1 Tedy odpovídaje Job Hospodinu, řekl:2 Vím, že všecko můžeš, a že nemůže překaženo býti tvému myšlení.3 Kdo jest to ten, ptáš se, ješto zatemňuje radu Boží tak hloupě? Protož přiznávám se, že jsem tomu nerozuměl. Divnějšíť jsou ty věci nad mou stižitelnost, anižť jich mohu poznati.4 Vyslýchejž, prosím, když bych koli mluvil; když bych se tebe tázal, oznamuj mi.5 Tolikoť jsem slýchal o tobě, nyní pak i oko mé tě vidí.6 Pročež mrzí mne to, a želím toho v prachu a v popele.7 Stalo se pak, když odmluvil Hospodin slova ta k Jobovi, že řekl Hospodin Elifazovi Temanskému: Rozpálil se hněv můj proti tobě, a proti dvěma přátelům tvým, proto že jste nemluvili o mně toho, což pravého jest, tak jako služebník můj Job.8 Protož nyní vezměte sobě sedm volků, a sedm skopců, a jděte k služebníku mému Jobovi, abyste dali obětovati obět za sebe, a služebník můj Job, aby se modlil za vás. Nebo jistě oblíčej jeho přijmu, abych neučinil s vámi podlé bláznovství vašeho; nebo nemluvili jste toho, což pravého jest, o mně, tak jako služebník můj Job.9 A tak odšedše Elifaz Temanský a Bildad Suchský a Zofar Naamatský, učinili, jakž jim byl přikázal Hospodin, a přijal Hospodin oblíčej Jobův.10 Navrátil také Hospodin to, což odjato bylo Jobovi, když se modlil za přátely své, tak že což měl Job, rozmnožil to Hospodin dvénásobně.11 A sšedše se k němu všickni příbuzní, a všecky příbuzné jeho, a všickni známí jeho prvnější, jedli s ním chléb v domě jeho, a lítost majíce nad ním, potěšovali ho nade vším tím zlým, kteréž byl uvedl Hospodin na něj. A dali jemu jeden každý peníz jeden, a jeden každý náušnici zlatou jednu.12 A tak požehnal Hospodin Jobovi k posledku více nežli v počátku jeho. Nebo měl čtrnácte tisíc ovcí, a šest tisíc velbloudů, a tisíc spřežení volů, a tisíc oslic.13 Měl také sedm synů a tři dcery,14 Z nichž první dal jméno Jemima, jméno pak druhé Keciha, a jméno třetí Kerenhappuch.15 Aniž se nacházely ženy tak krásné, jako dcery Jobovy, ve vší té krajině; kterýmž dal otec jejich dědictví mezi bratřími jejich.16 Byl pak živ Job potom sto a čtyřidceti let, a viděl syny své, a syny synů svých, až do čtvrtého pokolení.17 I umřel Job, stár jsa a pln dnů.

1 Então respondeu Jó a Jeová:2 Sei que tudo podes, E que nenhum propósito teu se pode impedir.3 Quem é este que sem conhecimento encobre o conselho? Portanto proferi o que não entendia, Cousas demasiado maravilhosas para mim, as quais eu não conhecia.4 Ouve, pois, e eu falarei; Eu te perguntarei e tu me responderás.5 Eu tinha ouvido de ti com os ouvidos; Mas agora te vêem os meus olhos,6 Pelo que me abomino a mim mesmo, e me arrependo No pó e na cinza.7 Tendo Jeová falado estas palavras a Jó, disse a Elifaz temanita: A minha ira acendeu-se contra ti e contra os teus dois amigos, pois não tendes falado de mim o que é reto, como o meu servo Jó.8 Agora tomai vós sete novilhos e sete carneiros, e ide ao meu servo Jó, e oferecei um holocausto por vós. O meu servo Jó orará por vós; porque a ele o aceitarei, para que eu vos não trate segundo a vossa estultícia; pois não tendes falado de mim o que é reto, como o meu servo Jó.9 Foram Elifaz temanita, Bildade suíta, e Zofar naamatita, e fizeram como Jeová lhes ordenou. Jeová aceitou a Jó.10 Jeová tirou o cativeiro de Jó, quando este orava pelos seus amigos; e deu-lhe o dobro do que antes possuía.11 Então vieram ter com ele todos os seus irmãos, e todas as suas irmãs, e todos quantos antes o haviam conhecido, e comeram com ele em sua casa. Condoeram-se dele e consolaram-no de todo o mal que Jeová lhe havia enviado. Também cada um lhe deu uma moeda e um anel de ouro.12 Abençoou Jeová o último estado de Jó mais que o seu primeiro. Jó chegou a ter quatorze mil ovelhas, seis mil camelos, mil juntas de bois e mil jumentas.13 Teve também sete filhos e três filhas.14 Chamou o nome da primeira Jemima, o nome da segunda Queziz e o nome da terceira Quéren-Hapuque.15 Não foram achadas em toda a terra mulheres tão formosas como as filhas de Jó. Seu pai deu-lhes herança entre seus irmãos.16 Depois disto Jó viveu cento e quarenta anos, e viu seus filhos e os filhos de seus filhos até quatro gerações.17 Assim morreu Jó, velho e cheio de dias.