1 Vinul este batjocoritor, băuturile tari sînt gălăgioase; oricine se îmbată cu ele nu este înţelept. -
2 Frica pe care o însuflă împăratul este ca răcnetul unui leu, cine îl supără, păcătuieşte împotriva sa însuş. -
3 Este o cinste pentru om să se ferească de certuri; dar orice nebun se lasă stăpînit de aprindere. -
4 Toamna, leneşul nu ară; la secerat, ar vea să strîngă roade, dar nu este nimic! -
5 Sfaturile în inima omului sînt ca nişte ape adînci, dar omul priceput ştie să scoată din ele. -
6 Mulţi oameni îşi trîmbiţează bunătatea; dar cine poate găsi un om credincios? -
7 Cel neprihănit umblă în neprihănirea lui; ferice de copiii lui după el! -
8 Împăratul, care şade pe scaunul de domnie al dreptăţii, risipeşte orice rău cu privirea lui. -
9 Cine poate zice: ,,Mi-am curăţit inima, sînt curat de păcatul meu?`` -
10 Două feluri de greutăţi şi două feluri de măsuri, sînt o scîrbă înaintea Domnului. -
11 Copilul lasă să se vadă încă din faptele lui dacă purtarea lui va fi curată şi fără prihană. -
12 Urechea care aude, şi ochiul care vede, şi pe una şi pe celalt, Domnul le -a făcut. -
13 Nu iubi somnul, căci vei ajunge sărac; deschide ochii, şi te vei sătura de pîne. -
14 ,,Rău! Rău!`` zice cumpărătorul, şi plecînd, se fericeşte. -
15 Este aur şi sînt multe mărgăritare; dar buzele înţelepte sînt un lucru scump. -
16 Ia -i haina, căci s'a pus chezaş pentru altul; şi ţine -l zălog pentru alţii. -
17 Pînea minciunii este dulce omului, dar mai pe urmă gura îi este plină de pietriş. -
18 Planurile se pun la cale prin sfat! Fă războiul cu chibzuinţă. -
19 Cine umblă cu bîrfeli dă pe faţă lucrurile ascunse; şi cu cel ce nu-şi poate ţinea gura să nu te amesteci. -
20 Dacă cineva blăstămă pe tatăl său şi pe mamă-sa, i se va stinge lumina în mijlocul întunerecului. -
21 O moştenire repede cîştigată dela început, nu va fi binecuvîntată la sfîrşit. -
22 Nu zice: ,,Îi voi întoarce eu răul!`` Nădăjduieşte în Domnul, şi El te va ajuta. -
23 Domnul urăşte două feluri de greutăţi, şi cîntarul mincinos nu este un lucru bun. -
24 Domnu îndreaptă paşii omului, dar ce înţelege omul din calea sa? -
25 Este o cursă pentru om să facă în pripă o făgăduinţă sfîntă, şi abea după ce a făcut juruinţa să se gîndească. -
26 Un împărat înţelept vîntură pe cei răi, şi trece cu roata peste ei. -
27 Suflarea omului este o lumină a Domnului, care pătrunde pînă în fundul măruntaielor. -
28 Bunătatea şi credincioşia păzesc pe împărat, şi el îşi întăreşte scaunul de domnie prin bunătate. -
29 Slava tinerilor este tăria, dar podoaba bătrînilor sînt perii albi. -
30 Mijloacele de vindecare pentru cel rău sînt bătăile şi vînătăile pînă la rană. -
1 Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.
2 Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.
3 Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.
4 Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.
5 Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.
6 Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?
7 Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.
8 Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.
9 Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého?
10 Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.
11 Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.
12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.
13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.
14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.
15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.
16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.
17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.
18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.
19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.
20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.
21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,
22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.
23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.
24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?
25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.
26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.
27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.
28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.
29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.
30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.