1 律法既然是以后要来的美好事物的影子， 不是本体的真象， 就不能凭着每年献同样的祭品， 使那些进前来的人得到完全。
2 如果敬拜的人一次得洁净， 良心就不再觉得有罪， 那么， 献祭的事不是早就停止了吗？
3 可是那些祭品， 却使人每年都想起罪来，
4 因为公牛和山羊的血不能把罪除去。
5 所以， 基督到世上来的时候， 就说： "祭品和礼物不是你所要的， 你却为我预备了身体。
6 燔祭和赎罪祭， 不是你所喜悦的；
7 那时我说： ‘看哪！ 我来了， 经卷上已经记载我的事， 神啊！ 我来是要遵行你的旨意。’"
8 前面说： "祭品和礼物， 燔祭和赎罪祭， 不是你所要的， 也不是你所喜悦的。"这些都是按照律法献的；
9 接着又说： "看哪！ 我来了， 是要遵行你的旨意。"可见他废除那先前的， 为要建立那后来的。
10 我们凭着这旨意， 借着耶稣基督一次献上他的身体， 就已经成圣。
11 所有的祭司都是天天站着事奉， 多次献上同样的祭品， 那些祭品永远不能把罪除去。
12 唯有基督献上了一次永远有效的赎罪祭， 就在 神的右边坐下来。
13 此后， 只是等待 神把他的仇敌放在他的脚下， 作他的脚凳。
14 因为他献上了一次的祭， 就使那些成圣的人永远得到完全。
15 圣灵也向我们作见证， 因为后来他说过：
16 "主说： ‘在那些日子以后， 我要与他们所立的约是这样： 我要把我的律法放在他们的心思里面， 写在他们的心上。’"
17 又说： "我决不再记着他们的罪恶， 和不法的行为。"
18 这一切既然都赦免了， 就不必再为罪献祭了。
19 所以， 弟兄们！ 我们凭着耶稣的血， 可以坦然无惧地进入至圣所。
20 这进入的路， 是他给我们开辟的， 是一条通过幔子、又新又活的路， 这幔子就是他的身体。
21 我们既然有一位伟大的祭司治理 神的家，
22 我们良心的邪恶既然被洒净， 身体也用清水洗净了， 那么， 我们就应该怀着真诚的心和完备的信， 进到 神面前；
23 又应该坚持我们所宣认的盼望， 毫不动摇， 因为那应许我们的是信实的。
24 我们又应该彼此关心， 激发爱心， 勉励行善。
25 我们不可放弃聚会， 好像有些人的习惯一样； 却要互相劝勉。你们既然知道那日子临近， 就更应该这样。
26 如果我们领受了真理的知识以后， 还是故意犯罪， 就再没有留下赎罪的祭品了；
27 只好恐惧地等待着审判， 和那快要吞灭众仇敌的烈火。
28 如果有人干犯了摩西的律法， 凭着两三个证人， 他尚且得不到怜悯而死；
29 何况是践踏 神的儿子， 把那使他成圣的立约的血当作俗物， 又侮辱施恩的圣灵的人， 你们想想， 他不是应该受更严厉的刑罚吗？
30 因为我们知道谁说过： "伸冤在我， 我必报应。"又说： "主必定审判他自己的子民。"
31 落在永活的 神手里， 真是可怕的。
32 你们要回想从前的日子， 那时， 你们蒙了光照， 忍受了许多痛苦的煎熬；
33 有时在众人面前被辱骂， 遭患难； 有时却成了遭遇同样情形的人的同伴。
34 你们同情那些遭监禁的人； 你们的家业被抢夺的时候， 又以喜乐的心接受， 因为知道自己有更美长存的家业。
35 所以， 你们不可丢弃坦然无惧的心， 这样的心是带有大赏赐的。
36 你们还需要忍耐， 好使你们行完了 神的旨意， 可以领受所应许的。
37 因为： "还有一点点的时候， 那要来的就来， 并不迟延。
38 我的义人必因信得生， 如果他后退， 我的心就不喜悦他。"
39 但我们不是那些后退以致灭亡的人， 而是有信心以致保全生命的人。
1 Zákon zajisté, maje stín budoucího dobrého, a ne sám obraz pravý těch věcí, jednostejnými, kteréž po všecka léta obětují, obětmi nikdy nemůž přistupujících dokonalých učiniti.
2 Sic jinak zdaliž by již nepřestaly obětovány býti, protože by již neměli žádného svědomí z hříchu ti, jenž obětují, jsouce jednou očištěni?
3 Ale při těch obětech připomínání hříchů děje se každého roku.
4 Neboť možné není, aby krev býků a kozlů shladila hříchy.
5 Protož vcházeje na svět, dí: Obětí a darů nechtěl jsi, ale tělo jsi mi způsobil.
6 Zápalných obětí, ani obětí za hřích jsi neoblíbil.
7 Tehdy řekl jsem: Aj, jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně), abych činil, ó Bože, vůli tvou.
8 Pověděv napřed: Že obětí a darů, a zápalů, i obětí za hřích, (kteréž se podle Zákona obětují), nechtěl jsi, aniž jsi jich oblíbil,
9 Tehdy řekl: Aj, jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně) abych činil, ó Bože, vůli tvou. Ruší první, aby druhé ustanovil.
10 V kteréžto vůli posvěceni jsme skrze obětování těla Ježíše Krista jednou.
11 A všeliký zajisté kněz přístojí, na každý den službu konaje, a jednostejné často obětuje oběti, kteréž nikdy nemohou odjíti hříchů.
12 Ale tento, jednu obět obětovav za hříchy, vždycky sedí na pravici Boží,
13 Již dále očekávaje, až by položeni byli nepřátelé jeho za podnož noh jeho.
14 Nebo jednou obětí dokonalé učinil na věky ty , kteříž posvěceni bývají.
15 Svědčíť pak nám to i sám Duch svatý. Nebo prve pověděv:
16 Tatoť jest smlouva, kterouž učiním s nimi po těch dnech, praví Pán: Dám zákony své v srdce jejich, a na myslech jejich napíši je,
17 Za tím řekl: A na hříchy jejich, i na nepravosti jejich nikoli nezpomenu více.
18 Kdežť pak jest odpuštění jich, neníť potřebí více oběti za hřích.
19 Majíce tedy, bratří, plnou svobodu k vjíti do svatyně skrze krev Ježíšovu,
20 Tou cestou novou a živou, kterouž nám způsobil skrze oponu, to jest tělo své,
21 A majíce kněze velikého nad domem Božím,
22 Přistupmež s pravým srdcem, v plné jistotě víry, očištěná majíce srdce od svědomí zlého,
23 A umyté tělo vodou čistou, držmež nepochybné vyznání naděje; (nebo věrnýť jest ten, kterýž zaslíbil.)
24 A šetřme jedni druhých, k rozněcování se v lásce a dobrých skutcích,
25 Neopouštějíce společného shromáždění našeho, jako někteří obyčej mají, ale napomínajíce se, a to tím více, čímž více vidíte, že se ten den přibližuje.
26 Nebo jestliže bychom dobrovolně hřešili po přijetí známosti pravdy, nezůstávalo by již více oběti za hříchy,
27 Ale hrozné nějaké očekáváni soudu, a ohně prudká pálivost, kterýž žráti má protivníky.
28 Kdož by koli pohrdal Zákonem Mojžíšovým, bez lítosti pode dvěma neb třmi svědky umírá.
29 Což se vám zdá, jak přísnějšího trestání hoden jest ten, kdož by Syna Božího pošlapával a krev smlouvy, kterouž byl posvěcen, za nehodnou drahého vážení by měl, a duchu milosti potupu učinil?
30 Známeť zajisté toho, jenž řekl: Mně pomsta, já odplatím, praví Pán. A opět: Pán souditi bude lid svůj.
31 Hroznéť jest upadnouti v ruce Boha živého.
32 Rozpomeňtež se pak na předešlé dny, v nichžto osvíceni byvše, mnohý boj rozličných utrpení snášeli jste,
33 Buďto když jste byli i pohaněními i ssouženími jako divadlo učiněni, buďto účastníci učiněni byvše těch, kteříž tak zmítáni byli.
34 Nebo i vězení mého čitelni jste byli, a rozchvátání statků svých s radosti jste strpěli, vědouce, že v sobě máte lepší zboží nebeské a trvanlivé.
35 Protož neodmítejtež od sebe smělé doufanlivosti vaší, kterážto velikou má odplatu.
36 Než potřebíť jest vám trpělivosti, abyste vůli Boží činíce, dosáhli zaslíbení.
37 Nebo ještě velmi, velmi maličko, a aj, ten, kterýž přijíti má, přijde, a nebudeť meškati.
38 Spravedlivý pak z víry živ bude. Pakli by se kdo jinam obrátil, nezalibuje sobě duše má v něm.
39 Ale myť nejsme poběhlci k zahynutí, ale věřící k získání duše.