1 那时, 施洗的约翰出来, 在犹太的旷野传道,
2 说: "天国近了, 你们应当悔改。"
3 以赛亚先知所说: "在旷野有呼喊者的声音: ‘预备主的道, 修直他的路! ’"就是指着这约翰说的。
4 约翰身穿骆驼毛的衣服, 腰束皮带, 吃的是蝗虫和野蜜。
5 耶路撒冷、犹太全地和约旦河一带的人都出来到他那里去,
6 承认自己的罪, 在约旦河里受了他的洗。
7 约翰看见许多法利赛人和撒都该人也来受他的洗, 就对他们说: "毒蛇所生的啊, 谁指示你们逃避那将要来的忿怒呢?
8 应当结出果子来, 与悔改的心相称。
9 你们心里不要以为: ‘我们有亚伯拉罕作我们的祖宗。’我告诉你们, 神能从这些石头中给亚伯拉罕兴起后裔来。
10 现在斧头已经放在树根上, 所有不结好果子的树, 就砍下来, 丢在火里。
11 我用水给你们施洗, 表示你们悔改; 但在我以后要来的那一位, 能力比我更大, 我就是替他提鞋也没有资格。他要用圣灵与火给你们施洗。
12 他手里拿着簸箕, 要扬净麦场, 把麦子收进仓里, 却用不灭的火把糠秕烧尽。"
13 那时, 耶稣从加利利来到约旦河约翰那里, 要受他的洗。
14 约翰想要阻止他, 说: "我应该受你的洗, 你却到我这里来吗?"
15 耶稣回答: "暂且这样作吧。我们理当这样履行全部的义。"于是约翰答应了他。
16 耶稣受了洗, 立刻从水中上来; 忽然, 天为他开了, 他看见 神的灵, 好像鸽子降下来, 落在他身上;
17 又有声音从天上来, 说: "这是我的爱子, 我所喜悦的。"
1 V těch pak dnech přišel Jan Křtitel, káže na poušti Judské,
2 A řka: Pokání čiňte, nebo přiblížilo se království nebeské.
3 Totoť jest zajisté ten Předchůdce předpověděný od Izaiáše proroka, řkoucího: Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.
4 Měl pak Jan roucho z srstí velbloudových a pás kožený okolo bedr svých, a pokrm jeho byl kobylky a med lesní.
5 Tedy vycházeli k němu z Jeruzaléma a ze všeho Judstva, i ze vší krajiny ležící při Jordánu,
6 A křtěni byli od něho v Jordáně, vyznávajíce hříchy své.
7 Uzřev pak mnohé z farizeů a z saduceů, že jdou k jeho křtu, řekl jim: Pokolení ještěrčí, i kdo vám ukázal, kterak byste utéci měli budoucího hněvu?
8 Protož čiňte ovoce hodné pokání.
9 A nedomnívejte se, že můžete říkati sami u sebe: Otce máme Abrahama. Neboť pravím vám, že by mohl Bůh z kamení tohoto vzbuditi syny Abrahamovi.
10 A jižť jest i sekera k kořenu stromů přiložena. Každý zajisté strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá.
11 Já křtím vás vodou ku pokání, ten pak, kterýž po mně přichází, jestiť mocnější nežli já, jehožto nejsem hoden obuvi nositi. Onť vás křtíti bude Duchem svatým a ohněm.
12 Jehožto věječka v ruce jeho, a vyčistíť humno své, a shromáždí pšenici svou do obilnice, ale plevy páliti bude ohněm neuhasitelným.
13 Tehdy přišel Ježíš od Galilee k Jordánu k Janovi, aby také pokřtěn byl od něho.
14 Ale Jan zbraňoval mu, řka: Mně jest potřebí, abych od tebe pokřtěn byl, a ty pak jdeš ke mně?
15 A odpovídaje Ježíš, dí jemu: Dopusť tak; neboť tak sluší na nás, abychom plnili všelikou spravedlnost. Tedy dopustil jemu.
16 A pokřtěn jsa Ježíš, vystoupil ihned z vody; a aj, otevřína jsou mu nebesa, a viděl Ducha Božího, sstupujícího jako holubici a přicházejícího na něj.
17 A aj, zavzněl hlas s nebe řkoucí: Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.