1 安息日那天， 耶稣从麦田经过； 他的门徒饿了， 就摘了些麦穗来吃。
2 法利赛人看见了， 就对他说： "你看， 你的门徒作了安息日不可作的事。"
3 耶稣对他们说： "大卫和跟他在一起的人， 在饥饿的时候所作的， 你们没有念过吗？
4 他不是进了 神的殿， 吃了他和跟他在一起的人不可以吃， 只有祭司才可以吃的陈设饼吗？
5 律法书上记着： 安息日， 祭司在殿里供职， 触犯了安息日， 也不算有罪； 你们也没有念过吗？
6 我告诉你们， 这里有一位是比圣殿更大的。
7 如果你们明白‘我喜爱怜悯， 不喜爱祭祀’这句话的意思， 就不会把无罪的定罪了。
8 因为人子是安息日的主。"
9 耶稣离开那里， 来到他们的会堂。
10 会堂里有一个人， 他的一只手枯干了。有人问耶稣： "在安息日治病， 可以吗？"目的是要控告耶稣。
11 耶稣回答： "你们当中有哪一个， 他仅有的一只羊在安息日跌进坑里， 会不把羊抓住拉上来呢？
12 人比羊贵重得多了！ 所以， 在安息日行善是可以的。"
13 于是对那人说： "伸出手来！ "他把手一伸， 就复原了， 好像另一只手一样。
14 法利赛人出去， 商议怎样对付耶稣， 好杀掉他。
15 耶稣知道了， 就离开那里。有很多人跟随他， 他医好他们所有的病人，
16 又嘱咐他们不可替他张扬。
17 这就应验了以赛亚先知所说的：
18 "看哪！ 我所拣选的仆人， 我所爱， 心里所喜悦的； 我要把我的灵赐给他， 他必向万国宣扬公理。
19 他不争吵， 也不喧嚷， 人在街上听不见他的声音。
20 压伤的芦苇， 他不折断， 将残的灯火， 他不吹灭； 直到他施行公理， 使公理得胜。
21 万民都要寄望于他的名。"
22 有人带了一个被鬼附着、又瞎又哑的人到耶稣那里。耶稣医好了他， 那哑巴就能说话， 也能看见了。
23 群众都很惊奇， 说： "难道他就是大卫的子孙？"
24 法利赛人听见了， 说： "这个人赶鬼， 只不过是靠鬼王别西卜罢了。"
25 耶稣知道他们的心思， 就对他们说： "如果一个国家自相纷争， 就必定荒凉； 一城一家自相纷争， 必站立不住。
26 如果撒但赶逐撒但， 就会自相纷争。那么， 他的国怎能站立得住呢？
27 我若靠别西卜赶鬼， 你们的子孙又靠谁呢？这样， 他们就要断定你们的不是。
28 我若靠 神的灵赶鬼， 神的国就已经临到你们了。
29 如果不先把壮汉绑起来， 怎能进到他的家里， 抢夺财物呢？如果绑起来了， 就可以抢劫他的家了。
30 不站在我这一边的就是反对我的， 不跟我一起收聚的， 就是分散的。
31 因此， 我告诉你们， 人的一切罪和亵渎的话， 都可以赦免； 可是， 亵渎圣灵就得不着赦免。
32 无论谁说话得罪了人子， 还可以赦免； 但说话得罪了圣灵的， 今生来世都得不着赦免。
33 "你们种好树就结好果子， 种坏树就结坏果子； 凭着果子就能认出树来。
34 毒蛇所生的啊， 你们既然是邪恶的， 怎能说出良善的话？因为心中所充满的， 口里就说出来。
35 良善的人从他良善的心（"心"原文作"库房"）发出良善， 邪恶的人从他邪恶的心（"心"原文作"库房"）发出邪恶。
36 我告诉你们， 人所说的闲话， 在审判的日子， 句句都要供出来，
37 因为你要照你的话被称为义， 或定为有罪。"
38 当时， 有一些经学家和法利赛人对耶稣说： "老师， 我们想请你显个神迹看看。"
39 但耶稣说： "邪恶和淫乱的世代寻求神迹， 除了约拿先知的神迹以外， 再没有神迹给你们了。
40 约拿怎样三日三夜在大鱼的腹中， 人子也要照样三日三夜在地里。
41 审判的时候， 尼尼微人要和这个世代一同起来， 定这个世代的罪， 因为他们听了约拿所传的就悔改了。你看， 这里有一位是比约拿更大的。
42 审判的时候， 南方的女王要和这个世代一同起来， 定这个世代的罪， 因为她从地极来到， 要听所罗门智慧的话。你看， 这里有一位是比所罗门更大的。
43 "有一个污灵离开了一个人， 走遍干旱之地， 寻找栖身的地方， 却没有找到。
44 他就说： ‘我要回到我从前离开了的那房子。’到了之后， 看见里面空着， 已经打扫干净， 粉饰好了，
45 他就去带了另外七个比自己更恶的污灵来， 一齐进去住在那里； 那人后来的情况， 比以前更坏了。这邪恶的世代也会这样。"
46 耶稣还在对群众讲话的时候， 他的母亲和弟弟站在外面， 要找他讲话。
47 有人告诉耶稣： "你的母亲和弟弟站在外面， 有话要跟你说。"
48 他回答那人： "谁是我的母亲？谁是我的弟兄？"
49 他伸手指着门徒说： "你看， 我的母亲， 我的弟兄！
50 凡是遵行我天父旨意的， 就是我的弟兄、姊妹和母亲了。"
1 V ten čas šel Ježíš v den sváteční skrze obilí, a učedlníci jeho lačni jsouce, počali vymínati klasy a jísti.
2 Farizeové pak vidouce to, řekli jemu: Hle, učedlníci tvoji činí to, čehož nesluší činiti v den sváteční.
3 On pak řekl jim: Co jste nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
4 Kterak všel do domu Božího a chleby posvátné jedl, kterýchžto jemu neslušelo jísti, ani těm, kteříž s ním byli, než toliko samým kněžím?
5 Anebo zdali jste nečtli v Zákoně, že kněží ve dny sváteční v chrámě svátek ruší, a jsou bez hříchu?
6 Ale pravímť vám, žeť větší jest tuto nežli chrám.
7 Než kdybyste věděli, co je to: Milosrdenství chci a ne oběti, neodsuzovali byste nevinných.
8 Syn zajisté člověka jestiť pánem i dne svátečního.
9 A poodšed odtud Ježíš, přišel do školy jejich.
10 A aj, byl tu člověk, maje ruku uschlou. I tázali se ho, řkouce: Sluší-li v den sváteční uzdravovati? aby jej obžalovali.
11 On pak dí jim: Který bude z vás člověk, ješto by měl ovci jednu, a kdyby ta upadla do jámy v den sváteční, i zdaliž dosáhna nevytáhne jí?
12 A čím lepší jest člověk nežli ovce? A protož slušíť v den sváteční dobře činiti.
13 Tedy řekl člověku tomu: Vztáhni ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest zdravá jako i druhá.
14 Farizeové pak vyšedše, drželi radu proti němu, kterak by jej zahladili.
15 A věda to Ježíš, šel odtud. I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je všecky.
16 A s pohrůžkou přikázal jim, aby ho nezjevovali,
17 Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího:
18 Aj, služebník můj, kteréhož jsem vyvolil, milý můj, v němž se dobře zalíbilo duši mé. Položím Ducha svého na něj, a soud národům zvěstovati bude.
19 Nebude se vaditi, ani křičeti, ani kdo na ulicích uslyší hlas jeho.
20 Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, až i vypoví soud k vítězství.
21 A ve jménu jeho národové doufati budou.
22 Tedy podán jemu ďábelstvím posedlý, slepý a němý. I uzdravil jej, takže ten byv slepý a němý, i mluvil i viděl.
23 I divili se všickni zástupové a pravili: Není-liž tento Syn Davidův?
24 Ale farizeové to uslyševše, řekli: Tento nevymítá ďáblů než Belzebubem, knížetem ďábelským.
25 Ježíš pak znaje myšlení jejich, dí jim: Každé království rozdělené samo v sobě zpustne, a každé město neb dům proti sobě rozdělený nestane.
26 A jestližeť satan satana vymítá, proti sobě rozdělen jest. Kterak tedy stane království jeho?
27 A vymítám-liť já ďábly v Belzebubu, synové vaši v kom vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
28 Pakliť já Duchem Božím ďábly vymítám, jistě přišlo jest mezi vás království Boží.
29 Aneb kterak kdo může do domu silného reka vjíti a jeho nádobí pobrati, leč by prve svázal toho silného, a teprvť by dům jeho obloupiti mohl?
30 Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdo neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
31 Protož pravím vám: Všeliký hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno lidem.
32 A kdyby kdo řekl slovo proti Synu člověka, bude jemu odpuštěno, ale kdož by mluvil proti Duchu svatému, nebude jemu odpuštěno, ani na tomto světě, ani na budoucím.
33 A protož nebo čiňte strom dobrý, a ovoce jeho dobré; anebo čiňte strom zlý, a ovoce jeho zlé. Neboť po ovoci strom bývá poznán.
34 Pokolení ještěrčí, kterakž můžete dobré věci mluviti, jsouce zlí? Nebo z hojnosti srdce ústa mluví.
35 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.
36 Ale pravím vám, že z každého slova prázdného, kteréž mluviti budou lidé, vydadí počet v den soudný.
37 Nebo z slov svých spravedliv budeš učiněn, a z řečí tvých budeš odsouzen.
38 Tehdy odpověděli někteří z zákoníků a farizeů, řkouce: Mistře, chceme od tebe znamení viděti.
39 On pak odpovídaje, dí jim: Pokolení zlé a cizoložné znamení hledá, a znamení nebude jemu dáno, jediné znamení Jonáše proroka.
40 Nebo jakož byl Jonáš v břiše velryba tři dni a tři noci, takť bude Syn člověka v srdci země tři dni a tři noci.
41 Muži Ninivitští stanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je, protože pokání činili k Jonášovu kázání, a aj, víceť jest nežli Jonáš tuto.
42 Královna od poledne povstane k soudu s pokolením tímto, a odsoudí je; nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, víceť jest tuto nežli Šalomoun.
43 Když pak nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí, ale nenalézaje, dí:
44 Navrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel. A přijda, nalezne prázdný, vyčištěný a ozdobený.
45 Tedy jde a vezme s sebou sedm jiných duchů horších, a vejdouce, přebývají tam, i bývají poslední věci člověka toho horší nežli první. Takť bude i tomuto zlému pokolení.
46 A když on ještě mluvil k zástupům, aj, matka a bratří jeho stáli vně, žádajíce s ním promluviti.
47 I řekl jemu jeden: Aj, matka tvá i bratří tvoji stojí vně, chtíce s tebou mluviti.
48 On pak odpovídaje, řekl tomu, kterýž k němu byl promluvil: Kdo jest matka má? A kdo jsou bratří moji?
49 A vztáhna ruku svou na učedlníky své, i řekl: Aj, matka má i bratří moji.
50 Nebo kdož by činil vůli Otce mého nebeského, tenť jest bratr můj, i sestra má, i matka má.