1 耶稣讲完了这些话， 就离开加利利， 来到约旦河东的犹太境内。
2 有许多人跟着他； 他在那里医好了他们。
3 法利赛人前来试探耶稣， 说： "人根据某些理由休妻， 可以吗？"
4 他回答： "造物者从起初‘造人的时候， 就造男造女’。’因此人要离开父母， 与妻子连合， 二人成为一体。’这些话你们没有念过吗？
6 这样， 他们不再是两个人， 而是一体的了。所以 神所配合的， 人不可分开。"
7 他们就问： "为什么摩西却吩咐‘人若给了休书， 就可以休妻’呢？"
8 他说： "摩西因为你们的心硬， 才准许你们休妻， 但起初并不是这样。
9 我告诉你们， 凡休妻另娶的， 如果不是因为妻子不贞， 就是犯奸淫了。"
10 门徒对他说： "夫妻的关系既然是这样， 倒不如不结婚了。"
11 耶稣对他们说： "这话不是每个人都能领受的， 只有赐给谁， 谁才能领受。
12 有些人是生来就不能结婚的， 有些人不能结婚是因为人使他们这样， 也有些人是为了天国的缘故自愿这样的。谁能领受就领受吧！ "
13 那时， 有人带了小孩子到耶稣面前， 求他给他们按手祈祷， 门徒就责备那些人。
14 但耶稣说： "让小孩子到我这里来， 不要禁止他们， 因为天国是属于这样的人的。"
15 于是他给他们按手， 然后离开那里。
16 有一个人前来见耶稣， 说： "老师， 我要作什么善事， 才可以得着永生？"
17 耶稣说： "为什么问我关于善的事呢？只有一位是善的。如果你想进入永生， 就应当遵守诫命。"
18 他问： "什么诫命？"耶稣回答： "就是‘不可杀人， 不可奸淫， 不可偷盗， 不可作假证供；
19 当孝敬父母， 当爱人如己’。"
20 那青年对他说： "这一切我都遵守了， 还缺少什么呢？"
21 耶稣对他说： "如果你想要完全， 就去变卖你所有的， 分给穷人， 你就必定有财宝在天上， 而且你要来跟从我。"
22 那青年听见这话， 就忧忧愁愁地走了， 原来他的财产很多。
23 耶稣对门徒说： "我实在告诉你们， 有钱的人是很难进天国的。
24 我又告诉你们， 骆驼穿过针眼， 比有钱的人进 神的国还容易呢！ "
25 门徒听见了， 十分惊奇， 就问他： "这样， 谁可以得救呢？"
26 耶稣看着他们说： "在人这是不能的， 在 神却凡事都能。"
27 那时彼得对他说： "你看， 我们已经舍弃一切跟从了你， 我们会得到什么呢？"
28 耶稣对他们说： "我实在告诉你们， 到了万物更新， 人子坐在他荣耀的宝座上的时候， 你们这些跟从我的人， 也会坐在十二个宝座上， 审判以色列的十二个支派。
29 凡为我的名撇下房屋、兄弟、姊妹、父母、儿女或田地的， 他必得着百倍， 并且承受永生。
30 然而许多在前的将要在后， 在后的将要在前。"
1 I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto, bral se z Galilee, a přišel do končin Judských za Jordán.
2 I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je tam.
3 I přistoupili k němu farizeové, pokoušejíce ho a řkouce jemu: Sluší-li člověku propustiti ženu svou z kterékoli příčiny?
4 On pak odpovídaje, řekl jim: Což jste nečtli, že ten, jenž stvořil člověka s počátku, muže a ženu učinil je?
5 A řekl: Protož opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budou dva jedno tělo.
6 A tak již nejsou dva, ale jedno tělo. A protož, což jest Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
7 Řekli jemu: Pročež tedy Mojžíš rozkázal dáti list zapuzení a propustiti jí?
8 Dí jim: Mojžíš pro tvrdost srdce vašeho dopustil vám propouštěti manželky vaše, ale s počátku nebylo tak.
9 Protož pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, (leč pro smilství) a jinou pojme, cizoloží, a kdož propuštěnou pojme, také cizoloží.
10 Řekli jemu učedlníci jeho: Poněvadž jest taková pře s manželkou, není dobré ženiti se.
11 On pak řekl jim: Ne všickniť chápají slova toho, ale ti toliko, jimž jest dáno.
12 Jsouť zajisté panicové, kteříž se tak z života matky zrodili; a jsouť panicové, kteříž učiněni jsou od lidí; a jsou panicové, kteříž se sami v panictví oddali pro království nebeské. Kdo může pochopiti, pochop.
13 Tehdy přineseny jsou k němu dítky, aby na ně ruce vzkládal a modlil se za ně. Učedlníci pak přimlouvali jim.
14 Ale Ježíš řekl jim: Nechte dítek a nebraňte jim jíti ke mně; nebo takovýchť jest království nebeské.
15 A po vzkládání na ně rukou odebral se odtud.
16 A aj, jeden přistoupiv, řekl jemu: Mistře dobrý, co dobrého budu činiti, abych měl život věčný?
17 A on řekl jemu: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný, totiž Bůh. Chceš-li pak vjíti do života, ostříhej přikázání.
18 Dí jemu: Kterých? A Ježíš řekl mu: Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví,
19 Cti otce svého i matku, a milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
20 Dí jemu mládenec: Všeho toho ostříhal jsem od své mladosti. Čehož mi se ještě nedostává?
21 Řekl mu Ježíš: Chceš-li dokonalým býti, jdiž a prodej statek svůj, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.
22 Uslyšev pak mládenec tu řeč, odšel, smuten jsa; nebo měl statku mnoho.
23 Tedy Ježíš řekl učedlníkům svým: Amen pravím vám, že bohatý nesnadně vejde do království nebeského.
24 A opět pravím vám: Snázeť jest velbloudu skrze ucho jehly projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
25 A uslyšavše to učedlníci jeho, i užasli se velmi, řkouce: I kdož tedy může spasen býti?
26 A pohleděv na ně Ježíš, řekl jim: U lidíť jest to nemožné, ale u Boha všecko jest možné.
27 Tehdy odpověděv Petr, řekl mu: Aj, my opustili jsme všecky věci, a šli jsme za tebou. Což pak nám bude dáno za to?
28 A Ježíš řekl jim: Amen pravím vám, že vy, kteříž jste následovali mne, v druhém narození, když se posadí Syn člověka na trůnu velebnosti své, sednete i vy na dvanácti stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
29 A každý, kdož opustil by domy, nebo bratry, neb sestry, neb otce, neb matku, nebo manželku, nebo syny, nebo pole pro jméno mé, stokrát více vezme, a život věčný dědičně obdrží.
30 Mnozí pak první budou poslední, a poslední první.