1 BEATI coloro che sono intieri di via, Che camminano nella Legge del Signore.

2 Beati coloro che guardano le sue testimonianze, Che lo cercano con tutto il cuore;

3 I quali eziandio non operano iniquità; Anzi camminano nelle sue vie

4 Tu hai ordinato che i tuoi comandamenti Sieno strettamente osservati.

5 Oh! sieno pure addirizzate le mie vie, Per osservare i tuoi statuti.

6 Allora io non sarò svergognato, Quando io riguarderò a tutti i tuoi comandamenti

7 Io ti celebrerò con dirittura di cuore, Quando io avrò imparate le leggi della tua giustizia.

8 Io osserverò i tuoi statuti; Non abbandonarmi del tutto

9 Come renderà il fanciullo la sua via pura? Prendendo guardia ad essa secondo la tua parola

10 Io ti ho cercato con tutto il mio cuore; Non lasciarmi deviar da’ tuoi comandamenti

11 Io ho riposta la tua parola nel mio cuore; Acciocchè io non pecchi contro a te

12 Tu sei benedetto, o Signore; Insegnami i tuoi statuti

13 Io ho colle mie labbra raccontate Tutte le leggi della tua bocca.

14 Io gioisco nella via delle tue testimonianze, Come per tutte le ricchezze del mondo.

15 Io ragiono de’ tuoi comandamenti, E riguardo a’ tuoi sentieri.

16 Io mi diletto ne’ tuoi statuti; Io non dimenticherò le tue parole

17 Fa’ del bene al tuo servitore, Ed io viverò, ed osserverò la tua parola

18 Apri gli occhi miei, ed io riguarderò Le maraviglie della tua Legge

19 Io son forestiere in terra; Non nascondermi i tuoi comandamenti

20 L’anima mia si stritola di affezione Alle tue leggi in ogni tempo

21 Tu sgridi i superbi maledetti Che deviano da’ tuoi comandamenti

22 Togli d’addosso a me il vituperio e lo sprezzo; Perciocchè io ho guardate le tue testimonianze

23 Eziandio, mentre i principi sedevano, e ragionavano contro a me, Il tuo servitore ha meditato ne’ tuoi statuti

24 Ed anche le tue testimonianze sono i miei diletti Ed i miei consiglieri

25 L’anima mia è attaccata alla polvere; Vivificami secondo la tua parola

26 Io ti ho narrate le mie vie, e tu mi hai risposto; Insegnami i tuoi statuti.

27 Fammi intender la via de’ tuoi comandamenti, Ed io ragionerò delle tue maraviglie

28 L’anima mia stilla di cordoglio; Sollevami secondo le tue parole.

29 Rimuovi da me la via della menzogna; E fammi dono della tua Legge

30 Io ho scelta la via della verità; Io mi son proposte le tue leggi.

31 Io mi son tenuto alle tue testimonianze; Signore, non lasciar che io sia confuso.

32 Correrò nella via de’ tuoi comandamenti, Quando tu mi avrai allargato il cuore

33 Insegnami, Signore, la via de’ tuoi statuti; Ed io la guarderò infino al fine.

34 Dammi intelletto, ed io guarderò la tua Legge; E l’osserverò con tutto il cuore

35 Conducimi per lo sentiero de’ tuoi comandamenti; Perciocchè io mi diletto in esso.

36 Inchina il mio cuore alle tue testimonianze, E non a cupidigia

37 Storna gli occhi miei, che non riguardino a vanità; Vivificami nelle tue vie

38 Attieni la tua parola al tuo servitore, Il quale è tutto intento al tuo timore

39 Rimuovi da me il mio vituperio, del quale io temo; Perciocchè le tue leggi son buone

40 Ecco, io desidero affettuosamente i tuoi comandamenti; Vivificami nella tua giustizia

41 Ed avvenganmi le tue benignità, o Signore; E la tua salute, secondo la tua parola.

42 Ed io risponderò a colui che mi fa vituperio; Perciocchè io mi confido nella tua parola

43 E non ritrarmi del tutto dalla bocca la parola della verità; Perciocchè io spero nelle tue leggi.

44 Ed io osserverò la tua Legge del continuo, In sempiterno

45 E camminerò al largo; Perciocchè io ho ricercati i tuoi comandamenti.

46 E parlerò delle tue testimonianze davanti ai re, E non sarò svergognato.

47 E mi diletterò ne’ tuoi comandamenti, I quali io amo.

48 Ed alzerò le palme delle mie mani a’ tuoi comandamenti, i quali io amo; E mediterò ne’ tuoi statuti

49 Ricordati della parola detta al tuo servitore, Sopra la quale tu mi hai fatto sperare

50 Questa è la mia consolazione nella mia afflizione, Che la tua parola mi ha vivificato

51 I superbi mi hanno grandemente schernito; Ma io non mi sono stornato dalla tua Legge

52 Signore, io mi son ricordato de’ tuoi giudicii ab antico; E mi son consolato

53 Tremito mi occupa, per gli empi Che abbandonano la tua Legge

54 I tuoi statuti sono stati i miei cantici Nella dimora de’ miei pellegrinaggi

55 O Signore, di notte io mi son ricordato del tuo Nome, Ed ho osservata la tua Legge.

56 Questo mi è avvenuto, Perciocchè io ho guardati i tuoi comandamenti

57 Il Signore è la mia parte; Io ho detto di osservare le tue parole

58 Io ti ho supplicato con tutto il cuore; Abbi pietà di me, secondo la tua parola

59 Io ho fatta ragione delle mie vie; Ed ho rivolti i miei piedi alle tue testimonianze.

60 Io mi sono affrettato, e non mi sono indugiato D’osservare i tuoi comandamenti

61 Schiere d’empi mi hanno predato; Ma però non ho dimenticata la tua Legge

62 Io mi levo a mezzanotte, per celebrarti, Per le leggi della tua giustizia

63 Io son compagno di tutti quelli che ti temono, Ed osservano i tuoi comandamenti

64 Signore, la terra è piena della tua benignità; Insegnami i tuoi statuti

65 Signore, tu hai usata beneficenza inverso il tuo servitore, Secondo la tua parola.

66 Insegnami buon senno ed intendimento; Perciocchè io credo a’ tuoi comandamenti

67 Avanti che io fossi afflitto, io andava errando; Ma ora osservo la tua parola

68 Tu sei buono e benefattore; Insegnami i tuoi statuti

69 I superbi hanno acconciate delle bugie contro a me; Ma io con tutto il cuore guarderò i tuoi comandamenti.

70 Il cuor loro è condenso come grasso; Ma io mi diletto nella tua Legge

71 Egli è stato buono per me, che io sono stato afflitto; Acciocchè io impari i tuoi statuti

72 La Legge della tua bocca mi è migliore Che le migliaia d’oro e d’argento

73 Le tue mani mi hanno fatto e formato; Dammi intelletto, ed io imparerò i tuoi comandamenti

74 Quelli che ti temono mi vedranno, e si rallegreranno; Perciocchè io ho sperato nella tua parola

75 O Signore, io so che i tuoi giudicii non sono altro che giustizia; E che ciò che mi hai afflitto è stato fedeltà

76 Deh! sia la tua benignità per consolarmi, Secondo la tua parola, detta al tuo servitore.

77 Avvenganmi le tue misericordie, acciocchè io viva; Perciocchè la tua Legge è ogni mio diletto

78 Sien confusi i superbi, perciocchè a torto mi sovvertono; Ma io medito ne’ tuoi comandamenti.

79 Rivolgansi a me quelli che ti temono. E quelli che conoscono le tue testimonianze

80 Sia il mio cuore intiero ne’ tuoi statuti; Acciocchè io non sia confuso

81 L’anima mia vien meno dietro alla tua salute; Io spero nella tua parola.

82 Gli occhi miei vengono meno dietro alla tua parola, Dicendo: Quando mi consolerai tu?

83 Perciocchè io son divenuto come un otro al fumo; E pur non ho dimenticati i tuoi statuti

84 Quanti hanno da essere i giorni del tuo servitore? Quando farai giudicio sopra quelli che mi perseguitano?

85 I superbi mi hanno cavate delle fosse; Il che non è secondo la tua Legge.

86 Tutti i tuoi comandamenti son verità; Essi mi perseguitano a torto; soccorrimi.

87 Mi hanno pressochè distrutto ed atterrato; Ma io non ho abbandonati i tuoi comandamenti

88 Vivificami secondo la tua benignità, Ed io osserverò la testimonianza della tua bocca

89 O Signore, la tua parola è in eterno; Ella è stabile ne’ cieli.

90 La tua verità è per ogni età; Tu hai stabilita la terra, ed ella sta ferma.

91 Il cielo e la terra stanno anche oggi fermi, per li tuoi ordini, Perciocchè ogni cosa è al tuo servigio

92 Se la tua Legge non fosse stata ogni mio diletto, Io già sarei perito nella mia afflizione

93 Giammai non dimenticherò i tuoi comandamenti; Perciocchè per essi tu mi hai vivificato

94 Io son tuo, salvami; Perciocchè io ho ricercati i tuoi comandamenti

95 Gli empi mi hanno atteso, per farmi perire; Ma io ho considerate le tue testimonianze

96 Io ho veduto che tutte le cose le più perfette hanno fine; Ma il tuo comandamento è d’una grandissima distesa

97 Oh! quanto amo la tua Legge! Ella è la mia meditazione di tutti i giorni

98 Per li tuoi comandamenti tu mi rendi più savio che i miei nemici; Perciocchè quelli in perpetuo sono miei.

99 Io son più intendente che tutti i miei dottori; Perciocchè le tue testimonianze son la mia meditazione.

100 Io son più avveduto che i vecchi; Perciocchè io ho guardati i tuoi comandamenti

101 Io ho rattenuti i miei piedi da ogni sentiero malvagio; Acciocchè io osservi la tua parola

102 Io non mi sono stornato dalle tue leggi; Perciocchè tu mi hai ammaestrato

103 Oh! quanto son dolci le tue parole al mio palato! Son più dolci che miele alla mia bocca.

104 Io son divenuto avveduto per li tuoi comandamenti; Perciò, odio ogni sentiero di falsità

105 La tua parola è una lampana al mio piè, Ed un lume al mio sentiero

106 Io ho giurato, e l’atterrò, Di osservare le leggi della tua giustizia

107 Io son sommamente afflitto; O Signore, vivificami secondo la tua parola

108 Deh! Signore, gradisci le offerte volontarie della mia bocca, Ed insegnami le tue leggi

109 Io ho l’anima mia del continuo in palma di mano; E pur non ho dimenticata la tua Legge.

110 Gli empi mi hanno tesi de’ lacci; E pur non mi sono sviato da’ tuoi comandamenti

111 Le tue testimonianze son la mia eredità in perpetuo; Perciocchè esse son la letizia del mio cuore.

112 Io ho inchinato il mio cuore a mettere in opera i tuoi statuti, In perpetuo, infino al fine

113 Io odio i discorsi; Ma amo la tua Legge

114 Tu sei il mio nascondimento, ed il mio scudo; Io spero nella tua parola

115 Ritraetevi da me, maligni; Ed io guarderò i comandamenti del mio Dio

116 Sostienmi, secondo la tua parola, ed io viverò; E non rendermi confuso della mia speranza.

117 Confortami, ed io sarò salvato; E riguarderò del continuo a’ tuoi statuti

118 Tu calpesti tutti quelli che si sviano da’ tuoi statuti; Perciocchè la lor frode è una cosa falsa.

119 Tu riduci al niente tutti gli empi della terra, come schiume; Perciò io amo le tue testimonianze.

120 La mia carne si raccapriccia tutta per lo spavento di te; Ed io temo de’ tuoi giudicii

121 Io ho fatto ciò che è diritto e giusto; Non abbandonarmi a quelli che mi oppressano.

122 Da’ sicurtà per lo tuo servitore in bene, E non lasciar che i superbi mi oppressino

123 Gli occhi miei vengono meno dietro alla tua salute, Ed alla parola della tua giustizia

124 Opera inverso il tuo servitore secondo la tua benignità, Ed insegnami i tuoi statuti.

125 Io son tuo servitore; dammi intelletto; Acciocchè io possa conoscere le tue testimonianze

126 Egli è tempo che il Signore operi; Essi hanno annullata la tua Legge

127 Perciò io amo i tuoi comandamenti più che oro; Anzi più che oro finissimo.

128 Perciò approvo, come diritti, tutti i tuoi comandamenti intorno ad ogni cosa; Ed odio ogni sentiero di menzogna

129 Le tue testimonianze son cose maravigliose; Perciò l’anima mia le ha guardate

130 La dichiarazione delle tue parole allumina, E dà intelletto a’ semplici

131 Io ho aperta la bocca, ed ho ansato; Perciocchè io ho bramati i tuoi comandamenti

132 Riguarda a me, ed abbi pietà di me, Secondo ch’è ragionevole di fare inverso quelli che amano il tuo Nome

133 Ferma i miei passi nella tua parola; E non lasciare che alcuna iniquità signoreggi sopra me

134 Riscuotimi dall’oppressione degli uomini; Ed io osserverò i tuoi comandamenti

135 Fa’ rilucere il tuo volto sopra il tuo servitore;

136 Ed insegnami i tuoi statuti. Ruscelli d’acque mi scendono giù dagli occhi; Perciocchè la tua Legge non è osservata

137 O Signore, tu sei giusto, E i tuoi giudicii son diritti.

138 Tu hai strettamente comandata la giustizia, E la verità delle tue testimonianze

139 Il mio zelo mi consuma; Perciocchè i miei nemici hanno dimenticate le tue parole

140 La tua parola è sommamente purgata; E però il tuo servitore l’ama

141 Io son piccolo e sprezzato; Ma però non ho dimenticati i tuoi comandamenti

142 La tua giustizia è una giustizia eterna, E la tua Legge è verità

143 Tribolazione e distretta mi hanno colto; Ma i tuoi comandamenti sono i miei diletti.

144 Le tue testimonianze sono una giustizia eterna; Dammi intelletto, ed io viverò

145 Io ho gridato con tutto il cuore; rispondimi, Signore; Ed io guarderò i tuoi statuti.

146 Io ti ho invocato; salvami, Ed io osserverò le tue testimonianze

147 Io mi son fatto avanti all’alba, ed ho gridato; Io ho sperato nella tua parola.

148 Gli occhi miei prevengono le vigilie della notte. Per meditar nella tua parola

149 Ascolta la mia voce, secondo la tua benignità; O Signore, vivificami, secondo che tu hai ordinato

150 Quelli che vanno dietro a scelleratezza, E si sono allontanati dalla tua Legge, si sono accostati a me.

151 O Signore, tu sei vicino; E tutti i tuoi comandamenti son verità

152 Gran tempo è che io so questo delle tue testimonianze, Che tu le hai stabilite in eterno

153 Riguarda alla mia afflizione, e trammene fuori; Perciocchè io non ho dimenticata la tua Legge.

154 Dibatti la mia lite, e riscuotimi; Vivificami, secondo la tua parola

155 La salute è lungi dagli empi; Perciocchè non ricercano i tuoi statuti

156 Le tue misericordie son grandi, Signore; Vivificami secondo ciò che hai ordinato

157 I miei persecutori ed i miei nemici son molti; Ma io non mi sono deviato dalle tue testimonianze

158 Io ho veduti i disleali, e ne ho sentita gran noia; Perciocchè non osservano la tua parola

159 Vedi quanto amo i tuoi comandamenti! Signore, vivificami, secondo la tua benignità

160 La somma della tua parola è verità; E tutte le leggi della tua giustizia sono in eterno

161 I principi m’hanno perseguitato senza cagione; Ma il mio cuore ha spavento della tua parola

162 Io mi rallegro per la tua parola, Come una persona che avesse trovate grandi spoglie

163 Io odio ed abbomino la menzogna; Ma io amo la tua Legge

164 Io ti lodo sette volte il dì, Per li giudicii della tua giustizia

165 Quelli che amano la tua Legge godono di molta pace; E non vi è alcuno intoppo per loro

166 Signore, io ho sperato nella tua salute; Ed ho messi in opera i tuoi comandamenti

167 L’anima mia ha osservate le tue testimonianze; Ed io le ho grandemente amate.

168 Io ho osservati i tuoi comandamenti, e le tue testimonianze; Perciocchè tutte le mie vie sono nel tuo cospetto

169 Pervenga il mio grido al tuo cospetto, o Signore; Dammi intelletto, secondo la tua parola.

170 Venga la mia supplicazione in tua presenza; Riscuotimi, secondo la tua parola

171 Le mie labbra sgorgheranno lode, Quando tu mi avrai insegnati i tuoi statuti

172 La mia lingua ragionerà della tua parola; Perciocchè tutti i tuoi comandamenti son giustizia

173 Siami in aiuto la tua mano; Perciocchè io ho eletti i tuoi comandamenti.

174 Signore, io ho desiderata la tua salute; E la tua Legge è ogni mio diletto

175 Viva l’anima mia, ed ella ti loderà; E soccorranmi i tuoi ordinamenti

176 Io vo errando, come una pecora smarrita; cerca il tuo servitore; Perciocchè io non ho dimenticati i tuoi comandamenti

1 Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.

2 Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.

3 Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.

4 Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.

5 Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.

6 Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.

7 Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.

8 Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.

9 Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.

10 Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.

11 V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.

12 Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.

13 Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.

14 Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.

15 O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.

16 V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.

17 Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.

18 Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.

19 Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.

20 Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.

21 Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.

22 Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.

23 Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.

24 Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.

25 Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.

26 Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.

27 Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.

28 Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.

29 Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.

30 Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.

31 Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.

32 Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.

33 He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.

34 Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.

35 Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.

36 Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.

37 Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.

38 Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.

39 Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.

40 Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.

41 Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,

42 Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.

43 A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.

44 I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,

45 A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.

46 Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.

47 Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.

48 Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.

49 Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.

50 Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.

51 Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.

52 Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.

53 Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.

54 Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.

55 Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.

56 Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.

57 Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.

58 Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.

59 Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.

60 Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.

61 Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.

62 O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.

63 Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.

64 Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.

65 Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.

66 Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.

67 Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.

68 Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.

69 Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.

70 Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.

71 K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.

72 Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.

73 Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,

74 Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.

75 Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.

76 Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.

77 Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.

78 Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.

79 Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.

80 Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.

81 Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.

82 Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?

83 Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.

84 Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?

85 Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.

86 Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.

87 Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.

88 Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.

89 Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.

90 Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.

91 Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.

92 Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.

93 Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.

94 Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.

95 Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.

96 Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.

97 Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.

98 Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.

99 Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.

100 I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.

101 Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.

102 Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.

103 Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.

104 Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.

105 Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.

106 Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.

107 Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.

108 Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.

109 Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.

110 Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.

111 Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.

112 Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.

113 Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.

114 Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.

115 Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.

116 Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.

117 Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.

118 Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.

119 Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.

120 Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.

121 Ajin Činím soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.

122 Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.

123 Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.

124 Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.

125 Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.

126 Časť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.

127 Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.

128 A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.

129 Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.

130 Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.

131 Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.

132 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.

133 Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.

134 Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.

135 Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.

136 Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.

137 Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.

138 Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.

139 Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.

140 Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.

141 Maličký a opvržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.

142 Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.

143 Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.

144 Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.

145 Koph Z celého srdce volám, vyslyšiš mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.

146 K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.

147 Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.

148 Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.

149 Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.

150 Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.

151 Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.

152 Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.

153 Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.

154 Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.

155 Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.

156 Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.

157 Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.

158 Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.

159 Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.

160 Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.

161 Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.

162 Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.

163 Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.

164 Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.

165 Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.

166 Očekávám na spasení tvé, Hospodine,a přikázaní tvá vykonávám.

167 Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.

168 Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.

169 Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.

170 Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.

171 I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.

172 Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.

173 Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.

174 Toužím po spasení tvém, Hospodine,a zákon tvůj jest rozkoš má.

175 Živa bude duše má, a bude tě chváliti,a soudové tvoji budou mi na pomoc.

176 Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.