1 VENITE, cantiamo lietamente al Signore; Giubiliamo alla Rocca della nostra salute.

2 Andiamogli incontro con lodi, Giubiliamogli con salmi.

3 Perciocchè il Signore è Dio grande, E Re grande sopra tutti gl’iddii.

4 Perciocchè egli tiene in mano le profondità della terra; E le altezze de’ monti sono sue.

5 Ed a lui appartiene il mare, perchè egli l’ha fatto; E l’asciutto, perchè le sue mani l’hanno formato.

6 Venite, adoriamo, ed inchiniamoci; Inginocchiamoci davanti al Signore che ci ha fatti

7 Perciocchè egli è il nostro Dio; E noi siamo il popolo del suo pasco, E la greggia della sua condotta.

8 Oggi, se udite la sua voce, Non indurate il vostro cuore, come in Meriba; Come al giorno di Massa, nel deserto;

9 Ove i padri vostri mi tentarono, Mi provarono, ed anche videro le mie opere.

10 Lo spazio di quarant’anni quella generazione mi fu di noia; Onde io dissi: Costoro sono un popolo sviato di cuore, E non conoscono le mie vie.

11 Perciò giurai nell’ira mia: Se entrano giammai nel mio riposo

1 Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho.

2 Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu.

3 Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král veliký nade všecky bohy,

4 V jehož rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou.

5 Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly.

6 Poďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším.

7 Onť jest zajisté Bůh náš, a my jsme lid pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes uslyšíte-li hlas jeho,

8 Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti,

9 Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé.

10 Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých.

11 Jimž jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.