1 耶稣说完了这一切话， 就对门徒说：

2 "你们知道两天之后就是逾越节， 人子将要被交给人， 钉在十字架上。"

3 那时， 祭司长和民间的长老聚集在大祭司该亚法的官邸，

4 商议怎样用诡计逮捕耶稣， 把他杀害。

5 不过他们说： "不可在节期下手， 免得引起民众暴动。"

6 耶稣在伯大尼， 在患痲风的西门家里的时候，

7 有一个女人拿着一瓶珍贵的香膏， 前来把它浇在耶稣的头上。

8 门徒看见了， 就很生气， 说： "为什么这样浪费呢？

9 这香膏可以卖很多钱， 赒济穷人。"

10 耶稣知道了， 就说： "为什么难为这个女人呢？她为我作了一件美事。

11 你们常常有穷人跟你们在一起， 然而却不常有我。

12 她把这香膏浇在我身上， 是为了安葬我而作的。

13 我实在告诉你们， 这福音无论传到世界上什么地方， 这女人所作的都要传讲， 来记念她。"

14 那时， 十二门徒中的一个， 就是加略人犹大， 去见祭司长， 说：

15 "如果我把他交给你们， 你们愿意给我什么呢？"他们就给了他三十块银子。

16 从那时起， 他就找机会把耶稣交给他们。

17 除酵节的第一天， 门徒前来问耶稣： "你要我们在哪里为你预备逾越节的晚餐呢？"

18 他说： "你们到城里去见某人， 对他说， 老师说： ‘我的时候快到了； 我要到你那里和我的门徒守逾越节。’"

19 门徒照耶稣的指示去作， 预备好了逾越节的晚餐。

20 到了晚上， 耶稣和十二门徒一同吃晚餐。

21 他们吃的时候， 耶稣说： "我实在告诉你们， 你们中间有一个人要出卖我。"

22 他们就很忧愁， 一个一个地问他： "主啊， 是我吗？"

23 他回答： "那和我一同把手蘸在盘子里的人， 他要出卖我。

24 正如经上指着人子所说的， 他固然要离世， 但出卖人子的那人有祸了！ 他没有生下来倒好。"

25 那出卖耶稣的犹大说： "拉比， 是我吗？"他说： "这是你说的。"

26 他们吃的时候， 耶稣拿起饼来， 祝谢了就擘开， 递给门徒， 说： "你们拿去吃吧， 这是我的身体。"

27 耶稣又拿起杯来， 祝谢了就递给他们， 说： "你们都喝吧，

28 这是我的血， 是为立约的， 为许多人流出来， 使罪得赦。

29 我告诉你们， 从今以后我必不再喝这葡萄酒， 直到我和你们在我父的国里喝新酒的那一天。"

30 他们唱完了诗， 就出来往橄榄山去。

31 那时， 耶稣对他们说： "今天晚上， 你们因我的缘故都要后退， 因为经上记着： ‘我要击打牧人， 羊群就分散了。’

32 我复活以后， 要比你们先到加利利去。"

33 彼得对他说： "就算所有的人都因你的缘故后退， 我却永不后退。"

34 耶稣对他说： "我实在告诉你， 今天晚上鸡叫以前， 你会三次不认我。"

35 彼得对他说： "就算必须与你一同死， 我也决不会不认你。"门徒也都这样说。

36 耶稣和门徒来到一个地方， 名叫客西马尼， 就对门徒说： "你们坐在这里， 我要到那边去祷告。"

37 他带了彼得和西庇太的两个儿子一起去， 心里忧愁难过，

38 对他们说： "我的心灵痛苦得快要死了； 你们留在这里， 与我一同警醒吧。"

39 他稍往前走， 把脸俯伏在地上， 祷告说： "我的父啊！ 可能的话， 求你使这杯离开我； 但不要照我的意思， 只要照你的旨意。"

40 耶稣回到门徒那里， 看见他们都睡着了， 就对彼得说： "你们连一个小时也不能同我警醒吗？

41 应当警醒、祷告， 免得陷入试探； 你们心灵虽然愿意， 肉体却是软弱的。"

42 他又再次走开， 祷告说： "我的父啊！ 如果这杯不能离开我， 一定要我喝， 就愿你的旨意成全。"

43 他再回来的时候， 看见门徒睡着了， 因为他们十分疲倦。

44 他又离开他们， 第三次去祷告， 说的也是同样的话。

45 然后， 他回到门徒那里， 对他们说： "你们还在睡觉休息吗？看哪， 时候到了， 人子要被交在罪人的手里了。

46 起来， 我们走吧！ 出卖我的人来了。"

47 耶稣还在说话的时候， 十二门徒中的犹大， 带着一大群拿着刀棒的人来到， 他们是祭司长和民间的长老派来的。

48 出卖耶稣的人给他们一个暗号， 说： "我跟谁亲嘴， 谁就是他； 你们可以抓住他。"

49 他立刻前来对耶稣说： "拉比， 你好。"跟着就与他亲嘴。

50 耶稣对他说： "朋友， 你来要作的事， 快作吧！ "于是那些人上前来， 动手拿住耶稣， 逮捕了他。

51 有一个与耶稣在一起的人， 伸手拔出刀来， 砍了大祭司的仆人一刀， 削掉他的一只耳朵。

52 耶稣对他说： "把你的刀收回原处！ 凡动刀的必死在刀下。

53 你以为我不能求我的父， 他就马上给我派十二营以上的天使下来吗？

54 如果这样， 经上预言这事必须发生， 怎能应验呢？"

55 那时， 耶稣对众人说： "你们带着刀棒出来， 把我当作强盗捉拿吗？我天天坐在殿里教导人， 你们却没有逮捕我。

56 但这整件事的发生， 是要应验先知书上的话。"那时， 门徒都离开他逃跑了。

57 那些逮捕了耶稣的人， 把他押去见大祭司该亚法。那时经学家和长老已经聚集在那里了。

58 彼得远远地跟着耶稣， 直到大祭司的官邸。他进到里面， 和差役坐在一起， 要看事情怎样了结。

59 祭司长和公议会全体都想找假证供来控告耶稣， 好把他处死；

60 虽然有许多人前来作假证供， 却找不着证据。最后有两个人前来说：

61 "这人说过： ‘我可以拆毁 神的圣所， 三日之内又把它建造起来。’"

62 大祭司就站起来， 对耶稣说： "你为什么不回答？这些人作证， 控告你的是什么呢？"

63 耶稣却不作声。大祭司又对他说： "我指着永生的 神要你起誓， 告诉我们你是不是基督、 神的儿子。"

64 耶稣回答： "这是你说的； 但我告诉你们： 从今以后， 你们要看见人子， 坐在权能者的右边， 驾着天上的云降临。"

65 大祭司就撕开衣服， 说： "他说了亵渎的话， 我们还要什么证人呢？你们现在听见了这亵渎的话，

66 认为怎样呢？"他们回答： "他是该死的。"

67 于是他们吐唾沫在他的脸上， 用拳头打他， 也有人用掌掴他， 说：

68 "基督啊， 向我们说预言吧！ 是谁打你呢？"

69 彼得坐在外面的院子里， 有一个婢女走过来对他说： "你也是和加利利人耶稣一伙的。"

70 彼得却当众否认， 说： "我不知道你说什么。"

71 他出到门口， 又有一个婢女看见他， 就对那里的人说： "这人是和拿撒勒人耶稣一伙的。"

72 彼得再次否认， 并且发誓说： "我不认识那个人。"

73 过了一会， 站在那里的人前来对他说： "你的确是他们中间的一个， 因为一听你的口音就认出来了。"

74 彼得就发咒起誓说： "我不认识那一个人。"立刻鸡就叫了。

75 彼得想起耶稣所说的话： "鸡叫以前， 你会三次不认我"， 他就出去痛哭。

1 I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto všecky, řekl učedlníkům svým:

2 Víte, že po dvou dnech velikanoc bude a Syn člověka zrazen bude, aby byl ukřižován.

3 Tedy sešli se přední kněží a zákoníci, i starší lidu na síň nejvyššího kněze, kterýž sloul Kaifáš.

4 A radili se, jak by Ježíše lstivě jali a zamordovali.

5 Ale pravili: Ne v den sváteční, aby snad nebyl rozbroj v lidu.

6 Když pak byl Ježíš v Betany, v domu Šimona malomocného,

7 Přistoupila k němu žena, mající nádobu alabastrovou masti drahé, i vylila ji na hlavu jeho, když seděl za stolem.

8 A vidouce to učedlníci jeho, rozhněvali se, řkouce: I k čemu jest ztráta tato?

9 Neb mohla tato mast prodána býti za mnoho, a dáno býti chudým.

10 A znaje to Ježíš, dí jim: Proč za zlé máte této ženě? Dobrý zajisté skutek učinila nade mnou.

11 Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.

12 Vylivši zajisté tato mast tuto na mé tělo, ku pohřebu mému to učinila.

13 Amen pravím vám: Kdežkoli kázáno bude evangelium toto po všem světě, takéť i to bude praveno, co učinila tato, na památku její.

14 Tedy odšed k předním kněžím, jeden ze dvanácti, kterýž sloul Jidáš Iškariotský,

15 Řekl jim: Co mi chcete dáti, a já vám ho zradím? A oni uložili jemu dáti třidceti stříbrných.

16 A od té chvíle hledal příhodného času, aby ho zradil.

17 Prvního pak dne přesnic, přistoupili k Ježíšovi učedlníci, řkouce jemu: Kde chceš, ať připravíme tobě, abys jedl beránka?

18 On pak řekl: Jděte tam k jednomu do města, a rcete jemu: Vzkázalť Mistr: Čas můj blízko jest, u tebeť jísti budu beránka s učedlníky svými.

19 I učinili učedlníci tak, jakož jim poručil Ježíš, a připravili beránka.

20 A když byl večer, posadil se za stůl se dvanácti.

21 A když jedli, řekl jim: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.

22 I zarmoutivše se velmi, počali každý z nich říci jemu: Zdali já jsem, Pane?

23 On pak odpovídaje, řekl: Kdo omáčí se mnou rukou v míse, tenť mne zradí.

24 Synť zajisté člověka jde, jakož psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka zrazen bude. Dobré by bylo jemu, by se byl nenarodil člověk ten.

25 Odpovídaje pak Jidáš, kterýž ho zrazoval, dí: Zdali já jsem, Mistře? Řekl jemu: Ty jsi řekl.

26 A když oni jedli, vzav Ježíš chléb a dobrořečiv, lámal, a dal učedlníkům, a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.

27 A vzav kalich, a díky činiv, dal jim, řka: Pijte z toho všickni.

28 Neb to jest krev má nové smlouvy, kteráž za mnohé vylévá se na odpuštění hříchů.

29 Ale pravímť vám, žeť nebudu píti již více z tohoto plodu vinného kořene, až do onoho dne, když jej píti budu s vámi nový v království Otce mého.

30 A sezpívavše písničku, vyšli na horu Olivetskou.

31 Tedy dí jim Ježíš: Všickni vy zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo psáno jest: Bíti budu pastýře, a rozprchnouť se ovce stáda.

32 Ale když z mrtvých vstanu, předejdu vás do Galilee.

33 Odpovídaje pak Petr, řekl jemu: Byť se pak všickni zhoršili nad tebou, jáť se nikdy nezhorším.

34 Dí mu Ježíš: Amen pravím tobě, že této noci, prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.

35 Řekl jemu Petr: Bychť pak měl také s tebou umříti, nezapřím tebe. Takž podobně i všickni učedlníci pravili.

36 Tedy přišel s nimi Ježíš na místo, kteréž sloulo Getsemany. I dí učedlníkům: Poseďtež tuto, ažť odejda, pomodlím se tamto.

37 A pojav s sebou Petra a dva syny Zebedeovy, počal se rmoutiti a teskliv býti.

38 Tedy řekl jim: Smutnáť jest duše má až k smrti. Pozůstaňtež tuto a bděte se mnou.

39 A poodšed maličko, padl na tvář svou, modle se a řka: Otče můj, jest-li možné, nechť odejde ode mne kalich tento. Avšak ne jakž já chci, ale jakž ty chceš.

40 I přišel k učedlníkům, a nalezl je, ani spí. I řekl Petrovi: Tak-liž jste nemohli jediné hodiny bdíti se mnou?

41 Bdětež a modlte se, abyste nevešli v pokušení. Duchť zajisté hotov jest, ale tělo nemocno.

42 Opět po druhé odšed, modlil se, řka: Otče můj, nemůže-liť tento kalich minouti mne, než abych jej pil, staniž se vůle tvá.

43 I přišed k nim, nalezl je, a oni zase spí; nebo byly oči jejich obtíženy.

44 A nechav jich, opět odšel, a modlil se po třetí, touž řeč říkaje.

45 Tedy přišel k učedlníkům svým, a řekl jim: Spětež již a odpočívejte. Aj, přiblížila se hodina, a Syna člověka zrazují v ruce hříšných.

46 Vstaňtež, pojďme. Aj, přiblížil se ten, jenž mne zrazuje.

47 A když on ještě mluvil, aj, Jidáš, jeden ze dvanácti, přišel, a s ním zástup mnohý s meči a s kyjmi, poslaných od předních kněží a starších lidu.

48 Ten pak, jenž jej zrazoval, dal jim znamení, řka: Kteréhožťkoli políbím, ten jest; držtež jej.

49 A hned přistoupiv k Ježíšovi, řekl: Zdráv buď, Mistře, a políbil jej.

50 I řekl jemu Ježíš: Příteli, nač jsi přišel? Tedy přistoupili a ruce vztáhli na Ježíše a jali ho.

51 A aj, jeden z těch, kteříž byli s Ježíšem, vztáh ruku, vytrhl meč svůj; a udeřiv služebníka nejvyššího kněze, uťal ucho jeho.

52 Tedy dí jemu Ježíš: Obrať meč svůj v místo jeho; nebo všickni, kteříž meč berou, od meče zahynou.

53 Zdaliž mníš, že bych nyní nemohl prositi Otce svého, a vydal by mi více nežli dvanácte houfů andělů?

54 Ale kterak by se pak naplnila Písma, kteráž svědčí, že tak musí býti?

55 V tu hodinu řekl Ježíš k zástupům: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi jímati mne. Na každý den sedával jsem u vás, uče v chrámě, a nejali jste mne.

56 Ale toto se všecko stalo, aby se naplnila Písma prorocká. Tedy učedlníci všickni opustivše ho, utekli.

57 A oni javše Ježíše, vedli ho k Kaifášovi nejvyššímu knězi, kdežto zákoníci a starší byli se sešli.

58 Ale Petr šel za ním zdaleka, až do síně nejvyššího kněze. A všed vnitř, seděl s služebníky, aby viděl všeho toho konec.

59 Přední pak kněží a starší a všecka ta rada hledali falešného svědectví proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali,

60 I nenalezli. A ačkoli mnozí falešní svědkové přistupovali, však nenalézali. Naposledy pak přišli dva falešní svědkové,

61 A řekli: Tento jest pověděl: Mohu zbořiti chrám Boží a ve třech dnech zase jej ustavěti.

62 A povstav nejvyšší kněz, řekl jemu: Nic neodpovídáš? Což pak tito proti tobě svědčí?

63 Ale Ježíš mlčel. I odpovídaje nejvyšší kněz, řekl k němu: Zaklínám tě skrze Boha živého, abys nám pověděl, jsi-li ty Kristus Syn Boží?

64 Dí mu Ježíš: Ty jsi řekl. Ale však pravím vám: Od toho času uzříte Syna člověka sedícího na pravici moci Boží a přicházejícího na oblacích nebeských.

65 Tedy nejvyšší kněz roztrhl roucho své, a řekl: Rouhal se. Což ještě potřebujeme svědků? Aj, nyní jste slyšeli rouhání jeho.

66 Co se vám zdá? A oni odpovídajíce, řekli: Hodenť jest smrti.

67 Tedy plili na tvář jeho a pohlavkovali jej; jiní pak hůlkami jej bili,

68 Říkajíce: Hádej nám, Kriste, kdo jest ten, kterýž tebe udeřil?

69 Ale Petr seděl vně v síni. I přistoupila k němu jedna děvečka, řkuci: I ty jsi byl s Ježíšem tím Galilejským.

70 On pak zapřel přede všemi, řka: Nevím, co pravíš.

71 A když vycházel ze dveří, uzřela jej jiná děvečka. I řekla těm, kteříž tu byli: I tento byl s Ježíšem tím Nazaretským.

72 A on opět zapřel s přísahou, řka: Neznám toho člověka.

73 A po malé chvíli přistoupili blíže, kteříž tu stáli, i řekli Petrovi: Jistě i ty z nich jsi, neb i řeč tvá známa tebe činí.

74 Tedy počal se proklínati a přisahati, řka: Neznám toho člověka. A hned kohout zazpíval.

75 I rozpomenul se Petr na slovo Ježíšovo, kterýž jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš. A vyšed ven, plakal hořce.