1 Přednímu z kantorů, o němé holubici v místech vzdálených, zlatý žalm Davidův, když ho jali Filistinští v Gát.2 Smiluj se nade mnou, ó Bože, nebo mne sehltiti chce člověk; každého dne boj veda, ssužuje mne.3 Sehltiti mne usilují na každý den moji nepřátelé; jistě žeť jest mnoho válčících proti mně, ó Nejvyšší.4 Kteréhokoli dne strach mne obkličuje, v tebe doufám.5 Boha chváliti budu z slova jeho, v Boha doufati budu, aniž se budu báti, aby mi co mohlo učiniti tělo.6 Na každý den slova má převracejí, proti mně jsou všecka myšlení jejich ke zlému.7 Spolu se scházejí, skrývají se, a šlepějí mých šetří, číhajíce na duši mou.8 Za nešlechetnost-liž zniknou pomsty? V prchlivosti, ó Bože, smeceš lidi ty.9 Ty má utíkání v počtu máš, schovej slzy mé do láhvice své, a což bys jich v počtu neměl?10 A tehdyť obráceni budou zpět nepřátelé moji v ten den, když volati budu; toť vím, že Bůh při mně stojí.11 Jáť budu Boha chváliti z slova, Hospodina oslavovati budu z slova jeho.12 V Boha doufám, nebudu se báti, aby mi co učiniti mohl člověk.13 Tobě jsem, Bože, učinil sliby, a protož tobě vzdám chvály. [ (Psalms 56:14) Nebo jsi vytrhl z smrti duši mou, a nohy mé od poklesnutí, tak abych stále chodil před Bohem v světle živých. ]

1 Au chef des chantres. Sur Colombe des térébinthes lointains. Hymne de David. Lorsque les Philistins le saisirent à Gath. Aie pitié de moi, ô Dieu! car des hommes me harcèlent; Tout le jour ils me font la guerre, ils me tourmentent.2 Tout le jour mes adversaires me harcèlent; Ils sont nombreux, ils me font la guerre comme des hautains.3 Quand je suis dans la crainte, En toi je me confie.4 Je me glorifierai en Dieu, en sa parole; Je me confie en Dieu, je ne crains rien: Que peuvent me faire des hommes?5 Sans cesse ils portent atteinte à mes droits, Ils n'ont à mon égard que de mauvaises pensées.6 Ils complotent, ils épient, ils observent mes traces, Parce qu'ils en veulent à ma vie.7 C'est par l'iniquité qu'ils espèrent échapper: Dans ta colère, ô Dieu, précipite les peuples!8 Tu comptes les pas de ma vie errante; Recueille mes larmes dans ton outre: Ne sont-elles pas inscrites dans ton livre?9 Mes ennemis reculent, au jour où je crie; Je sais que Dieu est pour moi.10 Je me glorifierai en Dieu, en sa parole; Je me glorifierai en l'Eternel, en sa parole;11 Je me confie en Dieu, je ne crains rien: Que peuvent me faire des hommes?12 O Dieu! je dois accomplir les voeux que je t'ai faits; Je t'offrirai des actions de grâces.13 Car tu as délivré mon âme de la mort, Tu as garanti mes pieds de la chute, Afin que je marche devant Dieu, à la lumière des vivants.