1 א   הדו ליהוה כי-טוב    כי לעולם חסדו br

2 ב   יאמרו גאולי יהוה--    אשר גאלם מיד-צר br

3 ג   ומארצות קבצם    ממזרח וממערב מצפון ומים br

4 ד   תעו במדבר בישימון דרך    עיר מושב לא מצאו br

5 ה   רעבים גם-צמאים--    נפשם בהם תתעטף br

6 ו   ויצעקו אל-יהוה בצר להם    ממצוקותיהם יצילם br

7 ז   וידריכם בדרך ישרה--    ללכת אל-עיר מושב br

8 ח   יודו ליהוה חסדו    ונפלאותיו לבני אדם br

9 ט   כי-השביע נפש שקקה    ונפש רעבה מלא-טוב br

10 י   ישבי חשך וצלמות    אסירי עני וברזל br

11 יא   כי-המרו אמרי-אל    ועצת עליון נאצו br

12 יב   ויכנע בעמל לבם    כשלו ואין עזר br

13 יג   ויזעקו אל-יהוה בצר להם    ממצקותיהם יושיעם br

14 יד   יוציאם מחשך וצלמות    ומוסרותיהם ינתק br

15 טו   יודו ליהוה חסדו    ונפלאותיו לבני אדם br

16 טז   כי-שבר דלתות נחשת    ובריחי ברזל גדע br

17 יז   אולים מדרך פשעם    ומעונתיהם יתענו br

18 יח   כל-אכל תתעב נפשם    ויגיעו עד-שערי מות br

19 יט   ויזעקו אל-יהוה בצר להם    ממצקותיהם יושיעם br

20 כ   ישלח דברו וירפאם    וימלט משחיתותם br

21 כא   יודו ליהוה חסדו    ונפלאותיו לבני אדם br

22 כב   ויזבחו זבחי תודה    ויספרו מעשיו ברנה br

23 כג ]   יורדי הים באניות    עשי מלאכה במים רבים br

24 כד ]   המה ראו מעשי יהוה    ונפלאותיו במצולה br

25 כה ]   ויאמר--ויעמד רוח סערה    ותרומם גליו br

26 כו ]   יעלו שמים ירדו תהומות    נפשם ברעה תתמוגג br

27 כז ]   יחוגו וינועו כשכור    וכל-חכמתם תתבלע br

28 כח ]   ויצעקו אל-יהוה בצר להם    וממצוקתיהם יוציאם br

29 כט   יקם סערה לדממה    ויחשו גליהם br

30 ל   וישמחו כי-ישתקו    וינחם אל-מחוז חפצם br

31 לא   יודו ליהוה חסדו    ונפלאותיו לבני אדם br

32 לב   וירוממוהו בקהל-עם    ובמושב זקנים יהללוהו br

33 לג   ישם נהרות למדבר    ומצאי מים לצמאון br

34 לד   ארץ פרי למלחה    מרעת יושבי בה br

35 לה   ישם מדבר לאגם-מים    וארץ ציה למצאי מים br

36 לו   ויושב שם רעבים    ויכוננו עיר מושב br

37 לז   ויזרעו שדות ויטעו כרמים    ויעשו פרי תבואה br

38 לח   ויברכם וירבו מאד    ובהמתם לא ימעיט br

39 לט   וימעטו וישחו--    מעצר רעה ויגון br

40 מ  ]   שפך בוז על-נדיבים    ויתעם בתהו לא-דרך br

41 מא   וישגב אביון מעוני    וישם כצאן משפחות br

42 מב   יראו ישרים וישמחו    וכל-עולה קפצה פיה br

43 מג   מי-חכם וישמר-אלה    ויתבוננו חסדי יהוה

1 Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.

2 Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,

3 A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.

4 Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.

5 Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.

6 Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,

7 A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.

8 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,

9 Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.

10 Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,

11 Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.

12 Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.

13 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.

14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.

15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,

16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.

17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.

18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.

19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.

20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.

21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,

22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.

23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,

24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.

25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.

26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.

27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.

28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.

29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.

30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.

31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.

32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.

33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,

34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.

35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.

36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.

37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.

38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.

39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,

40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.

41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.

42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.

43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?