1 我们所讲论的重点， 就是我们有这样的一位大祭司， 他已经坐在众天之上至尊者的宝座右边，

2 在至圣所和真会幕里供职； 这真会幕是主支搭的， 不是人支搭的。

3 所有大祭司都是为了献礼物和祭品而设立的， 所以这位大祭司， 也必须有所献上的。

4 如果他在地上， 就不会作祭司， 因为已经有按照律法献礼物的祭司了。

5 这些祭司所供奉的职事， 不过是天上的事物的副本和影像， 就如摩西将要造会幕的时候， 神曾经警告他说： "你要留心， 各样物件， 都要照着在山上指示你的样式去作。"

6 但是现在耶稣得了更尊贵的职分， 正好像他是更美的约的中保， 这约是凭着更美的应许立的。

7 如果头一个约没有缺点， 就没有寻求另一个约的必要了。

8 可是 神指责他们， 说： "看哪， 主说， 日子要到了， 我要与以色列家和犹大家订立新约。

9 这新约不像从前我拉他们祖先的手， 领他们出埃及的日子与他们所立的约。因为他们没有遵守我的约， 我就不理会他们。这是主说的。

10 主说： ‘因为在那些日子以后， 我要与以色列家所立的约是这样： 我要把我的律法放在他们的心思里面， 写在他们的心上。我要作他们的 神， 他们要作我的子民。

11 他们各人必不用教导自己的邻居， 和自己的同胞， 说： 你要认识主。因为所有的人， 从最小到最大的， 都必认识我。

12 我也要宽恕他们的不义， 决不再记着他们的罪恶。’"

13 神既然说到新的约， 就是把前约当作旧的了； 那变成陈旧衰老的， 就快要消逝了。

1 Ale summa toho mluvení tato jest, že takového máme nejvyššího kněze, kterýž se posadil na pravici trůnu velebnosti v nebesích.

2 Služebník jsa svatyně, a pravého toho stánku, kterýž Pán vzdělal, a ne člověk.

3 Všeliký zajisté nejvyšší kněz k obětování darů a obětí bývá ustanoven, a protož potřebí bylo, aby i tento měl, co by obětoval.

4 Nebo kdyby byl na zemi, aniž by knězem byl, když by zůstávali ti kněží, kteříž obětují dary podle Zákona,

5 Sloužíce podobenství a stínu nebeských věcí, jakož Mojžíšovi od Boha řečeno bylo, když dokonávati měl stánek: Hlediž, prý, abys udělal všecko ku podobenství, kteréžť jest ukázáno na hoře.

6 Nyní pak tento náš nejvyšší kněz tím důstojnějšího došel úřadu, čímž i lepší smlouvy prostředníkem jest, kterážto lepšími zaslíbeními jest utvrzena.

7 Nebo kdyby ona první byla bez úhony, nebylo by hledáno místa druhé.

8 Nebo obviňuje Židy, dí: Aj, dnové jdou, praví Pán, v nichž vejdu s domem Izraelským a s domem Judským v smlouvu novou.

9 Ne podle smlouvy té, kterouž jsem učinil s otci jejich v ten den, když jsem je vzal za ruku jejich, abych je vyvedl z země Egyptské. Nebo oni nezůstali v smlouvě mé, a já opustil jsem je, praví Pán.

10 Protož tatoť jest smlouva, v kterouž vejdu s domem Izraelským po těch dnech, praví Pán: Dám zákony své v mysl jejich, a na srdcích jejich napíši je, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem.

11 A nebudouť učiti jeden každý bližního svého, a jeden každý bratra svého, říkajíce: Poznej Pána, protože mne všickni znáti budou, od nejmenšího z nich až do největšího z nich.

12 Nebo milostiv budu nepravostem jejich, a na hříchy jejich, ani na nepravosti jejich nikoli nezpomenu více.

13 A kdyžť praví o nové, tedy pokládá první za vetchou; což pak vetší a schází, blízké jest zahynutí.