1 א לדוד אל-תתחר במרעים אל-תקנא בעשי עולה br
2 ב כי כחציר מהרה ימלו וכירק דשא יבולון br
3 ג בטח ביהוה ועשה-טוב שכן-ארץ ורעה אמונה br
4 ד והתענג על-יהוה ויתן-לך משאלת לבך br
5 ה גול על-יהוה דרכך ובטח עליו והוא יעשה br
6 ו והוציא כאור צדקך ומשפטך כצהרים br
7 ז דום ליהוה-- והתחולל-לו br אל-תתחר במצליח דרכו באיש עשה מזמות br
8 ח הרף מאף ועזב חמה אל-תתחר אך-להרע br
9 ט כי-מרעים יכרתון וקוי יהוה המה יירשו-ארץ br
10 י ועוד מעט ואין רשע והתבוננת על-מקומו ואיננו br
11 יא וענוים יירשו-ארץ והתענגו על-רב שלום br
12 יב זמם רשע לצדיק וחרק עליו שניו br
13 יג אדני ישחק-לו כי-ראה כי-יבא יומו br
14 יד חרב פתחו רשעים-- ודרכו קשתם br להפיל עני ואביון לטבוח ישרי-דרך br
15 טו חרבם תבוא בלבם וקשתותם תשברנה br
16 טז טוב-מעט לצדיק-- מהמון רשעים רבים br
17 יז כי זרועות רשעים תשברנה וסומך צדיקים יהוה br
18 יח יודע יהוה ימי תמימם ונחלתם לעולם תהיה br
19 יט לא-יבשו בעת רעה ובימי רעבון ישבעו br
20 כ כי רשעים יאבדו ואיבי יהוה כיקר כרים כלו בעשן כלו br
21 כא לוה רשע ולא ישלם וצדיק חונן ונותן br
22 כב כי מברכיו יירשו ארץ ומקלליו יכרתו br
23 כג מיהוה מצעדי-גבר כוננו ודרכו יחפץ br
24 כד כי-יפל לא-יוטל כי-יהוה סומך ידו br
25 כה נער הייתי-- גם-זקנתי br ולא-ראיתי צדיק נעזב וזרעו מבקש-לחם br
26 כו כל-היום חונן ומלוה וזרעו לברכה br
27 כז סור מרע ועשה-טוב ושכן לעולם br
28 כח כי יהוה אהב משפט ולא-יעזב את-חסידיו לעולם נשמרו br וזרע רשעים נכרת br
29 כט צדיקים יירשו-ארץ וישכנו לעד עליה br
30 ל פי-צדיק יהגה חכמה ולשונו תדבר משפט br
31 לא תורת אלהיו בלבו לא תמעד אשריו br
32 לב צופה רשע לצדיק ומבקש להמיתו br
33 לג יהוה לא-יעזבנו בידו ולא ירשיענו בהשפטו br
34 לד קוה אל-יהוה ושמר דרכו וירוממך לרשת ארץ br בהכרת רשעים תראה br
35 לה ראיתי רשע עריץ ומתערה כאזרח רענן br
36 לו ויעבר והנה איננו ואבקשהו ולא נמצא br
37 לז שמר-תם וראה ישר כי-אחרית לאיש שלום br
38 לח ופשעים נשמדו יחדו אחרית רשעים נכרתה br
39 לט ותשועת צדיקים מיהוה מעוזם בעת צרה br
40 מ ויעזרם יהוה ויפלטם יפלטם מרשעים ויושיעם--כי-חסו בו
1 Žalm Davidův. Nehněvej se příčinou zlostníků, nechtěj záviděti těm, kteříž páší nepravost.
2 Nebo jako tráva v náhle podťati budou, a jako zelená bylina uvadnou.
3 Doufej v Hospodina, a
4 Těš se v Hospodinu, a dá tobě žádosti srdce tvého.
5 Uval na Hospodina cestu svou, a slož v něm naději, onť zajisté všecko spraví.
6 A vyvedeť spravedlnost tvou jako světlo, a nevinu tvou jako poledne.
7 Mlčelivě se měj k Hospodinu, a očekávej na něj pečlivě. Nekormuť se příčinou toho, jemuž se daří na cestě jeho, příčinou člověka, kterýž provodí, cožkoli umyslil.
8 Pusť mimo sebe hněv, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle činiti chtěl.
9 Nebo zlostníci vypléněni budou, ale ti, kteříž očekávají na Hospodina, dědičně zemí vládnouti budou.
10 Po malé chvíli zajisté, anť bezbožníka nebude, a pohledíš na místo jeho, anť ho již není.
11 Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje.
12 Zle myslí bezbožník o spravedlivém, a škřipí na něj zuby svými,
13 Ale Hospodin směje se jemu; nebo vidí, že se přibližuje den jeho.
14 Vytrhujíť bezbožníci meč, a natahují lučiště své, aby porazili chudého a nuzného, aby hubili ty, kteříž jsou ctného obcování;
15 Ale meč jejich vejde v jejich srdce, a lučiště jejich budou polámána.
16 Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníků mnohých.
17 Nebo ramena bezbožných polámána budou, spravedlivé pak zdržuje Hospodin.
18 Znáť Hospodin dny upřímých, protož dědictví jejich na věky zůstane.
19 Nebudouť zahanbeni v čas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou;
20 Ale bezbožníci zahynou, a nepřátelé Hospodinovi, jak tuk beranů s dymem mizí, tak zmizejí.
21 Vypůjčuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost činí, a rozdává.
22 Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou, ale zlořečení od něho budou vypléněni.
23 Krokové člověka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají, a cestu jeho libuje.
24 Jestliže by upadl, neurazí se; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho.
25 Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba.
26 Každého dne milost činí, i půjčuje, a však símě jeho jest v požehnání.
27 Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky.
28 Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou; símě pak bezbožníků bude vypléněno.
29 Ale spravedliví ujmou zemi dědičně, a na věky v ní přebývati budou.
30 Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud.
31 Zákon Boha jeho jest v srdci jeho, pročež nepodvrtnou se nohy jeho.
32 Špehujeť bezbožník po spravedlivém, a hledá ho zahubiti;
33 Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho, aniž ho dopustí potupiti, když by souzen byl.
34 Očekávejž tedy na Hospodina, a ostříhej cesty jeho, a on tě povýší, abys dědičně obdržel zemi, z níž že vykořeněni budou bezbožníci, uhlédáš.
35 Viděl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom.
36 Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen.
37 Pozor měj na pobožného, a viz upřímého, žeť takového člověka poslední věci jsou potěšené,
38 Přestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou, a bezbožníci naposledy vyťati.
39 Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina, onť jest síla jejich v času ssoužení.
40 Spomáháť jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbožníků, a zachovává je; nebo doufají v něho.