1 希西家王听见了， 就撕裂衣服， 披上麻布， 进了耶和华的殿。
2 他差派管家以利亚敬、书记舍伯那和祭司中的长老， 都披上麻布， 去见亚摩斯的儿子以赛亚先知。
3 他们对他说： "希西家这样说： ‘今日是急难、责罚和凌辱的日子， 就像婴孩快要出生的时候， 却没有气力生出来一样。
4 也许耶和华你的 神听见拉伯沙基的话， 就是他的主人亚述王派他来辱骂永活的 神的话； 耶和华你的 神会因他所听见的话斥责他； 因此， 求你为余剩下来的人献上祷告。’"
5 希西家王的臣仆就去见以赛亚，
6 以赛亚对他们说： "要对你们的主人这样说： ‘耶和华这样说： 你不要因为听见亚述王的仆人亵渎我的话而害怕。
7 看哪！ 我必使灵进入他里面， 以致他听见风声就归回本地； 我必使他在那里倒在刀下。’"
8 拉伯沙基回去的时候， 正遇见亚述王攻打立拿； 原来他早已听闻亚述王拔营离开了拉吉。
9 亚述王听到关于古实王特哈加的报告说： "他出来要与你争战"； 亚述王听见了， 就差派使者去见希西家， 说：
10 "你们要对犹大王希西家这样说： 不要给你所倚靠的 神欺骗你说： 耶路撒冷必不交在亚述王的手里。
11 你必定听过亚述列王向列国所行的， 就是把她们完全毁灭， 难道你还有救吗？
12 我列祖所毁灭的国， 有歌撒、哈兰、利色和在提．拉撒的伊甸人， 这些国的神曾拯救她们吗？
13 哈马的王、亚珥拔的王、西法瓦音城的王、希拿和以瓦的王， 现在都在哪里呢？"
14 希西家从使者手里接过信卷， 读完了， 就上耶和华的殿， 在耶和华面前把信卷展开。
15 希西家向耶和华祷告说：
16 "万军之耶和华， 以色列的 神， 坐在二基路伯中间的啊！ 唯独你是地上万国的 神； 你创造了天地。
17 耶和华啊， 求你侧耳而听！ 耶和华啊， 求你开眼察看！ 要听西拿基立的一切话， 就是那差派使者来辱骂永活的 神的。
18 耶和华啊！ 亚述列王果然使列国和他们的土地变成荒凉，
19 又把列国的神都扔进火中； 因为他们不是神， 只是人手所做的， 不过是木头和石头， 所以他们就灭绝了他们。
20 耶和华我们的 神啊！ 现在求你拯救我们脱离亚述王的手， 使地上万国都知道唯有你耶和华是 神。"
21 亚摩斯的儿子以赛亚就派人去见希西家， 说： "耶和华以色列的 神这样说： ‘因为你向我祷告关于亚述王西拿基立的事，
22 耶和华就有以下的话攻击他， 说： 锡安的处女藐视你， 嗤笑你； 耶路撒冷的女子在你背后摇头。
23 你辱骂谁、亵渎谁？你扬起声音， 又高举眼目， 要攻击谁？就是攻击以色列的圣者。
24 你借着你的臣仆辱骂主； 你又说： 我率领我众多的战车上了群山的高峰， 到了黎巴嫩极深之处。我砍伐其中高大的香柏树和佳美的松树； 我去到极高之处， 进入肥田般的树林。
25 我挖井和喝水； 我用我的脚掌踏干埃及的河流。’
26 耶和华说： ‘难道你没有听见古时我所安排， 往昔所计划的吗？现在我才使它成就， 使坚固的城镇荒废， 变作乱堆。
27 因此， 其中的居民软弱无力， 惊惶羞愧， 像田间的蔬菜和青绿的草， 又像房顶上的草， 还没有长起来， 就干焦了。
28 你坐下， 你出， 你入， 你向我发烈怒， 我都知道。
29 因为你向我发烈怒， 又因你的狂傲达到我耳中， 我要把钩子放进你的鼻孔， 把嚼环放进你的嘴里， 使你从你来的路上回去。
30 希西家啊！ 这要作你的兆头： 今年你们要吃自生的， 明年还要吃自长的， 后年你们就要撒种， 要收割， 要栽种葡萄园， 吃园中的果子。
31 犹大家所逃脱的余民， 必再向下扎根， 往上结果。
32 因为余下的人必从耶路撒冷出来， 逃脱的人必从锡安山出来。万军之耶和华的热心必作成这事。’
33 所以耶和华这样论到亚述王， 说： ‘他必不会来到这城， 也不会在这里射箭； 不会拿着盾牌来到城前， 也不会筑土垒攻城。
34 他从哪条路来， 也必从那条路回去； 他必不得进入这城； 这是耶和华的宣告。
35 因我为自己的缘故， 又为我仆人大卫的缘故， 必保护这城， 拯救这城。’"
36 于是耶和华的使者出去， 在亚述营中击杀了十八万五千人； 到了早晨， 有人起来， 所见的都是死尸。
37 亚述王西拿基立就拔营离去， 返回本地， 住在尼尼微。
38 他在自己的神尼斯洛庙里叩拜的时候， 他的儿子亚得米勒和沙利色用刀杀了他， 然后逃到亚拉腊地。他的儿子以撒哈顿接续他作王。
1 I stalo se, když to uslyšel král Ezechiáš, že roztrhl roucho své, a oděl se žíní, a všel do domu Hospodinova.
2 I poslal Eliakima správce domu, a Sobnu písaře, a starší z kněží, oblečené v žíně k Izaiášovi proroku, synu Amosovu.
3 Kteříž řekli jemu: Toto praví Ezechiáš: Den úzkosti a útržky i rouhání jest den tento, proto že se přiblížil plod k vyjití, ale není síly ku porodu.
4 Ó by slyšel Hospodin Bůh tvůj slova Rabsakova, jehož poslal král Assyrský pán jeho, aby utrhal Bohu živému, a pomstil Hospodin Bůh tvůj těch slov, kteráž slyšel. Protož pozdvihni modlitby za tento ostatek lidu, kterýž se nalézá.
5 I přišli služebníci krále Ezechiáše k Izaiášovi.
6 Jimž odpověděl Izaiáš: Toto povíte pánu svému: Takto praví Hospodin: Nestrachuj se slov těch, kteráž jsi slyšel, jimiž se mně rouhali služebníci krále Assyrského.
7 Aj, já pustím naň vítr, aby uslyše pověst, navrátil se do země své, a učiním to, že padne od meče v zemi své.
8 Navrátiv se pak Rabsaces, nalezl krále Assyrského, an dobývá Lebna. Nebo uslyšel, (pročež odtrhl od Lachis),
9 Uslyšel, pravím, o Tirhákovi králi Mouřenínském, ano pravili: Táhne, aby bojoval s tebou. A však uslyšev to, vždy poslal posly své k Ezechiášovi s těmito slovy:
10 Takto povíte Ezechiášovi králi Judskému, řkouce: Nechť tebe nesvodí Bůh tvůj, v němž ty doufáš, říkaje: Nebude dán Jeruzalém v ruku krále Assyrského.
11 Aj, slyšels, co jsou učinili králové Assyrští všechněm zemím, pohubivše je, a ty bys měl býti vysvobozen?
12 Zdaliž jsou je vysvobodili bohové těch národů, kteréž zahladili předkové moji, Gozana, Charana, Resefa a syny z Eden, kteříž byli v Telasar?
13 Kde jest král Emat, a král Arfad, a král města Sefarvaim, Ana i Ava?
14 Protož vzav Ezechiáš list z ruky poslů, přečtl jej a vstoupiv do domu Hospodinova, rozvinul jej Ezechiáš před Hospodinem.
15 A modlil se Ezechiáš Hospodinu, řka:
16 Hospodine zástupů, Bože Izraelský, kterýž sedíš nad cherubíny, ty jsi sám Bůh všech království země, ty jsi učinil nebe i zemi.
17 Nakloniž, Hospodine, ucha svého a uslyš; otevři, Hospodine, oči své a pohleď; slyš, pravím, všecka slova Senacheribova, kterýž poslal k činění útržek Bohu živému.
18 Takť jest, Hospodine, žeť jsou pohubili králové Assyrští všecky ty krajiny i zemi jejich,
19 A uvrhli bohy jejich do ohně; nebo nebyli bohové, ale dílo ruku lidských, dřevo a kámen, protož zahladili je.
20 A nyní, Hospodine Bože náš, vysvoboď nás z ruky jeho, aťby poznala všecka království země, že jsi ty Hospodin sám.
21 Tedy poslal Izaiáš syn Amosův k Ezechiášovi, řka: Toto praví Hospodin Bůh Izraelský: Zač jsi mi se modlil strany Senacheriba krále Assyrského,
22 Totoť jest slovo, kteréž mluvil Hospodin o něm: Pohrdá tebou, a posmívá se tobě panna, dcera Sionská, potřásá hlavou za tebou dcera Jeruzalémská.
23 Kohož jsi zhaněl? A komus se rouhal? A proti komus povýšil hlasu, a pozdvihl zhůru očí svých? Proti Svatému Izraelskému.
24 Skrze služebníky své utrhal jsi Pánu, a řekl jsi: Ve množství vozů svých já jsem vytáhl na hory vysoké, na stráně Libánské, a zpodtínám vysoké cedry jeho, i spanilé jedle jeho, a vejdu na nejvyšší kraj jeho do lesů a výborných rolí jeho.
25 Já jsem vykopal a pil vody; nebo jsem vysušil nohama svýma všecky potoky míst obležených.
26 Zdalis neslyšel, že jsem již to dávno učinil, a ode dnů starých to sformoval? Nyní pak k tomu přivozuji, aby v poušť a v hromady rumu města hrazená obrácena byla,
27 A jejich obyvatelé ruce oslablé majíc, předěšeni a zahanbeni jsouc, byli jako bylina polní, a zelina vzcházející, jako tráva na střechách, a osení rzí zkažené, prvé než by dorostlo.
28 Sedání pak tvé, a vycházení tvé i vcházení tvé znám, i vzteklost tvou proti sobě.
29 Poněvadž ty se vztěkáš proti mně, a tvé zpouzení přišlo v uši mé, protož vpustím udici svou v chřípě tvé, a udidla svá v ústa tvá, a odvedu tě zase tou cestou, kterouž jsi přišel.
30 A toto měj za znamení: Budete jísti roku prvního, co samo od sebe zroste, též druhého roku, což se samo od sebe zrodí, třetího pak roku budete síti a žíti a štěpovati vinice, a jísti ovoce jejich.
31 Ostatek zajisté domu Judova, kterýž pozůstal, vpustí zase kořeny své hluboce, a vydá užitek zhůru.
32 Nebo z Jeruzaléma vyjdou ostatkové, a zachovaní z hory Siona. Horlivost Hospodina zástupů učiní to.
33 A protož toto praví Hospodin o králi Assyrském: Nevejdeť do města tohoto, aniž sem střely vstřelí, aniž na ně dotrou pavézníci, aniž udělají u něho náspu.
34 Cestou, kterouž přitáhl, zase navrátí se, a do města tohoto nevejde, praví Hospodin.
35 Nebo chrániti budu města tohoto, abych je zachoval pro sebe a pro Davida služebníka svého.
36 Tedy vyšel anděl Hospodinův, a zbil v vojště Assyrském sto osmdesáte a pět tisíců. I vstali velmi ráno, a aj, všickni mrtví.
37 A tak odjel, anobrž utekl, a navrátil se Senacherib král Assyrský, a bydlil v Ninive.
38 I stalo se, když se klaněl v chrámě Nizrocha boha svého, že Adramelech a Sarasar, synové jeho, zabili jej mečem, a utekli do země Ararat. I kraloval Esarchaddon syn jeho místo něho.