1 Cuvintele împăratului Lemuel. Învăţătura pe care i -o dădea mamă-sa.
2 Ce să-ţi spun, fiule? Ce să-ţi spun fiul trupului meu? Ce să-ţi spun, fiule, rodul juruinţelor mele?
3 Nu-ţi da femeilor vlaga, şi desmierdările tale celor ce pierd pe împăraţi.
4 Nu se cade împăraţilor, Lemuele, nu se cade împăraţilor să bea vin, nici voivozilor să umble după băuturi tari;
5 ca nu cumva, bînd, să uite legea, şi să calce drepturile tuturor celor nenorociţi.
6 Daţi băuturi tari celui ce piere, şi vin, celui cu sufletul amărît;
7 ca să bea să-şi uite sărăcia, şi să nu-şi mai aducă aminte de necazurile lui. -
8 Deschide-ţi gura pentru cel mut, pentru pricina tuturor celor părăsiţi!
9 Deschide-ţi gura, judecă cu dreptate, şi apără pe cel nenorocit şi pe cel lipsit.
10 Cine poate găsi o femeie cinstită? Ea este mai de preţ decît mărgăritarele.
11 Inima bărbatului se încrede în ea, şi nu duce lipsă de venituri.
12 Ea îi face bine, şi nu rău, în toate zilele vieţii sale.
13 Ea face rost de lînă şi de in, şi lucrează cu mîni harnice.
14 Ea este ca o corabie de negoţ; de departe îşi aduce pînea.
15 Ea se scoală cînd este încă noapte, şi dă hrană casei sale, şi împarte lucrul de peste zi slujnicelor sale.
16 Se gîndeşte la un ogor, şi -l cumpără; din rodul muncii ei sădeşte o vie. -
17 Ea îşi încinge mijlocul cu putere, şi îşi oţeleşte braţele.
18 Vede că munca îi merge bine, lumina ei nu se stinge noaptea.
19 Ea pune mîna pe furcă, şi degetele ei ţin fusul.
20 Ea îşi întinde mîna către cel nenorocit, îşi întinde braţul către cel lipsit.
21 Nu se teme de zăpadă pentru casa ei, căci toată casa ei este îmbrăcată cu cărmiziu.
22 Ea îşi face învelitori, are haine de in supţire şi purpură.
23 Bărbatul ei este bine văzut la porţi, cînd şade cu bătrînii ţării.
24 Ea face cămăşi, şi le vinde, şi dă cingători negustorului.
25 Ea este îmbrăcată cu tărie şi slavă, şi rîde de ziua de mîne.
26 Ea deschide gura cu înţelepciune, şi învăţături plăcute îi sînt pe limbă.
27 Ea veghează asupra celor ce se petrec în casa ei, şi nu mănîncă pînea lenevirii.
28 Fiii ei se scoală, şi o numesc fericită; bărbatul ei se scoală, şi -i aduce laude zicînd:
29 ,,Multe fete au o purtare cinstită, dar tu le întreci pe toate.``
30 Desmerdările sînt înşelătoare, şi frumuseţa este deşartă, dar femeia care se teme de Domnul va fi lăudată.
31 Răsplătiţi -o cu rodul muncii ei, şi faptele ei s'o laude la porţile cetăţii
1 Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
2 Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
3 Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
4 Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
5 Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
6 Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
7 Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
8 Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
9 Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
10 Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
11 Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
12 Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
13 Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
14 Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
15 Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
16 Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
17 Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
18 Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
19 Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
20 Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
21 Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
22 Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
23 Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
24 Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
25 Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
26 Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
27 Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
28 Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
29 Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
30 Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
31 Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.