1 这麦基洗德就是撒冷王， 又是至高 神的祭司。亚伯拉罕杀败众王回来的时候， 麦基洗德迎接他， 并且给他祝福。
2 亚伯拉罕也把自己得来的一切， 拿出十分之一来给他。麦基洗德这名字翻译出来， 头一个意思就是"公义的王"； 其次是"撒冷王"， 就是"平安的王"的意思。
3 他没有父亲， 没有母亲， 没有族谱， 也没有生死的记录， 而是与 神的儿子相似， 永远作祭司。
4 你们想一想这人是多么伟大啊！ 祖先亚伯拉罕也要从上等的掳物中， 拿出十分之一来给了他。
5 那些领受祭司职分的利未子孙， 奉命按照律法向人民， 就是自己的弟兄， 收取十分之一； 虽然他们都是出于亚伯拉罕的。
6 可是那不与他们同谱系的麦基洗德， 反而收纳了亚伯拉罕的十分之一， 并且给这蒙受应许的人祝福。
7 向来都是位分大的给位分小的祝福， 这是毫无疑问的。
8 在这里， 收取十分之一的， 都是必死的； 但在那里， 收纳十分之一的， 却被证实是一位活着的。
9 并且可以这样说， 连那收取十分之一的利未， 也透过亚伯拉罕缴纳了十分之一。
10 因为麦基洗德迎接亚伯拉罕的时候， 利未还在他祖先的身体里面。
11 这样看来， 如果借着利未人的祭司制度能达到完全的地步（人民是在这制度下领受律法的）， 为什么还需要照着麦基洗德的体系， 另外兴起一位祭司， 而不照着亚伦的体系呢？
12 祭司的制度既然更改了， 律法也必须更改。
13 因为这些话所指的那位， 原是属于另外一个支派的， 这支派向来没有人在祭坛前供职。
14 我们的主明明是从犹大支派出来的， 关于这个支派， 摩西并没有提及祭司的事。
15 如果有另一位像麦基洗德那样的祭司兴起来， 那么， 这里所说的就更明显了。
16 他成了祭司， 不是按着律法上肉身的条例， 却是按着不能毁坏的生命的大能。
17 因为有为他作证的说： "你永远作祭司， 是照着麦基洗德的体系。"
18 一方面， 从前的条例因为软弱， 没有用处， 就废弃了；
19 （因为律法从来没有使什么得到完全， ）另一方面， 它却带来了更美的盼望， 借着这盼望， 我们就可以亲近 神。
20 此外， 还有关于誓言的事。其他成为祭司的， 并不是用誓言立的；
21 只有耶稣是用誓言立的， 因为那立他的对他说： "主已经起了誓， 决不改变， 你永远作祭司。"
22 耶稣既然是用誓言立的， 就成了更美好的约的保证。
23 一方面， 从前那些作祭司的， 因为受死亡的限制， 不能长久留任， 所以人数众多。
24 另一方面， 因为耶稣是永远长存的， 就拥有他永不更改的祭司职位。
25 因此， 那些靠着他进到 神面前的人， 他都能拯救到底； 因为他长远活着， 为他们代求。
26 这样的一位大祭司， 对我们本是合适的。他是圣洁、没有邪恶、没有玷污、从罪人中分别出来、高过众天的。
27 他不必像那些大祭司， 天天先为自己的罪献祭， 然后为人民的罪献祭； 因为他献上了自己， 就把这事一次而永远的成全了。
28 律法所立的大祭司， 都是软弱的人； 可是在律法以后， 用誓言所立的儿子， 却是成为完全直到永远的。
1 Nebo ten Melchisedech byl král Sálem, kněz Boha nejvyššího, kterýž vyšel v cestu Abrahamovi, navracujícímu se od pobití králů, a dal jemu požehnání.
2 Kterémužto Abraham i desátek dal ze všeho. Kterýž nejprvé vykládá se král spravedlnosti, potom pak i král Sálem, to jest král pokoje,
3 Bez otce, bez matky, bez rodu, ani počátku dnů, ani skonání života nemaje, ale připodobněn jsa Synu Božímu, zůstává knězem věčně.
4 Pohleďtež tedy, kteraký ten byl, jemuž i desátky z kořistí dal Abraham patriarcha.
5 A ješto ti, kteříž jsou z synů Léví kněžství přijímající, přikázaní mají desátky bráti od lidu podle Zákona, to jest od bratří svých, ačkoli pošlých z bedr Abrahamových,
6 Tento pak, jehož rod není počten mezi nimi, desátky vzal od Abrahama, a tomu, kterýž měl zaslíbení, požehnání dal.
7 A jistě beze všeho odporu menší od většího požehnání béře.
8 A tuto desátky berou smrtelní lidé, ale tamto ten, o němž se vysvědčuje, že jest živ.
9 A ať tak dím, i sám Léví, kterýž desátky béře, v Abrahamovi desátky dal.
10 Nebo ještě v bedrách otce byl, když vyšel proti němu Melchisedech.
11 A protož byla-liť dokonalost spasení skrze Levítské kněžství, (nebo za toho kněžství vydán jest lidu Zákon,) jakáž toho byla potřeba, aby jiný kněz podle řádu Melchisedechova povstal, a nebyl již více podle řádu Aronova jmenován?
12 A poněvadž jest kněžství přeneseno, musiloť také i Zákona přenesení býti.
13 Nebo ten, o kterémž se to praví, jiného jest pokolení, z kteréhožto žádný při oltáři v službě nebyl.
14 Zjevné jest zajisté, že z pokolení Judova pošel Pán náš, o kterémžto pokolení nic z strany kněžství nemluvil Mojžíš.
15 Nýbrž hojněji to zjevné jest i z toho, že povstal jiný kněz podle řádu Melchisedechova,
16 Kterýžto učiněn jest knězem ne podle zákona přikázaní tělesného, ale podle moci života neporušitelného.
17 Nebo svědčí Písmo, řka: Ty jsi kněz na věky podle řádu Melchisedechova.
18 Stalo se zajisté složení onoho předešlého přikázaní, protože bylo mdlé a neužitečné.
19 Nebo ničehož k dokonalosti nepřivedl Zákon, ale na místo jeho uvedena lepší naděje, skrze niž přibližujeme se k Bohu.
20 A to tím lepší, že ne bez přísahy.
21 Nebo onino bez přísahy kněžími učiněni bývali, tento pak s přísahou, skrze toho, kterýž řekl k němu: Přisáhl Pán, a nebudeť toho litovati: Ty jsi kněz na věky podle řádu Melchisedechova.
22 Takť lepší smlouvy prostředníkem učiněn jest Ježíš.
23 A také onino mnozí bývali kněží, protože smrt bránila jim vždycky trvati;
24 Ale tento poněvadž zůstává na věky, věčné má kněžství.
25 A protož i dokonale spasiti může všecky přistupující skrze něj k Bohu, vždycky jsa živ k orodování za ně.
26 Takovéhoť zajisté nám slušelo míti nejvyššího kněze, svatého, nevinného, nepoškvrněného, odděleného od hříšníků, a jenž by vyšší nad nebesa učiněn byl,
27 Kterýž by nepotřeboval na každý den, jako onino kněží, nejprv za své vlastní hříchy oběti obětovati, potom za za hříchy lidu. Neboť jest to učinil jednou, samého sebe obětovav.
28 Zákon zajisté lidi mající nedostatky ustavoval za nejvyšší kněží, ale slovo přísežné, kteréž se stalo po Zákonu, ustanovilo Syna Božího dokonalého na věky.