1 Un fiu înţelept ascultă învăţătura tatălui său, dar batjocoritorul n'ascultă mustrarea. -
2 Prin rodul gurii ai parte de bine, dar cei stricaţi au parte de sîlnicie. -
3 Cine-şi păzeşte gura, îşi păzeşte sufletul; cine-şi deschide buzele mari aleargă spre pieirea lui. -
4 Leneşul doreşte mult, şi totuş, n'are nimic, dar cei harnici se satură. -
5 Cel neprihănit urăşte cuvintele mincinoase, dar cel rău se face urît şi se acoperă de ruşine. -
6 Neprihănirea păzeşte pe cel nevinovat, dar răutatea aduce pierzarea păcătosului. -
7 Unul face pe bogatul, şi n'are nimic, altul face pe săracul, şi are totuş mari avuţii, -
8 Omul cu bogăţia lui îşi răscumpără viaţa, dar săracul n'ascultă mustrarea. -
9 Lumina celor neprihăniţi arde voioasă, dar candela celor răi se stinge. -
10 Prin mîndrie se aţîţă numai certuri, dar înţelepciunea este cu cel ce ascultă sfaturile. -
11 Bogăţia cîştigată fără trudă scade, dar ce se strînge încetul cu încetul, creşte. -
12 O nădejde amînată îmbolnăveşte inima, dar o dorinţă împlinită este un pom de viaţă. -
13 Cine nesocoteşte Cuvîntul Domnului se pierde, dar cine se teme de poruncă este răsplătit. -
14 Învăţătura înţeleptului este un izvor de viaţă, ca să abată pe om din cursele morţii. -
15 O minte sănătoasă cîştigă bunăvoinţă, dar calea celor stricaţi este pietroasă. -
16 Orice om chibzuit lucrează cu cunoştinţă, dar nebunul îşi dă la iveală nebunia. -
17 Un sol rău cade în nenorocire, dar un sol credincios aduce tămăduire. -
18 Sărăcia şi ruşinea sînt partea celui ce leapădă certarea, dar cel ce ia seama la mustrare este pus în cinste. -
19 Împlinirea unei dorinţe este dulce sufletului, dar celor nebuni le este urît să se lase de rău. -
20 Cine umblă cu înţelepţii se face înţelept, dar cui îi place să se însoţească cu nebunii o duce rău. -
21 Nenorocirea urmăreşte pe cei ce păcătuiesc, dar cei neprihăniţi vor fi răsplătiţi cu fericire.
22 Omul de bine lasă moştenitori pe copiii copiilor săi, dar bogăţiile păcătosului sînt păstrate pentru cel neprihănit. -
23 Ogorul pe care -l desţelineşte săracul dă o hrană îmbelşugată, dar mulţi pier din pricina nedreptăţii lor. -
24 Cine cruţă nuiaua, urăşte pe fiul său, dar cine -l iubeşte, îl pedepseşte îndată. -
25 Cel neprihănit mănîncă pînă se satură, dar pîntecele celor răi duce lipsă. -
1 Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
2 Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
3 Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
4 Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
5 Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
6 Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
7 Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
8 Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
9 Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
10 Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
11 Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
12 Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
13 Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
14 Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
15 Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
16 Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
17 Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
18 Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
19 Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
20 Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
21 Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
22 Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
23 Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
24 Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
25 Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.