1 耶稣又用比喻对他们说：
2 "天国好像一个王， 为儿子摆设婚筵。
3 他派仆人去叫被邀请的人来参加婚筵。但他们不肯来。
4 他再派另一些仆人去， 说： ‘你们告诉被邀请的人， 我已经预备好了筵席， 公牛和肥畜已经宰了， 一切都预备妥当。来参加婚筵吧！ ’
5 但那些人却不理会就走了； 有的去耕田， 有的去作买卖，
6 其余的抓住王的仆人， 凌辱他们， 并且把他们杀了。
7 王就发怒， 派兵消灭那些凶手， 焚毁他们的城。
8 然后对仆人说： ‘婚筵已经预备好了， 只是被邀请的人不配。
9 所以你们要到大路口， 凡遇见的， 都请来参加婚筵。’
10 "那些仆人就走到街上， 把所有遇见的， 不论好人坏人， 都招聚了来， 婚筵上就坐满了人。
11 王进来与赴筵的人见面， 看见有一个人没有穿着婚筵的礼服，
12 就对他说： ‘朋友， 你没有婚筵的礼服， 怎能进到这里来呢？’他就无话可说。
13 于是王对侍从说： ‘把他的手和脚都绑起来， 丢到外面的黑暗里， 在那里必要哀哭切齿。’
14 因为被召的人多， 选上的人少。"
15 法利赛人就去商量， 怎样找耶稣的话柄来陷害他。
16 他们派了自己的门徒和希律党的人一同去问耶稣： "老师， 我们知道你为人诚实， 照着真理把 神的道教导人， 不顾忌任何人， 因为你不徇情面。
17 请把你的意见告诉我们， 纳税给凯撒， 可不可以呢？"
18 耶稣看出他们的恶意， 就说： "虚伪的人， 为什么试探我呢？
19 拿纳税的钱币给我看看。"他们就拿了一个银币给他。
20 耶稣问他们： "这是谁的像， 谁的名号？"
21 他们回答： "凯撒的。"他就对他们说： "凯撒的应当归给凯撒， 神的应当归给 神。"
22 他们听了， 十分惊奇， 就离开他走了。
23 撒都该人向来认为没有复活的事。那一天， 他们前来问耶稣：
24 "老师， 摩西说： ‘如果一个人死了， 没有儿女， 他的弟弟应该娶他的妻子， 为哥哥立后。’
25 从前我们这里有兄弟七人， 头一个结了婚， 没有孩子就死了， 留下妻子给他的弟弟。
26 第二个、第三个直到第七个都是这样。
27 最后， 那女人也死了。
28 那么， 复活的时候， 她是这七个人中哪一个的妻子呢？因为他们都娶过她。"
29 耶稣回答他们： "你们错了， 因为你们不明白圣经， 也不晓得 神的能力。
30 复活的时候， 人们也不娶也不嫁， 而是像天上的使者一样。
31 关于死人复活的事， 神对你们讲过： ‘我是亚伯拉罕的 神， 以撒的 神， 雅各的 神’， 你们没有念过吗？ 神不是死人的 神， 而是活人的 神。"
33 群众听了他的教训， 就十分诧异。
34 法利赛人听见耶稣使撒都该人无话可说， 就聚集在一起。
35 他们中间有一个律法家， 试探耶稣说：
36 "老师， 律法中哪一条诫命是最重要的呢？"
37 他回答： "你要全心、全性、全意爱主你的 神。
38 这是最重要的第一条诫命。
39 第二条也和它相似， 就是要爱人如己。
40 全部律法和先知书， 都以这两条诫命作为根据。"
41 法利赛人聚在一起的时候， 耶稣问他们：
42 "你们对基督的看法怎样？他是谁的子孙呢？"他们回答： "大卫的子孙。"
43 耶稣就说： "那么大卫被圣灵感动， 怎么会称他为主呢？他说：
44 ‘主对我的主说： 你坐在我的右边， 等我把你的仇敌放在你的脚下。’
45 "大卫既然称他为主， 他怎么又是大卫的子孙呢？"
46 没有人能够回答他。从那天起， 也没有人敢再问他。
1 I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka:
2 Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.
3 I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu; a oni nechtěli přijíti.
4 Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd můj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Pojďtež na svadbu.
5 Ale oni nedbavše na to, odešli, jiný do vsi své a jiný po kupectví svém.
6 Jiní pak zjímavše služebníky jeho a posměch jim učinivše, zmordovali.
7 A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedníky ty a město jejich zapálil.
8 Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni.
9 Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu.
10 I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky.
11 Tedy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním.
12 I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl.
13 Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
14 Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
15 Tedy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči.
16 I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.
17 Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic?
18 Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci?
19 Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze.
20 I řekl jim: Čí jest tento obraz a svrchu napsání?
21 Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.
22 To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli.
23 V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,
24 Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho a vzbudil símě bratru svému.
25 I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému.
26 Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého.
27 Nejposléze pak po všech umřela i žena.
28 Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli.
29 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce Písem ani moci Boží.
30 Však při vzkříšení ani se nebudou ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.
31 O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž takto dí:
32 Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.
33 A slyševše to zástupové, divili se učení jeho.
34 Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno.
35 I otázal se ho jeden z nich zákoník nějaký, pokoušeje ho, a řka:
36 Mistře, které jest přikázání veliké v Zákoně?
37 I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své.
38 To jest přední a veliké přikázání.
39 Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
40 Na těch dvou přikázáních všecken Zákon záleží i Proroci.
41 A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš,
42 Řka: Co se vám zdá o Kristu? Čí jest syn? Řkou jemu: Davidův.
43 Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka:
44 Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokavadž nepodložím nepřátel tvých, aby byli za podnože noh tvých?
45 Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest?
46 A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž se odvážil kdo více od toho dne jeho se nač tázati.