1 愿你裂天而降！ （本节在《马索拉抄本》为63:19）愿群山都在你面前震动！

2 好像火烧着干柴， 又像火把水烧开， 使你的敌人认识你的名， 使列国在你面前发颤。（本节在《马索拉抄本》为64:1）

3 你行了可畏的事， 是我们料想不到的， 那时你降临， 群山都在你面前震动。

4 从古时以来， 人未曾听过， 耳未曾闻过， 眼未曾见过， 在你以外还有什么神， 能为等候他的人行事的。

5 你善待那些喜欢行义， 在你的道路上记念你的人。看哪！ 你曾发怒， 因为我们犯了罪； 这样的情形已经很久， 我们还能得救吗？

6 我们众人都像不洁净的人， 我们所有的义， 都像污秽的衣服； 我们众人都像叶子枯干， 我们的罪孽好像风一般把我们吹去。

7 没有人呼求你的名， 没有人奋起抓着你； 因为你掩面不顾我们， 使我们在自己罪孽的权势下融化。

8 耶和华啊！ 现在你还是我们的父； 我们不过是泥土， 你才是陶匠； 我们众人都是你手所作的。

9 耶和华啊！ 求你不要大发烈怒。不要永远记念罪孽。求你垂看我们， 我们众人都是你的子民。

10 你的圣城变了旷野， 锡安成了旷野， 耶路撒冷成了荒场。

11 我们那圣洁和荣美的殿， 就是我们的列祖赞美你的所在， 被火烧了。我们所喜爱的一切， 都成了废墟。

12 耶和华啊！ 对这些事你还忍得住吗？你仍然缄默不言， 使我们受苦到极点吗？

1 Ó bys protrhl nebesa a sstoupil, aby se od přítomnosti tvé hory rozplynouti musily,

2 (Jako od rozníceného ohně rozpouštějícího voda vře), abys v známost uvedl jméno své nepřátelům svým, a aby se před tváří tvou národové třásli;

3 Jako když jsi činil hrozné věci, jichž jsme se nenadáli, sstoupil jsi, před oblíčejem tvým hory se rozplývaly;

4 Čehož se od věků neslýchalo, a ušima nepochopilo, oko nevídalo Boha kromě tebe, aby tak činil tomu, kterýž naň očekává.

5 Vyšel jsi vstříc tomu, kdož ochotně činí spravedlnost, a na cestách tvých na tě se rozpomínali. Aj, ty rozhněvals se, proto že jsme hřešili na nich ustavičně, a však zachováni budeme,

6 Ačkoli jsme jako nečistý my všickni, a jako roucho ohyzdné všecky spravedlnosti naše. Pročež pršíme jako list my všickni, a nepravosti naše jako vítr zachvacují nás.

7 Nadto není žádného, ješto by vzýval jméno tvé, a probudil se k tomu, aby se chopil tebe, aspoň když jsi skryl tvář svou před námi, a způsobil to, abychom mizeli pro nepravosti naše.

8 Ale již, ó Hospodine, ty jsi otec náš, my hlina, ty pak učinitel náš, a tak jsme všickni dílo ruky tvé.

9 Nehněvejž se tak velmi, Hospodine, aniž se na věky rozpomínej na nepravost. Ó vzhlédniž, prosíme, všickni my lid tvůj jsme.

10 Města svatosti tvé obrácena jsou v poušť, Sion v poušť, i Jeruzalém v pustinu obrácen.

11 Dům svatosti naší a okrasy naší, v kterémž tě chválívali otcové naši, ohněm zkažen, a cožkoli jsme měli nejvzácnějšího, jest popléněno.

12 I zdaliž pro ty věci, Hospodine, se zdržíš? Mlčeti a nás tak velmi trápiti budeš?