1 所以， 我们既然有这么多的见证人， 像云彩围绕着我们， 就应该脱下各样的拖累， 和容易缠住我们的罪， 以坚忍的心奔跑那摆在我们面前的赛程；
2 专一注视耶稣， 就是我们信心的创始者和完成者。他因为那摆在面前的喜乐， 就忍受了十字架， 轻看了羞辱， 现在就坐在 神宝座的右边。
3 这位忍受罪人那样顶撞的耶稣， 你们要仔细思想， 免得疲倦灰心。
4 你们与罪恶斗争， 还没有对抗到流血的地步；
5 你们又忘记了那劝你们好像劝儿子的话， 说： "我儿！ 你不可轻看主的管教， 受责备的时候也不要灰心；
6 因为主所爱的， 他必管教， 他又鞭打所收纳的每一个儿子。"
7 为了接受管教， 你们要忍受， 因为 神待你们好像待儿子一样； 哪有儿子不受父亲管教的呢？
8 作儿子的都受过管教。如果你们没有受管教， 就是私生子， 不是儿子了。
9 还有， 肉身的父亲管教我们， 我们尚且敬重他们； 何况那万灵的父， 我们不是更要顺服他而得生吗？
10 肉身的父亲照着自己的意思管教我们， 只有短暂的日子； 唯有 神管教我们， 是为着我们的好处， 使我们在他的圣洁上有分。
11 但是一切管教， 在当时似乎不觉得快乐， 反觉得痛苦； 后来却为那些经过这种操练的人， 结出平安的果子来， 就是义。
12 所以， 你们要把下垂的手和发软的腿挺直起来；
13 也要把你们所走的道路修直， 使瘸子不至于扭脚， 反而得到复原。
14 你们要竭力寻求与众人和睦， 并且要竭力追求圣洁。如果没有圣洁， 谁也不能见主。
15 你们要小心， 免得有人失去了 神的恩典； 免得有苦根长起来缠绕你们， 因而污染了许多人；
16 又免得有人成为淫乱的和贪恋世俗的， 好像以扫一样， 为了一点点食物， 竟把自己长子的名分出卖了。
17 你们知道， 后来以扫想要承受祝福， 却被拒绝了； 他虽然带着眼泪寻求， 还是没有反悔的余地。
18 你们不是来到那座摸得着的山。那里有烈火、密云、幽暗、暴风、
19 号筒的响声和说话的声音； 那些听见这声音的人， 都请求 神不要再向他们多说话；
20 因为他们担当不起那命令： "就是走兽挨近这山， 也要用石头把它打死。"
21 当时， 显出的景象是那么可怕， 连摩西也说： "我非常恐惧战兢。"
22 你们却是来到锡安山和永活的 神的城， 就是天上的耶路撒冷； 在那里有千万的天使聚集，
23 有名字登记在天上众长子的教会， 有审判众人的 神， 有被成全的义人的灵魂，
24 有新约的中保耶稣， 还有他所洒的血。这血所传的信息比亚伯的血所传的更美。
25 你们要谨慎， 不要弃绝那位说话的， 因为从前的人弃绝了那位在地上警戒他们的， 尚且不能逃罪； 何况现在我们背弃那位从天上警戒我们的呢？
26 当时他的声音震动了地； 现在他却应许说： "下一次， 我不但要震动地， 还要震动天。"
27 "下一次"这句话， 是表明那些被震动的， 要像被造之物那样被除去， 好使那些不能震动的可以留存，
28 因此， 我们既然领受了不能震动的国， 就应该感恩， 照着 神所喜悦的， 用虔诚敬畏的心事奉他；
29 因为我们的 神是烈火。
1 Protož i my, takový oblak svědků vůkol majíce, odvrhouce všeliké břímě, i snadně obkličující nás hřích, skrze trpělivost konejme běh uloženého nám boje,
2 Patříce na vůdce a dokonavatele víry Ježíše, kterýžto místo předložené sobě radosti strpěl kříž, opováživ se hanby, i posadil se na pravici trůnu Božího.
3 A považte, kteraký jest ten, jenž snášel od hříšníků taková proti sobě odmlouvání, abyste neustávali, v myslech vašich hynouce.
4 Ještě jste se až do krve nezprotivili, proti hříchu bojujíce.
5 A což jste zapomenuli na napomenutí, kteréž k vám jako k synům mluví:Synu můj, nepohrdej kázní Páně, aniž sobě stýskej, když od něho trestán býváš?
6 Nebo kohož miluje Pán, tohoť tresce, a švihá každého, kteréhož za syna přijímá.
7 Jestliže kázeň snášíte, Bůh se vám podává jakožto synům. Nebo který jest syn, jehož by netrestal otec?
8 Pakli jste bez kázně, kteréžto všickni synové účastni jsou, tedy jste cizoložňata, a ne synové.
9 Ano tělesné otce naše měli jsme, kteříž nás trestali, a měli jsme je u vážnosti; i zdaliž nemáme mnohem více poddáni býti Otci duchů, abychom živi byli?
10 A onino zajisté po nemnohé dny, jakž se jim vidělo, trestali, ale tento v věcech přeužitečných, totiž k tomu, abychom došli účastnosti svatosti jeho.
11 Každé pak trestání, když přítomné jest, nezdá se býti potěšené, ale smutné, než potomť rozkošné ovoce spravedlnosti přináší těm, kteříž by v něm pocvičeni byli.
12 Protož opuštěných rukou a zemdlených kolen posilňte,
13 A přímé kroky čiňte nohama svýma, aby, což zkulhavělo, do konce se nevyvinulo, ale raději uzdraveno bylo.
14 Pokoje následujte se všechněmi a svatosti, bez níž žádný neuzří Pána,
15 Prohlédajíce k tomu bedlivě, aby někdo neodpadl od milosti Boží, a aby nějaký kořen hořkosti nepodrostl, a neučinil překážky, skrze nějž by poškvrněni byli mnozí;
16 Aby někdo nebyl smilník, aneb ohyzdný, jako Ezau, kterýžto za jednu krmi prodal prvorozenství své.
17 Víte zajisté, že potom, chtěje dědičně dosáhnouti požehnání, pohrdnut jest. Nebo nenalezl místa ku pokání, ač ho koli s pláčem hledal.
18 Nebo nepřistoupili jste k hmotné hoře a k hořícímu ohni, a k vichru, a k mrákotě, a k bouři,
19 A zvuku trouby a k hlasu slov, kterýžto hlas kdož slyšeli, prosili, aby k nim nebylo více mluveno.
20 (Nebo nemohli snésti toho, což bylo praveno: A kdyby se i hovado dotklo hory, budeť ukamenováno, aneb šípem postřeleno.
21 A tak hrozné bylo to, což viděli, že i Mojžíš řekl: Lekl jsem se, až se třesu.)
22 Ale přistoupili jste k hoře Sionu, a k městu Boha živého, Jeruzalému nebeskému, a k nesčíslnému zástupu andělů,
23 K veřejnému shromáždění a k církvi prvorozených, kteříž zapsáni jsou v nebesích, a k Bohu soudci všech, a k duchům spravedlivých dokonalých,
24 A k prostředníku Nového Zákona Ježíšovi, a ku pokropení krví, lépe mluvící nežli Abelova.
25 Viztež, abyste neodpírali mluvícím. Nebo poněvadž onino neušli pomsty, kteříž odpírali tomu, jenž na zemi na místě Božím mluvil, čím více my, jestliže tím, kterýž s nebe mluví k nám, pohrdneme?
26 Jehožto hlas tehdáž byl zemí pohnul, nyní pak propověděl, řka: Ještěť já jednou pohnu netoliko zemí, ale i nebem.
27 A to, že dí: Ještě jednou, světle ukazuje pohnutelných věcí přenesení, jakožto rukama učiněných, aby zůstávaly ty, jenž jsou nepohnutelné.
28 Protož království přijímajíce nepohnutelné, mějmež milost, skrze kteroužto služme libě Bohu, s vážností a uctivostí.
29 Neboť Bůh náš jest oheň spalující.