1 "但现在， 我的仆人雅各， 我所拣选的以色列啊！ 你要听。
2 那创造你， 从母胎里就塑造了你， 又要帮助你的耶和华这样说： 我的仆人雅各啊！ 我所拣选的耶书仑啊！ 你不要惧怕。
3 因为我要把水浇灌干渴之处， 把河水浇灌干旱之地； 我必把我的灵浇灌你的后裔， 把我的福降给你的子孙。
4 他们要像从草中生长起来， 又像溪水旁的柳树。
5 这个必说： ‘我是属耶和华的’； 那个也必以雅各的名称呼自己； 另一个必亲手写上‘我是属耶和华的’， 并且要以以色列的名字替自己命名。"
6 耶和华以色列的王、以色列的救赎主、万军之耶和华这样说： "我是首先的， 我是末后的； 除我以外， 再没有真神。
7 谁像我呢？让他宣告， 让他述说， 又在我面前陈明吧！ 自从我设立古时的子民， 未来的事和将要发生的事， 让他们把它们述说出来吧！
8 你们不要惊惶， 也不要惧怕。我不是老早就说了给你们听， 告诉了你们吗？你们就是我的见证人。除我以外， 还有真神吗？没有别的磐石； 我一个也不知道。"
9 制造偶像的人， 尽都是虚空的， 他们所喜爱的， 都没有益处。他们的见证人， 一无所见， 一无所知， 以致他们蒙羞。
10 谁制造神像， 或铸造偶像， 不想得到益处呢？
11 看哪！ 所有与它同伙的都必蒙羞； 工匠也不过是人罢了。让他们都集合起来， 都站立起来； 让他们都惧怕， 都一同蒙羞。
12 铁匠先用工具在铁上雕刻， 然后在火炭中加工， 再用锤子把铁锤成形状， 用他有力的膀臂锤成。他若饥饿， 就没有力量； 他若不喝水， 就疲乏。
13 木匠拉线， 用笔画出轮廓， 用刨子刨平， 用圆规画出模样， 做成人的形状， 有人一般的美丽， 好住在庙里。
14 他为自己砍伐香柏树， 或选取榆树和橡树， 让它在树林中长起来； 他栽种松树， 让雨水使它长大。
15 人可以用这树作燃料， 可以拿来生火取暖， 又可以烧着烤饼； 人竟然用它做神像敬拜， 他做了雕刻的偶像， 又向它叩拜。
16 他把木头的一半放在火里燃烧； 在上面烤肉； 吃了烤肉， 并且吃饱了， 就自己烤火取暖， 说： "哈哈！ 我暖和了， 我看见火了。"
17 他用剩下来的一半做了一个神像， 就是他雕刻的偶像， 他向它俯伏， 向它敬拜， 又向它祷告， 说： "求你救我， 因为你是我的神。"
18 他们并不知道， 也不明白； 因为耶和华闭住他们的眼睛， 使他们不能看见， 塞住他们的心， 使他们不能明白。
19 没有人细心思想， 也没有人有知识有聪明说： "我把木头的一半放在火里燃烧， 我也在炭火上烘过饼， 烤过肉吃， 剩下的， 我却用来做了一个可憎之物， 我要向木头叩拜吗？"
20 他所追求的只是灰尘， 被迷惑了的心使他偏离正道了； 他不能救自己， 也不会说： "在我的右手中不是有个假神吗？"
21 雅各和以色列啊！ 要记念这些话， 因为你是我的仆人。我造了你， 是要你作我的仆人； 以色列啊！ 你必不会被我忘记。
22 我涂抹了你的过犯， 像密云消散； 我涂抹了你的罪恶， 如薄云灭没， 你当归向我， 因为我救赎了你。
23 诸天啊！ 你们要欢呼， 因为耶和华作成了这事。地的深处啊！ 你们要吶喊。群山啊！ 你们要发声欢呼。树林和其中所有的树啊！ 你们都当这样。因为耶和华救赎了雅各， 他要借着以色列使自己得荣耀。
24 你的救赎主， 就是那在母胎中就造了你的耶和华这样说： "我耶和华是创造万物的， 我是独自展开诸天， 铺张大地的。
25 我使说假话者的兆头失效， 使占卜者都变成愚昧人； 我使有智慧的人后退， 使他们的知识变为愚拙。
26 我使我仆人的话实现， 使我使者的谋算成就。我对耶路撒冷说： ‘你必有人居住。’对犹大的城镇说： ‘你们要再被建造起来， 至于其中的废墟， 我必重建它们。’
27 我对深渊说： ‘你干了吧， 我必使你的江河干涸！ ’
28 我对古列说： ‘我的牧人； 他必成就我所喜悦的一切。’他要对耶路撒冷说： ‘你必被重建起来！ ’他必对圣殿说： ‘你的根基要奠定！ ’"
1 A však nyní slyš, Jákobe, služebníče můj, a Izraeli, kteréhož jsem vyvolil.
2 Toto dí Hospodin, kterýž tě učinil, a sformoval hned od života matky, a spomáhá tobě: Neboj se, služebníče můj, Jákobe, a upřímý, kteréhož jsem vyvolil.
3 Nebo vyleji vody na žíznivého, a potoky na vyprahlost; vyleji Ducha svého na símě tvé, a požehnání své na potomky tvé.
4 I porostou jako mezi bylinami, jako vrbí vedlé tekutých vod.
5 Tento dí: Hospodinův já jsem, a onen nazůve se jménem Jákobovým, a jiný zapíše se rukou svou Hospodinu, a jménem Izraelským jmenovati se bude.
6 Takto praví Hospodin, král Izraelův a vykupitel jeho, Hospodin zástupů: Já jsem první, a já poslední, a kromě mne není žádného Boha.
7 Nebo kdo tak jako já ohlašuje a oznamuje to, aneb spořádá mi to hned od toho času, jakž jsem rozsadil lidi na světě? A kdo to, což přijíti má, oznámiti jim mohou?
8 Nebojtež se, ani lekejte. Zdali hned zdávna nepověděl jsem tobě a neoznámil, čehož vy sami mně svědkové jste? Zdaliž jest Bůh kromě mne? Neníť jistě žádné skály, jáť o žádné nevím.
9 Ti, kteříž formují rytiny, všickni nic nejsou; tolikéž ty milostné jejich nic neprospívají. Čehož ony sobě samy svědectvím jsou; nic nevidí, aniž čeho znají, aby se styděti mohly.
10 Kdo formuje Boha silného a rytinu slévá, k ničemu se to nehodí.
11 Aj, všickni, i ti, kteříž se k němu přiúčastňují, zahanbeni budou, ovšem řemeslníci ti nad jiné lidi; byť se pak všickni shromáždili a postavili, strašiti se musejí, a spolu zahanbeni budou.
12 Kovář pochytě železo, dělá při uhlí, a kladivy formuje modlu. Když ji dělá vší silou svou, ještě k tomu lační až do zemdlení, aniž se vody napije, až i ustává.
13 Tesař roztáhna šňůru, znamenává ji hrudkou, spravuje ji úhelnicemi, a kružidlem rozměřuje ji, až ji udělá tvárnost muže mající a podobnost krásy člověka, aby seděla doma.
14 Nasekaje sobě cedrů, vezme také cypřiš a dub aneb to, kteréž jest nejcelistvější mezi dřívím lesním; i javor štěpuje, a déšť jej k zrostu přivozuje.
15 I bývá člověku k topení; nebo vezma z něho, zhřívá se. Rozněcuje také oheň, aby napekl chleba. Mimo to udělá sobě boha, a klaní se jemu; udělá z něho rytinu, a kleká před ní.
16 Částku jeho pálí ohněm, při druhé částce jeho maso jí, peče pečeni, a nasycen bývá. Zhřívá se také, a říká: Aha, zhřel jsem se, viděl jsem oheň.
17 Z ostatku pak jeho udělá boha, rytinu svou, před níž kleká, a klaní se, a modlí se jí, řka: Vysvoboď mne, nebo Bůh silný můj jsi.
18 Neznají ani soudí, proto že zaslepil oči jejich, aby neviděli, a srdce jejich, aby nerozuměli.
19 Aniž považují toho v srdci svém. Není umění, není rozumu, aby kdo řekl: Díl z něho spálil jsem ohněm, a při uhlí jeho napekl jsem chleba, pekl jsem maso, a jedl jsem, a mám z ostatku jeho ohavnost udělati, a před špalkem dřevěným klekati?
20 Popelem se pase takový, srdce svedené skloňuje jej, aby nemohl osvoboditi duše své, ani říci: Není-liž omylu v předsevzetí mém?
21 Pamatujž na to, Jákobe a Izraeli, proto že jsi ty služebník můj. Já jsem tě sformoval, služebník můj jsi, Izraeli, nebudeš u mne v zapomenutí.
22 Zahladím jako hustý oblak přestoupení tvá, a jako mrákotu hříchy tvé; navratiž se ke mně, nebo jsem tě vykoupil.
23 Prozpěvujte nebesa, nebo Hospodin to učinil; zvučte nižiny země, zvučně prozpěvujte hory, les i všeliké dříví v něm, nebo vykoupil Hospodin Jákoba, a v Izraeli sebe oslavil.
24 Takto praví Hospodin vykupitel tvůj, a ten, kterýž tě sformoval hned od života matky: Já Hospodin činím všecko, roztahuji nebesa sám, rozprostírám zemi mocí svou.
25 Rozptyluji znamení lhářů, a z hadačů blázny dělám; obracím moudré nazpět, a umění jejich v bláznovství.
26 Potvrzuji slova služebníka svého, a radu poslů svých vykonávám. Kterýž dím o Jeruzalému: Bydleno bude v něm, a o městech Judských: Vystavena budou, nebo pustiny jejich vzdělám.
27 Kterýž dím hlubině: Vyschni, nebo potoky tvé vysuším.
28 Kterýž dím o Cýrovi: Pastýř můj, nebo všelikou vůli mou vykoná, a řekne Jeruzalému: Zase vystaven buď, a chrámu: Založen buď.