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a dobře čiňte nenávidícím vás, a modlte se za nepřátely a protivníky vaše,
45 Abyste byli synové Otce vašeho, jenž jest v nebesích; ješto slunci svému velí vzchoditi na dobré i na zlé, a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé.
46 Nebo milujete-li ty, jenž vás milují, jakou odplatu míti budete? Zdaliž i publikáni téhož nečiní?
47 A budete-li pozdravovati toliko bratří svých, což více nad jiné činíte? Však i publikáni to činí.
48 Buďtež vy tedy dokonalí, jako i Otec váš nebeský dokonalý jest.