1 Fiule, nu uita învăţăturile mele, şi păstrează în inima ta sfaturile mele!
2 Căci ele îţi vor lungi zilele şi anii vieţii tale, şi-ţi vor aduce multă pace.
3 Să nu te părăsească bunătatea şi credincioşia: leagă-ţi-le la gît, scrie-le pe tăbliţa inimii tale.
4 Şi astfel vei căpăta trecere şi minte sănătoasă, înaintea lui Dumnezeu şi înaintea oamenilor.
5 Încrede-te în Domnul din toată inima ta, şi nu te bizui pe înţelepciunea ta!
6 Recunoaşte -L în toate căile tale, şi El îţi va netezi cărările.
7 Nu te socoti singur înţelept; teme-te de Domnul, şi abate-te de la rău!
8 Aceasta va aduce sănătate trupului tău, şi răcorire oaselor tale.
9 Cinsteşte pe Domnul cu averile tale, şi cu cele dintîi roade din tot venitul tău:
10 căci atunci grînarele îţi vor fi pline de belşug, şi teascurile tale vor geme de must.
11 Fiule, nu dispreţui mustrarea Domnului, şi nu te mîhni de pedepsele Lui.
12 Căci Domnul mustră pe cine iubeşte, ca un părinte pe copilul pe care -l iubeşte!
13 Ferice de omul care găseşte înţelepciunea, şi de omul care capătă pricepere!
14 Căci cîştigul pe care -l aduce ea este mai bun decît al argintului, şi venitul adus de ea este mai de preţ decît aurul;
15 ea este mai de preţ decît mărgăritarele, şi toate comorile tale nu se pot asemui cu ea.
16 În dreapta ei este o viaţă lungă; în stînga ei, bogăţie şi slavă.
17 Căile ei sînt nişte căi plăcute, şi toate cărările ei sînt nişte cărări pacinice.
18 Ea este un pom de viaţă pentru cei ce o apucă, şi cei ce o au sînt fericiţi.
19 Prin înţelepciune a întemeiat Domnul pămîntul, şi prin pricepere a întărit El cerurile;
20 prin ştiinţa Lui s'au deschis Adîncurile, şi strecoară norii roua.
21 Fiule, să nu se depărteze învăţăturile acestea de ochii tăi: păstrează înţelepciunea şi chibzuinţa!
22 Căci ele vor fi viaţa sufletului tău, şi podoaba gîtului tău.
23 Atunci vei merge cu încredere pe drumul tău, şi piciorul nu ţi se va poticni.
24 Cînd te vei culca, vei fi fără teamă, şi cînd vei dormi, somnul îţi va fi dulce.
25 Nu te teme nici de spaimă năpraznică, nici de o năvălire din partea celor răi;
26 căci Domnul va fi nădejdea ta, şi El îţi va păzi piciorul de cădere.
27 Nu opri o binefacere celui ce are nevoie de ea, cînd poţi s'o faci.
28 Nu zice aproapelui tău: ,,Du-te şi vino iarăş; îţi voi da mîne!`` cînd ai de unde să dai.
29 Nu gîndi rău împotriva aproapelui tău, cînd locuieşte liniştit lîngă tine.
30 Nu te certa fără pricină cu cineva, cînd nu ţi -a făcut nici un rău.
31 Nu pizmui pe omul asupritor, şi nu alege niciuna din căile lui!
32 Căci Domnul urăşte pe oamenii stricaţi, dar este prieten cu cei fără prihană.
33 Blestemul Domnului este în casa celui rău, dar locuinţa celor neprihăniţi o binecuvintează.
34 Cînd are a face cu cei batjocoritori, Îşi bate joc de ei, dar celor smeriţi le dă har.
35 Înţelepţii vor moşteni slava, dar partea celor nebuni este ruşinea.
1 Synu můj, na učení mé nezapomínej, ale přikázaní mých nechať ostříhá srdce tvé.
2 Dlouhosti zajisté dnů, i let života i pokoje přidadí tobě.
3 Milosrdenství a pravda nechť neopouštějí tě, přivaž je k hrdlu svému, napiš je na tabuli srdce svého,
4 A nalezneš milost a prospěch výborný před Bohem i lidmi.
5 Doufej v Hospodina celým srdcem svým, na rozumnost pak svou nezpoléhej.
6 Na všech cestách svých snažuj se jej poznávati, a onť spravovati bude stezky tvé.
7 Nebývej moudrý sám u sebe; boj se Hospodina, a odstup od zlého.
8 Toť bude zdraví životu tvému, a rozvlažení kostem tvým.
9 Cti Hospodina z statku svého, a z nejpřednějších věcí všech úrod svých,
10 A naplněny budou stodoly tvé hojností, a presové tvoji mstem oplývati budou.
11 Kázně Hospodinovy, synu můj, nezamítej, aniž sobě oškliv domlouvání jeho.
12 Nebo kohož miluje Hospodin, tresce, a to jako otec syna, jejž libuje.
13 Blahoslavený člověk nalézající moudrost, a člověk vynášející opatrnost.
14 Lépeť jest zajisté těžeti jí, nežli těžeti stříbrem, anobrž nad výborné zlato užitek její.
15 Dražší jest než drahé kamení, a všecky nejžádostivější věci tvé nevrovnají se jí.
16 Dlouhost dnů v pravici její, a v levici její bohatství a sláva.
17 Cesty její cesty utěšené, a všecky stezky její pokojné.
18 Stromem života jest těm, kteříž jí dosahují, a kteříž ji mají, blahoslavení jsou.
19 Hospodin moudrostí založil zemi, utvrdil nebesa opatrností.
20 Uměním jeho propasti protrhují se, a oblakové vydávají rosu.
21 Synu můj, nechť neodcházejí ty věci od očí tvých, ostříhej zdravého naučení a prozřetelnosti.
22 I budeť to životem duši tvé, a ozdobou hrdlu tvému.
23 Tehdy choditi budeš bezpečně cestou svou, a v nohu svou neurazíš se.
24 Když lehneš, nebudeš se strašiti, ale odpočívati budeš, a bude libý sen tvůj.
25 Nelekneš se strachu náhlého, ani zpuštění bezbožníků, když přijde.
26 Nebo Hospodin bude doufání tvé, a ostříhati bude nohy tvé, abys nebyl lapen.
27 Nezadržuj dobrodiní potřebujícím, když s to býti můžeš, abys je činil.
28 Neříkej bližnímu svému: Odejdi, potom navrať se, a zítrať dám, maje to u sebe.
29 Neukládej proti bližnímu svému zlého, kterýž s tebou dověrně bydlí.
30 Nevaď se s člověkem bez příčiny, jestližeť neučinil zlého.
31 Nechtěj záviděti muži dráči, aniž zvoluj které cesty jeho.
32 Nebo ohavností jest Hospodinu převrácenec, ale s upřímými tajemství jeho.
33 Zlořečení Hospodinovo jest v domě bezbožníka, ale příbytku spravedlivých žehná:
34 Poněvadž posměvačům on se posmívá, pokorným pak dává milost.
35 Slávu moudří dědičně obdrží, ale blázny hubí pohanění.