1 א תפלה למשה איש-האלהים br אדני--מעון אתה היית לנו בדר ודר br
2 ב בטרם הרים ילדו-- ותחולל ארץ ותבל br ומעולם עד-עולם אתה אל br
3 ג תשב אנוש עד-דכא ותאמר שובו בני-אדם br
4 ד כי אלף שנים בעיניך-- כיום אתמול כי יעבר br ואשמורה בלילה br
5 ה זרמתם שנה יהיו בבקר כחציר יחלף br
6 ו בבקר יציץ וחלף לערב ימולל ויבש br
7 ז כי-כלינו באפך ובחמתך נבהלנו br
8 ח שת (שתה) עונתינו לנגדך עלמנו למאור פניך br
9 ט כי כל-ימינו פנו בעברתך כלינו שנינו כמו-הגה br
10 י ימי-שנותינו בהם שבעים שנה ואם בגבורת שמונים שנה-- br ורהבם עמל ואון br כי-גז חיש ונעפה br
11 יא מי-יודע עז אפך וכיראתך עברתך br
12 יב למנות ימינו כן הודע ונבא לבב חכמה br
13 יג שובה יהוה עד-מתי והנחם על-עבדיך br
14 יד שבענו בבקר חסדך ונרננה ונשמחה בכל-ימינו br
15 טו שמחנו כימות עניתנו שנות ראינו רעה br
16 טז יראה אל-עבדיך פעלך והדרך על-בניהם br
17 יז ויהי נעם אדני אלהינו-- עלינו br ומעשה ידינו כוננה עלינו ומעשה ידינו כוננהו
1 Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
2 Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
3 Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
4 Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
5 Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
6 Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
7 Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.
8 Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
9 Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
10 Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
11 Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
12 Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
13 Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
14 Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
15 Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
16 Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
17 Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.