1 Pildele lui Solomon, fiul lui David, împăratul lui Israel,
2 pentru cunoaşterea înţelepciunii şi învăţăturii, pentru înţelegerea cuvintelor minţii;
3 pentru căpătarea învăţăturilor de bun simţ, de dreptate, de judecată şi de nepărtinire;
4 ca să dea celor neîncercaţi agerime de minte, tînărului cunoştinţă şi chibzuinţă, -
5 să asculte însă şi înţeleptul, şi îşi va mări ştiinţa, şi cel priceput, şi va căpăta iscusinţă-
6 pentru prinderea înţelesului unei pilde sau al unui cuvînt adînc, înţelesul cuvintelor înţelepţilor şi al cuvintelor lor cu tîlc.
7 Frica Domnului este începutul ştiinţei; dar nebunii nesocotesc înţelepciunea şi învăţătura.
8 Ascultă, fiule, învăţătura tatălui tău, şi nu lepăda îndrumările mamei tale!
9 Căci ele sînt o cunună plăcută pe capul tău, şi un lanţ de aur la gîtul tău.
10 Fiule, dacă nişte păcătoşi vor să te amăgească, nu te lăsa cîştigat de ei!
11 Dacă-ţi vor zice: ,,Vino cu noi! Haidem să întindem curse ca să vărsăm sînge, să întindem fără temei laţuri celui nevinovat;
12 haidem să -i înghiţim de vii, ca locuinţa morţilor, şi întregi, ca pe cei ce se pogoară în groapă;
13 vom găsi tot felul de lucruri scumpe, şi ne vom umplea casele cu pradă;
14 vei avea şi tu partea ta la fel cu noi, o pungă vom avea cu toţii!`` -
15 fiule, să nu porneşti la drum cu ei, abate-ţi piciorul de pe cărarea lor!
16 Căci picioarele lor aleargă la rău, şi se grăbesc să verse sînge.
17 Dar degeaba se aruncă laţul înaintea ochilor tuturor păsărilor;
18 căci ei întind curse tocmai împotriva sîngelui lor, şi sufletului lor îşi întind ei laţuri.
19 Aceasta este soarta tuturor celor lacomi de cîştig: lăcomia aduce pierderea celor ce se dedau la ea.
20 Înţelepciunea strigă pe uliţe, îşi înalţă glasul în pieţe:
21 strigă unde e zarva mai mare; la porţi, în cetate, îşi spune cuvintele ei:
22 ,,Pînă cînd veţi iubi prostia, proştilor? Pînă cînd le va plăcea batjocoritorilor batjocura, şi vor urî nebunii ştiinţa?
23 Întoarceţi-vă să ascultaţi mustrările mele! Iată, voi turna duhul meu peste voi, vă voi face cunoscut cuvintele mele...
24 Fiindcă eu chem şi voi vă împotriviţi, fiindcă îmi întind mîna şi nimeni ia seama,
25 fiindcă lepădaţi toate sfaturile mele, şi nu vă plac mustrările mele,
26 de aceea şi eu, voi rîde cînd veţi fi în vreo nenorocire, îmi voi bate joc de voi cînd vă va apuca groaza,
27 cînd vă va apuca groaza ca o furtună, şi cînd vă va învălui nenorocirea ca un vîrtej, cînd va da peste voi necazul şi strîmtorarea.
28 Atunci mă vor chema, şi nu voi răspunde; mă vor căuta, şi nu mă vor găsi.
29 Pentrucă au urît ştiinţa, şi n'au ales frica Domnului,
30 pentrucă n'au iubit sfaturile mele, şi au nesocotit toate mustrările mele.
31 De aceea se vor hrăni cu roada umbletelor lor, şi se vor sătura cu sfaturile lor.
32 Căci împotrivirea proştilor îi ucide, şi liniştea nebunilor îi pierde;
33 dar cel ce m'ascultă va locui fără grijă, va trăi liniştit şi fără să se teamă de vreun rău.
1 Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
2 Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
3 K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
4 Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
5 Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
6 K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
7 Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
8 Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
9 Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
10 Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
11 Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
12 Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy;
13 Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
14 Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
15 Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
16 Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
17 Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
18 Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
19 Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
20 Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
21 V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
22 Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
23 Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
24 Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
25 Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
26 Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
27 Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
28 Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
29 Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
30 Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
31 Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
32 Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
33 Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.