1 Salmo di Davide NON crucciarti per cagion de’ maligni; Non portare invidia a quelli che operano perversamente;

2 Perciocchè saran di subito ricisi come fieno, E si appasseranno come erbetta verde.

3 Confidati nel Signore, e fa’ bene; Tu abiterai nella terra, e vi pasturerai in confidanza.

4 E prendi il tuo diletto nel Signore, Ed egli ti darà le domande del tuo cuore.

5 Rimetti la tua via nel Signore; E confidati in lui, ed egli farà ciò che bisogna;

6 E produrrà fuori la tua giustizia, come la luce; E la tua dirittura, come il mezzodì

7 Attendi il Signore in silenzio; Non crucciarti per colui che prospera nella sua via, Per l’uomo che opera scelleratezza.

8 Rimanti dell’ira, e lascia il cruccio; Non isdegnarti, sì veramente, che tu venga a far male.

9 Perciocchè i maligni saranno sterminati; Ma coloro che sperano nel Signore possederanno la terra.

10 Fra breve spazio l’empio non sarà più; E se tu poni mente al suo luogo, egli non vi sarà più.

11 Ma i mansueti possederanno la terra, E gioiranno in gran pace.

12 L’empio fa delle macchinazioni contro al giusto, E digrigna i denti contro a lui.

13 Il Signore si riderà di lui; Perciocchè egli vede che il suo giorno viene.

14 Gli empi hanno tratta la spada, Ed hanno teso il loro arco, Per abbattere il povero afflitto ed il bisognoso; Per ammazzar quelli che camminano dirittamente.

15 La loro spada entrerà loro nel cuore, E gli archi loro saranno rotti.

16 Meglio vale il poco del giusto, Che l’abbondanza di molti empi.

17 Perciocchè le braccia degli empi saranno rotte; Ma il Signore sostiene i giusti.

18 Il Signore conosce i giorni degli uomini intieri; E la loro eredità sarà in eterno.

19 Essi non saran confusi nel tempo dell’avversità; E saranno saziati nel tempo della fame.

20 Ma gli empi periranno; Ed i nemici del Signore, come grasso d’agnelli, Saranno consumati, e andranno in fumo

21 L’empio prende in prestanza, e non rende; Ma il giusto largisce, e dona.

22 Perciocchè i benedetti dal Signore erederanno la terra; Ma i maledetti da lui saranno sterminati.

23 I passi dell’uomo, la cui via il Signore gradisce, Son da lui addirizzati.

24 Se cade, non è però atterrato; Perciocchè il Signore gli sostiene la mano.

25 Io sono stato fanciullo, e sono eziandio divenuto vecchio, E non ho veduto il giusto abbandonato, Nè la sua progenie accattare il pane.

26 Egli tuttodì dona e presta; E la sua progenie è in benedizione.

27 Ritratti dal male, e fa’ il bene; E tu sarai stanziato in eterno.

28 Perciocchè il Signore ama la dirittura, E non abbandonerà i suoi santi; Essi saranno conservati in eterno; Ma la progenie degli empi sarà sterminata.

29 I giusti erederanno la terra; Ed abiteranno in perpetuo sopra essa.

30 La bocca del giusto risuona sapienza, E la sua lingua pronunzia dirittura.

31 La Legge dell’Iddio suo è nel suo cuore; I suoi passi non vacilleranno.

32 L’empio spia il giusto, E cerca di ucciderlo.

33 Il Signore non glielo lascerà nelle mani, E non permetterà che sia condannato, quando sarà giudicato

34 Aspetta il Signore, e guarda la sua via, Ed egli t’innalzerà, acciocchè tu eredi la terra; Quando gli empi saranno sterminati, tu lo vedrai.

35 Io ho veduto l’empio possente, E che si distendeva come un verde lauro;

36 Ma egli è passato via; ed ecco, egli non è più; Ed io l’ho cercato, e non si è ritrovato.

37 Guarda l’integrità, e riguarda alla dirittura; Perciocchè vi è mercede per l’uomo di pace.

38 Ma i trasgressori saranno distrutti tutti quanti; Ogni mercede è ricisa agli empi.

39 Ma la salute de’ giusti è dal Signore; Egli è la lor fortezza nel tempo dell’afflizione;

40 Ed il Signore li aiuta e li libera; Li libera dagli empi, e li salva; Perciocchè hanno sperato in lui

1 Žalm Davidův. Nehněvej se příčinou zlostníků, nechtěj záviděti těm, kteříž páší nepravost.

2 Nebo jako tráva v náhle podťati budou, a jako zelená bylina uvadnou.

3 Doufej v Hospodina, a

4 Těš se v Hospodinu, a dá tobě žádosti srdce tvého.

5 Uval na Hospodina cestu svou, a slož v něm naději, onť zajisté všecko spraví.

6 A vyvedeť spravedlnost tvou jako světlo, a nevinu tvou jako poledne.

7 Mlčelivě se měj k Hospodinu, a očekávej na něj pečlivě. Nekormuť se příčinou toho, jemuž se daří na cestě jeho, příčinou člověka, kterýž provodí, cožkoli umyslil.

8 Pusť mimo sebe hněv, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle činiti chtěl.

9 Nebo zlostníci vypléněni budou, ale ti, kteříž očekávají na Hospodina, dědičně zemí vládnouti budou.

10 Po malé chvíli zajisté, anť bezbožníka nebude, a pohledíš na místo jeho, anť ho již není.

11 Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje.

12 Zle myslí bezbožník o spravedlivém, a škřipí na něj zuby svými,

13 Ale Hospodin směje se jemu; nebo vidí, že se přibližuje den jeho.

14 Vytrhujíť bezbožníci meč, a natahují lučiště své, aby porazili chudého a nuzného, aby hubili ty, kteříž jsou ctného obcování;

15 Ale meč jejich vejde v jejich srdce, a lučiště jejich budou polámána.

16 Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníků mnohých.

17 Nebo ramena bezbožných polámána budou, spravedlivé pak zdržuje Hospodin.

18 Znáť Hospodin dny upřímých, protož dědictví jejich na věky zůstane.

19 Nebudouť zahanbeni v čas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou;

20 Ale bezbožníci zahynou, a nepřátelé Hospodinovi, jak tuk beranů s dymem mizí, tak zmizejí.

21 Vypůjčuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost činí, a rozdává.

22 Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou, ale zlořečení od něho budou vypléněni.

23 Krokové člověka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají, a cestu jeho libuje.

24 Jestliže by upadl, neurazí se; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho.

25 Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba.

26 Každého dne milost činí, i půjčuje, a však símě jeho jest v požehnání.

27 Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky.

28 Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou; símě pak bezbožníků bude vypléněno.

29 Ale spravedliví ujmou zemi dědičně, a na věky v ní přebývati budou.

30 Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud.

31 Zákon Boha jeho jest v srdci jeho, pročež nepodvrtnou se nohy jeho.

32 Špehujeť bezbožník po spravedlivém, a hledá ho zahubiti;

33 Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho, aniž ho dopustí potupiti, když by souzen byl.

34 Očekávejž tedy na Hospodina, a ostříhej cesty jeho, a on tě povýší, abys dědičně obdržel zemi, z níž že vykořeněni budou bezbožníci, uhlédáš.

35 Viděl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom.

36 Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen.

37 Pozor měj na pobožného, a viz upřímého, žeť takového člověka poslední věci jsou potěšené,

38 Přestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou, a bezbožníci naposledy vyťati.

39 Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina, onť jest síla jejich v času ssoužení.

40 Spomáháť jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbožníků, a zachovává je; nebo doufají v něho.