1 耶稣和门徒走近耶路撒冷， 来到橄榄山的伯法其那里。耶稣派了两个门徒，
2 对他们说： "你们往对面的村子里去， 立刻就会看见一头驴拴在那里， 还有小驴跟它在一起。把它们解开， 牵来给我。
3 如果有人问你们， 就要说： ‘主需要它们。’他会立刻让你们牵走。"
4 这件事应验了先知所说的：
5 "要对锡安的居民（"居民"原文作"女子"）说： ‘看哪， 你的王来到你这里了； 他是温柔的， 他骑着驴， 骑的是小驴。’"
6 门徒照着耶稣的吩咐去作。
7 牵了驴和小驴来， 把衣服搭在它们上面， 耶稣就骑上。
8 有一大群人把自己的衣服铺在路上， 也有人从树上把树枝砍下来， 铺在路上。
9 前呼后拥的群众喊叫着： "‘和散那’归于大卫的子孙， 奉主名来的是应当称颂的， 高天之上当唱‘和散那’。"
10 耶稣进了耶路撒冷， 全城都震动起来， 他们问： "这人是谁？"
11 大家都说： "这就是那先知耶稣， 是从加利利的拿撒勒来的。"
12 耶稣进了圣殿， 把殿里所有作买卖的人赶走， 并推倒找换银钱的人的桌子， 和卖鸽子的人的凳子；
13 又对他们说： "经上记着： ‘我的殿要称为祷告的殿。’你们竟把它弄成贼窝了。"
14 殿里的瞎子和瘸腿的都走过来， 耶稣就医好他们。
15 祭司长和经学家看见耶稣所行的奇事， 又看见小孩子在殿中喊叫"‘和散那’归于大卫的子孙"， 就很忿怒，
16 对耶稣说： "你听见他们说什么吗？"耶稣说： "我听见了。’你从小孩和婴儿的口中， 得着了赞美。’这话你们没有念过吗？"
17 于是离开他们， 出了城， 来到伯大尼， 在那里过了一夜。
18 耶稣清早回城的时候， 觉得饿了。
19 他看见路旁有一棵无花果树， 就走过去； 但他在树上什么也找不到， 只有叶子， 就对树说： "你永远不再结果子了。"那棵树就立刻枯萎。
20 门徒看见了， 十分惊奇， 说： "这棵无花果树是怎样立刻枯萎的呢？"
21 耶稣回答他们： "我实在告诉你们， 如果你们有信心， 不怀疑， 不但能作我对无花果树所作的， 就是对这座山说‘移开， 投到海里去’， 也必成就。
22 你们祷告， 无论求什么， 只要相信， 都必得着。"
23 耶稣进了圣殿， 正在教导人的时候， 祭司长和民间的长老前来问他： "你凭什么权柄作这些事？谁给你这权柄？"
24 耶稣回答他们： "我也要问你们一句话， 如果你们告诉我， 我就告诉你们我凭什么权柄作这些事。
25 约翰的洗礼是从哪里来的呢？是从天上来的， 还是从人来的呢？"他们就彼此议论： "如果我们说‘是从天上来的’， 他会问我们’那你们为什么不信他呢？’
26 如果我们说‘是从人来的’， 我们又怕群众， 因为他们都认为约翰是先知。"
27 于是回答耶稣： "我们不知道。"耶稣也对他们说： "我也不告诉你们， 我凭什么权柄作这些事。
28 "你们认为怎样？有一个人， 他有两个儿子。他去对大儿子说： ‘孩子， 你今天到葡萄园去工作吧。’
29 他说： ‘我不想去。’但后来他改变主意， 就去了。
30 父亲又照样去吩咐小儿子。小儿子说： ‘父亲， 我会去的。’后来却没有去。
31 这两个儿子， 哪一个听父亲的话呢？"他们说： "大儿子。"耶稣对他们说： "我实在告诉你们： 税吏和娼妓比你们先进 神的国。
32 约翰来到你们那里， 指示你们行义路（或译： "约翰在义路中， 来到你们这里"）， 你们不信他； 税吏和娼妓却信了他。你们看见了之后， 还是没有改变心意去信他。
33 "你们再听一个比喻： 有一个家主， 栽种了一个葡萄园， 四面围上篱笆， 在园子里挖了一个压酒池， 盖了一座瞭望台， 然后把园子租给佃户， 就远行去了。
34 到了收成的时候， 园主派了仆人到佃户那里， 收取应该纳给他的果子。
35 佃户却抓住他的仆人， 打伤一个， 杀了一个， 又用石头打死一个。
36 于是园主再派其他的仆人去， 人数比前一次更多， 但佃户也是同样对付他们。
37 最后， 他派了自己的儿子去， 说： ‘他们必尊敬我的儿子。’
38 佃户看见他的儿子， 就彼此说： ‘这是继承产业的； 来， 我们杀了他， 占有他的产业吧！ ’
39 于是他们抓住他， 把他推出葡萄园外杀了。
40 那么， 葡萄园的主人来到的时候， 会怎样对待那些佃户呢？"
41 他们回答： "他会毫不留情地除掉那些恶人， 把葡萄园租给按时缴纳果子的佃户。"
42 耶稣对他们说： "经上记着： ‘建筑工人所弃的石头， 成了房角的主要石头； 这是主所作的， 在我们眼中看为希奇。’这话你们没有念过吗？
43 因此我告诉你们， 神的国要从你们那里取去， 赐给那结果子的外族人。
44 谁跌在这石头上， 就必摔碎； 这石头掉在谁的身上， 就必把他压得粉碎。"
45 祭司长和法利赛人听了耶稣这些比喻， 知道是指着他们说的。
46 他们想要逮捕他， 但又怕群众， 因为他们都认为耶稣是先知。
1 A když se přiblížili k Jeruzalému, a přišli do Betfage k hoře Olivetské, tedy Ježíš poslal dva učedlníky své,
2 Řka jim: Jdětež do městečka, kteréž proti vám jest, a hned naleznete oslici přivázanou a oslátko s ní. Odvěžtež je a přiveďte ke mně.
3 A řekl-liť by kdo co vám, rcete, že Pán jich potřebuje, a hnedť propustí je.
4 Toto se pak všecko stalo, aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího:
5 Povězte dceři Sionské: Aj, král tvůj béře se tobě tichý, a sedě na oslici, a na oslátku té oslice jhu podrobené.
6 I jdouce učedlníci, a učinivše tak, jakož jim přikázal Ježíš,
7 Přivedli oslici i oslátko, a vložili na ně roucha svá, a jej navrchu posadili.
8 Mnohý pak zástup stlali roucha svá na cestě, jiní pak ratolesti z dříví sekali a metali na cestu.
9 A zástupové, kteříž napřed šli, i ti, kteříž nazad byli, volali, řkouce: Aj syn Davidův, Spasitel. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně; spasiž nás ty, kterýž jsi na výsostech.
10 A když vjel do Jeruzaléma, zbouřilo se všecko město, řkouce: I kdo jest tento?
11 Zástupové pak pravili: Toto jest ten Ježíš, prorok od Nazarétu Galilejského.
12 I všel Ježíš do chrámu Božího, a vymítal všecky prodavače a kupce z chrámu, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holubice převracel,
13 A řekl jim: Psánoť jest: Dům můj dům modlitby slouti bude, ale vy učinili jste jej peleší lotrovskou.
14 I přistoupili k němu slepí a kulhaví v chrámě, i uzdravil je.
15 Vidouce pak přední kněží a zákoníci divy, kteréž činil, a dítky, any volají v chrámě a praví : Aj syn Davidův, Spasitel, rozhněvali se.
16 A řekli jemu: Slyšíš-liž, co tito praví? Ježíš pak řekl jim: I ovšem. Nikdá-liž jste nečtli, že z úst nemluvňátek a těch, jenž prsí požívají, dokonal jsi chválu?
17 A opustiv je, šel ven z města do Betany a tu zůstal.
18 Ráno pak navracuje se do města, zlačněl.
19 A vida jeden fíkový strom podle cesty, šel k němu, a nic na něm nenalezl, než listí toliko. I dí tomu stromu: Nikdy více neroď se z tebe ovoce na věky. I usechl jest hned fík ten.
20 A vidouce to učedlníci, divili se, řkouce: Kterak jest ihned usechl fík ten!
21 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Amen pravím vám: Budete-li míti víru, a nebudete-li pochybovati, netoliko to, co se stalo fíkovému dřevu, učiníte, a kdybyste i této hoře řekli: Zdvihni se a vrz sebou do moře, staneť se.
22 A všecko, zač byste koli prosili na modlitbě, věříce, vezmete.
23 A když přišel do chrámu, přistoupili k němu přední kněží a starší lidu, když učil, řkouce: Jakou mocí tyto věci činíš? A kdo jest tobě tu moc dal?
24 Odpovídaje pak Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc, kterouž povíte-li mi, i já vám povím, jakou mocí tyto věci činím.
25 Křest Janův odkud jest byl? S nebe-li, čili z lidí? A oni rozvažovali mezi sebou, řkouce: Díme-li: S nebe, díť nám: Proč jste pak nevěřili jemu?
26 Pakli díme: Z lidí, bojíme se zástupu. Nebo všickni měli Jana za proroka.
27 I odpovídajíce Ježíšovi, řekli: Nevíme. Řekl jim i on: Aniž já vám povím, jakou mocí tyto věci činím.
28 Ale co se vám zdá? Člověk jeden měl dva syny. A přistoupiv k prvnímu, řekl: Synu, jdi na vinici mou dnes a dělej.
29 A on odpověděv, řekl: Nechci. A potom usmysliv sobě, šel.
30 I přistoupiv k druhému, řekl jemu též. A on odpověděv, řekl: Jdu, pane. A nešel.
31 Který z těch dvou učinil vůli otcovu? Řekli jemu: První. Dí jim Ježíš: Amen pravím vám, že publikáni a nevěstky předcházejí vás do království Božího.
32 Nebo přišel k vám Jan cestou spravedlnosti, a neuvěřili jste mu, ale publikáni a nevěstky uvěřili jemu. Vy pak viděvše to, aniž jste potom usmyslili sobě, abyste věřili jemu.
33 Jiné podobenství slyšte: Byl jeden hospodář, kterýž vzdělal vinici, a opletl ji plotem, a vkopal v ní pres, a ustavěl věži, i pronajal ji vinařům, a odšel pryč přes pole.
34 A když se přiblížil čas ovoce, poslal služebníky své k vinařům, aby vzali užitky její.
35 Vinaři pak zjímavše služebníky jeho, jiného zmrskali, jiného zabili, a jiného ukamenovali.
36 Opět poslal jiných služebníků více nežli prve. I učinili jim též.
37 Naposledy pak poslal k nim syna svého, řka: Ostýchati se budou syna mého.
38 Vinaři pak uzřevše syna jeho, řekli mezi sebou: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a uvažme se v dědictví jeho.
39 I chytivše ho, vyvrhli jej ven z vinice a zabili.
40 Protož když přijde pán vinice, co učiní vinařům těm?
41 Řekli jemu: Zlé zle zatratí, a vinici svou pronajme jiným vinařům, kteříž budou vydávati jemu užitek časy svými.
42 Řekl jim Ježíš: Nikdy-li jste nečtli v Písmích: Kámen, kterýž jsou zavrhli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhlovou? Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
43 Protož pravím vám, že bude odjato od vás království Boží, a bude dáno lidu činícímu užitky jeho.
44 A kdož by padl na ten kámen, rozrazíť se; a na kohož upadne, setřeť jej.
45 A slyšavše přední kněží podobenství jeho, porozuměli, že by o nich mluvil.
46 I hledajíce ho jíti, báli se zástupů; neb ho měli za proroka.