1 A odpovídaje Zofar Naamatský, řekl:2 Zdaliž k mnohým slovům nemá odpovědíno býti? Aneb zdali člověk mnohomluvný práv zůstane?3 Žváním svým lidi zaměstknáváš, a posmíváš se, aniž jest, kdo by tě zahanbil.4 Nebo jsi řekl: Čisté jest učení mé, a čist jsem, ó Bože, před očima tvýma.5 Ješto, ó kdyby Bůh mluvil, a otevřel rty své proti tobě,6 Aťby oznámil tajemství moudrosti, že dvakrát většího trestání zasloužil jsi. A věz, že se Bůh zapomněl na tebe pro nepravost tvou.7 Zdaliž ty stižitelnosti Boží dosáhneš, aneb dokonalost Všemohoucího vystihneš?8 Vyšší jest nebes, což učiníš? Hlubší než peklo, jakž porozumíš?9 Delší jest míra její než země, a širší než moře.10 Bude-li pléniti neb zavírati aneb ssužovati, kdo se na něj bude domlouvati?11 Poněvadž zná lidskou marnost, a vidí nepravost, což by tomu rozuměti neměl?12 Tak aby muž nesmyslný nabyl rozumu, ačkoli člověk jest jako hřebec z divokého osla zplozený.13 Jestliže ty nastrojíš srdce své, a ruce své k němu vztáhneš;14 Byla-li by nepravost v ruce tvé, vzdal ji od sebe, aniž dopouštěj bydliti v staních svých nešlechetnosti:15 Tedy jistě pozdvihneš tváři své z poškvrny, a budeš nepohnutý, aniž se báti budeš.16 Nebo se na těžkost zapomeneš, na niž jako na vody, kteréž pominuly, zpomínati budeš.17 K tomu nad poledne jasný nastaneť čas; zatmíš-li se pak, jitru podobný budeš.18 Budeš i mysli doufanlivé, maje naději; stánek roztáhneš, i bezpečně spáti budeš.19 A tak v pokoji budeš, aniž tě kdo předěsí, a mnozí tváři tvé kořiti se budou.20 Oči pak bezbožných zkaženy budou, a utíkání jim zhyne; nadto naděje jejich bude jako dchnutí člověka.

1 Então respondeu Zofar naamatita:2 Não se dará resposta à multidão de palavras? Acaso será justificado o falador?3 Porventura as tuas jactâncias farão calar as gentes? Quando zombares, ninguém te fará envergonhar?4 Pois dizes: A minha doutrina é pura, E limpo sou aos teus olhos.5 Porém oxalá que Deus falasse, E abrisse os seus lábios contra ti;6 E te mostrasse os segredos da sabedoria, Pois complicada é a verdadeira sabedoria. Sabe, portanto, que Deus te remite algo da tua iniqüidade.7 Poderás descobrir as cousas profundas de Deus? Poderás descobrir perfeitamente o Todo-poderoso?8 Como as alturas do céu é a sua sabedoria; que poderás fazer? Mais profunda do que o Cheol; que poderás saber?9 A sua medida é mais comprida do que a terra, E mais larga do que o mar.10 Se ele passar, prender a alguém E chamar a juízo, quem o poderá proibir?11 Pois conhece os homens vãos, E vê sem esforço a iniqüidade,12 Mas um homem vão se tornará sábio, Quando a cria dum asno montês nascer homem.13 Se tu preparares o teu coração, E estenderes as mãos para ele;14 Se lançares para longe a iniqüidade da tua mão, E não habitar a iniqüidade nas tuas tendas;15 Então na verdade levantarás o teu rosto sem mácula; Sim estarás firme, e não temerás;16 Pois tu te esquecerás da tua miséria; E te lembrarás dela como de águas que passaram.17 A tua vida será mais clara do que o meio dia; Ainda que haja escuridão, será como a manhã.18 Estarás firme, porque há esperança; Olharás ao redor de ti, e pousarás seguro.19 Deitar-te-ás, e ninguém te amedrontará; E muitos procurarão obter o teu favor.20 Mas os olhos dos iníquos desfalecerão, Não lhes ficará refúgio, E a sua esperança será o render do espírito.