1 Salmo di Davide O SIGNORE, io levo l’anima mia a te.
2 Dio mio, io mi confido in te; fa’ che io non sia confuso, E che i miei nemici non facciano festa di me.
3 Ed anche che niuno di quelli che sperano in te sia confuso; Sien confusi quelli che si portano dislealmente senza cagione.
4 Signore, fammi conoscere le tue vie; Insegnami i tuoi sentieri.
5 Inviami nella tua verità, ed ammaestrami; Perciocchè tu sei l’Iddio della mia salute; Io ti attendo tuttodì.
6 Ricordati, Signore, delle tue compassioni, e delle tue benignità; Perciocchè sono ab eterno.
7 Non ridurti a memoria i peccati della mia giovanezza, Nè i miei misfatti; Secondo la tua benignità, ricordati di me, O Signore, per amore della tua bontà
8 Il Signore è buono e diritto; Perciò egli insegnerà la via a’ peccatori.
9 Egli invierà i mansueti nella dirittura, Ed insegnerà la sua via agli umili.
10 Tutte le vie del Signore son benignità e verità, Inverso quelli che guardano il suo patto e le sue testimonianze.
11 O Signore, per amor del tuo Nome, Perdonami la mia iniquità; perciocchè ella è grande.
12 Chi è l’uomo che tema il Signore? Egli gl’insegnerà la via ch’egli deve eleggere.
13 L’anima sua dimorerà per mezzo i beni, E la sua progenie erederà la terra.
14 Il Signore dà a conoscere il suo consiglio ed il suo patto A quelli che lo temono
15 I miei occhi son del continuo verso il Signore; Perciocchè egli trarrà i miei piedi della rete.
16 Riguarda a me, ed abbi pietà di me; Perciocchè io son solo ed afflitto.
17 Le angosce del mio cuore si sono aumentate; Trammi delle mie distrette.
18 Vedi la mia afflizione ed il mio affanno; E perdonami tutti i miei peccati.
19 Vedi i miei nemici; perciocchè son molti, E mi odiano d’un odio pieno di violenza.
20 Guarda l’anima mia, e riscuotimi; Fa’ che io non sia confuso; perciocchè io mi confido in te.
21 L’integrità e la dirittura mi guardino; Perciocchè io ho sperato in te.
22 O Dio, riscuoti Israele da tutte le sue tribolazioni
1 Žalm Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji.
2 Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou.
3 A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny.
4 Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, a stezkám svým vyuč mne.
5 Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého.
6 Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků.
7 Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, ale podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine.
8 Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své.
9 Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své.
10 Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a pravda těm, kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho.
11 Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká.
12 Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl?
13 Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě jeho dědičně obdrží zemi.
14 Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou.
15 Oči mé vždycky patří k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé.
16 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený.
17 Ssoužení srdce mého rozmnožují se, z úzkostí mých vyveď mne.
18 Viz trápení mé a bídu mou, a odpusť všecky hříchy mé.
19 Viz nepřátely mé, jak mnozí jsou, a nenávistí nešlechetnou nenávidí mne.
20 Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám.
21 Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám.
22 Vykup, ó Bože, Izraele ze všelijakých úzkostí jeho.