1 CELEBRATE il Signore; predicate il suo Nome; Fate assapere i suoi fatti fra i popoli.
2 Cantategli, salmeggiategli, Ragionate di tutte le sue maraviglie.
3 Gloriatevi nel Nome della sua santità; Rallegrisi il cuor di coloro che cercano il Signore.
4 Cercate il Signore, e la sua forza; Cercate del continuo la sua faccia.
5 Ricordate le sue maraviglie ch’egli ha fatte; I suoi miracoli e i giudicii della sua bocca;
6 O voi, progenie d’Abrahamo, suo servitore; Figliuoli di Giacobbe, suoi eletti.
7 Egli è il Signore Iddio nostro; I suoi giudicii son per tutta la terra
8 Egli si ricorda in eterno del suo patto, E in mille generazioni della parola ch’egli ha comandata;
9 Del suo patto, ch’egli fece con Abrahamo; E del suo giuramento, ch’egli fece ad Isacco;
10 Il quale egli confermò a Giacobbe per istatuto, E ad Israele per patto eterno;
11 Dicendo: Io ti darò il paese di Canaan, Per sorte della vostra eredità.
12 Quantunque fosser ben poca gente, E forestieri in esso.
13 E mentre essi andavano da una gente ad un’altra, Da un regno ad un altro popolo,
14 Egli non permise che alcuno li oppressasse; Anzi gastigò eziandio dei re per amor loro,
15 E disse: Non toccate i miei unti, E non fate alcun male a’ miei profeti.
16 Poi egli chiamò la fame sopra la terra; E ruppe tutto il sostegno del pane.
17 Egli aveva mandato dinanzi a loro un uomo, Cioè Giuseppe, che fu venduto per servo;
18 I cui piedi furono serrati ne’ ceppi; La cui persona fu messa ne’ ferri.
19 La parola del Signore lo tenne al cimento, Fino al tempo che venne ciò ch’egli aveva detto.
20 Allora il re mandò a farlo sciorre; Il dominator di popoli mandò a largheggiarlo.
21 Egli lo costituì padrone sopra la sua casa, E rettore sopra tutto il suo stato;
22 Per tenere a freno i suoi principi a suo senno; E per dare ammaestramento a’ suoi anziani.
23 Poi Israele entrò in Egitto; E Giacobbe dimorò come forestiere nel paese di Cam.
24 E Iddio fece grandemente moltiplicare il suo popolo; E lo rendè più possente che i suoi nemici
25 Egli rivolse il cuor loro a odiare il suo popolo, A macchinar frode contro a’ suoi servitori.
26 Egli mandò Mosè, suo servitore; Ed Aaronne, il quale egli aveva eletto.
27 Essi eseguirono fra loro i miracoli ch’egli aveva loro detti, E i suoi prodigi nella terra di Cam.
28 Egli mandò le tenebre, e fece oscurar l’aria; Ed essi non furono ribelli alle sue parole.
29 Egli cangiò le acque loro in sangue, E fece morire il lor pesce.
30 La terra loro produsse rane, Ch’entrarono fin nelle camere de’ loro re.
31 Alla sua parola venne una mischia d’insetti, E pidocchi in tutte le lor contrade.
32 Egli mutò le lor pioggie in gragnuola, E in fuoco divampante nel lor paese;
33 E percosse le lor vigne, e i lor fichi; E fracassò gli alberi della lor contrada.
34 Alla sua parola vennero locuste, E bruchi senza numero;
35 Che rosero tutta l’erba nel lor paese, E mangiarono il frutto della lor terra.
36 Poi egli percosse ogni primogenito nel lor paese, Le primizie d’ogni lor forza.
37 E condusse fuori Israele con oro e con argento; E non vi fu alcuno, fra le sue tribù, che fosse fiacco.
38 Gli Egizi si rallegrarono della lor partita; Perciocchè lo spavento di essi era caduto sopra loro.
39 Egli distese la nuvola, per coverta; Ed accese un fuoco, per alluminarli di notte.
40 Alla lor richiesta egli addusse delle quaglie, E li saziò del pane del cielo.
41 Egli aperse la roccia, e ne colarono acque; Rivi corsero per i luoghi aridi.
42 Perciocchè egli si ricordò della parola della sua santità, Detta ad Abrahamo, suo servitore;
43 E trasse fuori il suo popolo con allegrezza, E i suoi eletti con giubilo;
44 E diede loro i paesi delle genti; Ed essi possedettero le fatiche de’ popoli;
45 Acciocchè osservassero i suoi statuti, E guardassero le sue leggi. Alleluia
1 Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.
2 Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
3 Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.
4 Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
5 Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,
6 Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.
7 Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
8 Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,
9 Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.
10 Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,
11 Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,
12 Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.
13 Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.
14 Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
15 Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
16 Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,
17 Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.
18 Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,
19 Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.
20 Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.
21 Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,
22 Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.
23 Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.
24 Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.
25 Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.
26 I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.
27 Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.
28 Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.
29 Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.
30 Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.
31 Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.
32 Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,
33 Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.
34 Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.
35 I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.
36 Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.
37 Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.
38 Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.
39 Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.
40 K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.
41 Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.
42 Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.
43 Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.
44 A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,
45 Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.