1 Cantico di Maalot. RICORDATI, Signore, di Davide, E di tutte le sue afflizioni.
2 Come egli giurò al Signore, E fece voto al Possente di Giacobbe, dicendo:
3 Se io entro nel tabernacolo della mia casa, Se salgo sopra la lettiera del mio letto;
4 Se do alcun sonno agli occhi miei, O alcun sonnecchiare alle mie palpebre;
5 Infino a tanto che io abbia trovato un luogo al Signore, Degli abitacoli al Possente di Giacobbe.
6 Ecco, noi abbiamo udito che l’Arca era stata nella contrada Efratea; Poi la trovammo ne’ campi di Iaar.
7 Entriamo negli abitacoli del Signore; Adoriamo allo scannello de’ suoi piedi.
8 Levati, Signore; Tu, e l’Arca della tua forza, per entrar nel tuo riposo.
9 I tuoi sacerdoti sieno rivestiti di giustizia, E giubilino i tuoi santi.
10 Per amor di Davide, tuo servitore, Non negare al tuo unto la sua richiesta
11 Il Signore giurò verità a Davide, E non la rivocherà, dicendo: Io metterò sopra il tuo trono del frutto del tuo ventre.
12 Se i tuoi figliuoli osservano il mio patto, E la mia testimonianza, che io insegnerò loro; Essi, e i lor figliuoli in perpetuo, Sederanno sopra il tuo trono.
13 Perciocchè il Signore ha eletta Sion; Egli l’ha gradita per sua stanza, dicendo:
14 Questo è il mio riposo in perpetuo, Qui abiterò; perciocchè questo è il luogo che io ho desiderato.
15 Io benedirò largamente la sua vittuaglia; Io sazierò di pane i suoi poveri.
16 E vestirò i suoi sacerdoti di vesti di liberazione; E i suoi santi giubileranno in gran letizia.
17 Quivi farò germogliare un corno a Davide; E terrò accesa una lampana al mio unto.
18 Io vestirò i suoi nemici di vergogna; E la sua benda reale fiorirà sopra lui
1 Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
2 Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
3 Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
4 Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
5 Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
6 Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
7 Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
8 Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
9 Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
10 Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
11 Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
12 Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
13 Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
14 Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
15 Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
16 A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
17 Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
18 Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.